Změna klimatu mění monzunovou sezonu. Miliardové Indii hrozí neúroda

Podle nové studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu zvyšuje globální oteplování proměnlivost monzunových dešťů v Indii výrazně rychleji, než se dosud předpokládalo. Na pravidelnosti těchto dešťů je přitom celý subkontinent kriticky závislý, varují experti.

Analýza německých vědců ukazuje, že na každý stupeň Celsia globálního oteplování se pravděpodobnost monzunových dešťů zvýší o přibližně pět procent. Klimatické modely předpovídají, že se teploty do konce století zvýší o 2 až 4 stupně Celsia. Indie je na těchto pravidelných srážkách závislá. Příliš vysoké množství i jejich nedostatek mohou zemi způsobit problémy.

Z výsledků studie vyplývá, že změna klimatu bude mít negativní dopad na indické zemědělství, pokud se nepodaří oteplování omezit. Proč je více srážek takovým problémem?

Autoři ukazují, že důvodů je více. Srážky, které monzuny v budoucnosti navíc přinesou, totiž nebudou pravidelné, budou nárazové a nerovnoměrné.

Nejde jen o nárůst monzunových srážek, studie naznačuje, že by mohl být nárazový a tedy představovat hrozbu ničivých přívalových dešťů. Problém je také v tom, že tyto změny zvyšují i proměnlivost srážek – bude tedy přibývat i delších období sucha v době, kdy vegetace i lidé vodu nejvíc potřebují.

Indie na suchu

Indie s více než miliardou obyvatel je na svém zemědělství závislá a potřebuje pro něj obrovské množstvé vody.

Indický zemědělský sektor představuje téměř 20 procent ročního HDP a hraje „zásadní roli“ v blahobytu země. Indický kontinent bude mít v budoucnu i stále míň vody z himalájských ledovců, které rychle odtávají – pokud se k tomu přidá i nepravidelnost v monzunových srážkách, může asijská velmoc čekat zásadní problémy.

Pokud se nepodaří klimatické změny omezit, měli by obyvatelé očekávat „chaotičtější“ monzunová období. Například rýže, která je hlavním zdrojem výživy na celém indickém subkontinentu, je velmi citlivá na změny srážek. Plodiny potřebují srážky, zejména v počátečním vegetačním období. Ale příliš málo nebo příliš mnoho najednou může rostlinám ublížit.

Vůbec nejhorší ale je, že tato variabilita znemožňuje zemědělcům předvídat dostatek a nedostatek vody – meteorologické a klimatologické modely se sice stále zlepšují, ale nestačí to na to, aby dokázaly dát precizní předpovědi.

Podle vyjádření experta na tropické zemědělství Devindera Sharmy pro CNN se budou muset zemědělci této proměnlivosti nějak přizpůsobit, není ale jasné, jak: „Nevíme, jak změna klimatu dopadne. V jednu chvíli to může být silný déšť, následovaný suchem nebo cyklony. Nebude to uniformní. A to způsobí mnoho problémů v zemědělství a také v hospodářství.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 3 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 7 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 10 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...