Vědci odrazují od používání sprejů. Významně přispívají ke znečištění ovzduší, tvrdí

Rostoucí spotřeba aerosolových výrobků v domácnostech představuje celosvětový problém. Do ovzduší se tak dostává velké množství škodlivých těkavých organických látek (VOC). Nyní se na tento trend zaměřila nová britská studie, kterou zveřejnil časopis Elementa: Science of the Anthropocene. Vědci v té souvislosti apelují, aby lidé vyměnili spreje například za tuhé deodoranty nebo vlasové gely.

Vědci vypočítali, že v současnosti se ve světových domácnostech používá obrovské množství jednorázových aerosolových produktů. Konkrétně se jedná o více než 25 miliard plechovek ročně. Patří mezi ně například běžně užívané antiperspirační spreje, laky na vlasy nebo třeba různé čističe.  

Tento trend ročně vede k úniku více než 1,3 milionu tun organických těkavých látek do ovzduší. To je podle nové studie více, než vypustí všechna vozidla ve Velké Británii. Experti navíc varují, že se situace bude dál zhoršovat a zhruba za třicet let by už mohlo jít dokonce o 2,2 milionu tun těchto emisí. 

Zmíněné látky, které je bežně možné najít v aerosolových rozprašovačích, se často uvolňují také například z automobilů. V tomto případě se však v posledních letech emise v některých vyspělých zemích díky cíleným opatřením snížily. 

Rapidní nárůst spotřeby

Do sprejů se VOC začaly ve velkém přidávat poté, co bylo na konci osmdesátých let minulého století zakázáno používat chlor-fluorované uhlovodíky (CFC), které ničí ozonovou vrstvu. Tehdy však nikdo nepředpokládal, že globální spotřeba těkavých organických látek tolik poroste.  

Konkrétně studie uvádí, že v bohatých zemích jeden člověk v průměru vypotřebuje deset aerosolových plechovek ročně. Nejčastěji se jedná o výrobky, které jsou určené pro péči o tělo. Emise každým rokem stoupají mimo jiné kvůli růstu ekonomik s nižšími a středními příjmy. Obyvatelé těchto zemí totiž zmíněné produkty nakupují častěji.

Spolu s tímto trendem se stále více ukazuje, jak jsou těkavé organické látky nebezpečné. Ve slunečním světle totiž tyto chemikálie můžou reagovat s oxidy dusíku a poškozovat lidské zdraví nebo právě ozonovou vrstvu.

Autoři studie proto vyzývají politiky, aby se používání zmíněných chemikálií omezilo. V současnosti je totiž možné na ně natrefit ve více než 90 procentech aerosolových plechovek.

Vyměňte deodorant ve spreji za tuhý, nabádají vědci

Vhodnou cestu by podle vědců mohla představovat podpora méně škodlivých plynů, jako je například dusík, nebo propagace nesprejových verzí produktů. „Prakticky všechny spotřební výrobky na bázi aerosolu lze dodávat také v nearosolové formě,“ poznamenal podle serveru EurekAlert! spoluautor studie Alastair Lewis z britského National Centre for Atmospheric Science.

V té souvislosti zmínil například tuhé nebo kuličkové deodoranty, vlasové gely či tekuté čističe pro domácnost. „Provedení pouhých malých změn v tom, co nakupujeme, může mít zásadní dopad na kvalitu venkovního i vnitřního ovzduší,“ dodal s tím, že současný stav není dlouhodobě udržitelný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 11 mminutami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 7 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 20 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 23 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026
Načítání...