Změna klimatu mění monzunovou sezonu. Miliardové Indii hrozí neúroda

Podle nové studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu zvyšuje globální oteplování proměnlivost monzunových dešťů v Indii výrazně rychleji, než se dosud předpokládalo. Na pravidelnosti těchto dešťů je přitom celý subkontinent kriticky závislý, varují experti.

Analýza německých vědců ukazuje, že na každý stupeň Celsia globálního oteplování se pravděpodobnost monzunových dešťů zvýší o přibližně pět procent. Klimatické modely předpovídají, že se teploty do konce století zvýší o 2 až 4 stupně Celsia. Indie je na těchto pravidelných srážkách závislá. Příliš vysoké množství i jejich nedostatek mohou zemi způsobit problémy.

Z výsledků studie vyplývá, že změna klimatu bude mít negativní dopad na indické zemědělství, pokud se nepodaří oteplování omezit. Proč je více srážek takovým problémem?

Autoři ukazují, že důvodů je více. Srážky, které monzuny v budoucnosti navíc přinesou, totiž nebudou pravidelné, budou nárazové a nerovnoměrné.

Nejde jen o nárůst monzunových srážek, studie naznačuje, že by mohl být nárazový a tedy představovat hrozbu ničivých přívalových dešťů. Problém je také v tom, že tyto změny zvyšují i proměnlivost srážek – bude tedy přibývat i delších období sucha v době, kdy vegetace i lidé vodu nejvíc potřebují.

Indie na suchu

Indie s více než miliardou obyvatel je na svém zemědělství závislá a potřebuje pro něj obrovské množstvé vody.

Indický zemědělský sektor představuje téměř 20 procent ročního HDP a hraje „zásadní roli“ v blahobytu země. Indický kontinent bude mít v budoucnu i stále míň vody z himalájských ledovců, které rychle odtávají – pokud se k tomu přidá i nepravidelnost v monzunových srážkách, může asijská velmoc čekat zásadní problémy.

Pokud se nepodaří klimatické změny omezit, měli by obyvatelé očekávat „chaotičtější“ monzunová období. Například rýže, která je hlavním zdrojem výživy na celém indickém subkontinentu, je velmi citlivá na změny srážek. Plodiny potřebují srážky, zejména v počátečním vegetačním období. Ale příliš málo nebo příliš mnoho najednou může rostlinám ublížit.

Vůbec nejhorší ale je, že tato variabilita znemožňuje zemědělcům předvídat dostatek a nedostatek vody – meteorologické a klimatologické modely se sice stále zlepšují, ale nestačí to na to, aby dokázaly dát precizní předpovědi.

Podle vyjádření experta na tropické zemědělství Devindera Sharmy pro CNN se budou muset zemědělci této proměnlivosti nějak přizpůsobit, není ale jasné, jak: „Nevíme, jak změna klimatu dopadne. V jednu chvíli to může být silný déšť, následovaný suchem nebo cyklony. Nebude to uniformní. A to způsobí mnoho problémů v zemědělství a také v hospodářství.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
před 6 hhodinami

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
včera v 12:53‌‌

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
včera v 11:17‌‌

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
včera v 10:50‌‌

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
včera v 06:30‌‌

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.