Toxin ze sinic ve vodních nádržích se může uvolňovat do vzduchu. Jedovatý je i pro člověka

Vědci byli poprvé svědky toho, jak do ovzduší uniká nebezpečný toxin z jezera plného sinic. Stalo se to v Severní Americe, tento fenomén může být ale rozšířený i jinde.

Vodní květ je nevzhledná vrstva mikroorganismů, zejména sinic, která během teplých dní pokrývá hladiny rybníků, přehrad nebo jiných vodních ploch. Může být toxický a tedy nebezpečný i pro volně žijící živočichy a lidi. Vědci teď ale poprvé zjistili, že se z nich mohou jedy uvolňovat do ovzduší. Týká se to anatoxinu-a (ATX) ve vzduchu poblíž jednoho rybníku ve státě Massachusetts, kde došlo k rozsáhlému přemnožení vodního květu.

Tato toxická látka přírodního původu může při vysokých dávkách vyvolat řadu zdravotních problémů, včetně ztráty koordinace, svalových křečí a dokonce i respirační paralýzy. Bývá spojována s úmrtími hospodářských zvířat, vodních ptáků nebo psů – vždy ale jen v důsledku pití kontaminované vody.

ATX produkují jednobuněčné organismy známé jako sinice; když se přemnoží, vytvoří na hladinách vodních ploch souvislou pokrývku, která je viditelná pouhým okem. K jejich vzniku příspívá kromě teplého počasí také odtok hnojiv do jezer nebo rybníků z blízkých polí nebo nevhodně upravené odpadní vody. Z nich sinice získávají živiny a rostou pak mnohem rychleji.


Navíc snižují množství kyslíku ve vodě, což ještě více zhoršuje kvalitu vody a poškozuje to všechny živé obyvatele těchto míst. „ATX je jedním z nejnebezpečnějších kyanotoxinů produkovaných sinicemi, které jsou vzhledem ke globálnímu oteplování a klimatickým změnám stále rozšířenější v jezerech a rybnících po celém světě,“ uvedl hlavní autor studie James Sutherland.

Toxin ATX nebyl nikdy předtím ve vzduchu detekován, ale Sutherland a jeho kolegové měli už podezření, že by se za určitých podmínek prostředí do atmosfér dostat mohl – nový výzkum tuto hypotézu potvrzuje.

Přírodovědci pro tento výzkum shromáždili vzorky polétavých částic z okolí rybníčku Capaum na ostrově Nantucket v americkém Massachusetts od července do října 2019, kdy byl pravidelně pokrytý sinicemi. Použili na tyto vzorky analytickou techniku zvanou kapalinová chromatografie.

Sinice ve vzduchu

Díky tomu se jim podařilo najít ATX nejen ve vysoké koncentraci ve vodě rybníka, ale v jednom případě také ve vzduchu kolem rybníka – a to v průměrné koncentraci 0,16ng/m3. Toxiny se do vzduchu dostaly během mlžného zářijového dne po větrné noci – ATX byl zřejmě silným větrem „sfouknut“ z vodní hladiny a poté „zapouzdřen“ v aerosou mlhy.

Výzkumníci si zatím nejsou jistí, jak přesně se ATX uvolňuje do vzduchu z rybníka. Mohlo by to být jednak v malých kapičkách vody navázaných na aerosolové částice, nebo dokonce uvnitř sinic vyfouknutých do vzduchu. Není rovněž jasné, jaké účinky by expozice těmto stopovým koncentracím ATX mohla mít na lidi a volně žijící živočichy; ale samotná skutečnost, že k tomu dochází, je podle autorů studie důvodem k obavám a vyžaduje další výzkum.

Tento toxin byl sice pozorován zatím jen v jednom konkrétním rybníce, vědci ale varují lidi na celém světě, protože by se u stojaté vody se sinicemi mohlo odehrávat to stejné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
před 18 hhodinami

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026

Blíží se „super El Niño“, predikují experti. Může přinést nejteplejší rok vůbec

Nová měření naznačují, že letos zřejmě převládne teplá fáze teploty oceánské vody, které se říká El Niño. To by mohlo mít závažné dopady na počasí ve velké části světa.
27. 3. 2026

Co se stane, když naklonujete klon? Vědci narazili na bariéru

Před jednatřiceti lety lidé poprvé viděli klon. Ovce Dolly byla první, ale nikoliv poslední, od té doby se tento proces používá běžně v mnoha oblastech vědy. Ve vzduchu ale stále visí jedna otázka: Dá se klonovat nekonečně, nebo existuje mez, kdy to přestává fungovat? Teď tuto hranici našli japonští biologové.
27. 3. 2026
Doporučujeme

Pes je nejlepším přítelem člověka o tisíce let déle, než se předpokládalo

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.
26. 3. 2026
Načítání...