Toxin ze sinic ve vodních nádržích se může uvolňovat do vzduchu. Jedovatý je i pro člověka

Vědci byli poprvé svědky toho, jak do ovzduší uniká nebezpečný toxin z jezera plného sinic. Stalo se to v Severní Americe, tento fenomén může být ale rozšířený i jinde.

Vodní květ je nevzhledná vrstva mikroorganismů, zejména sinic, která během teplých dní pokrývá hladiny rybníků, přehrad nebo jiných vodních ploch. Může být toxický a tedy nebezpečný i pro volně žijící živočichy a lidi. Vědci teď ale poprvé zjistili, že se z nich mohou jedy uvolňovat do ovzduší. Týká se to anatoxinu-a (ATX) ve vzduchu poblíž jednoho rybníku ve státě Massachusetts, kde došlo k rozsáhlému přemnožení vodního květu.

Tato toxická látka přírodního původu může při vysokých dávkách vyvolat řadu zdravotních problémů, včetně ztráty koordinace, svalových křečí a dokonce i respirační paralýzy. Bývá spojována s úmrtími hospodářských zvířat, vodních ptáků nebo psů – vždy ale jen v důsledku pití kontaminované vody.

ATX produkují jednobuněčné organismy známé jako sinice; když se přemnoží, vytvoří na hladinách vodních ploch souvislou pokrývku, která je viditelná pouhým okem. K jejich vzniku příspívá kromě teplého počasí také odtok hnojiv do jezer nebo rybníků z blízkých polí nebo nevhodně upravené odpadní vody. Z nich sinice získávají živiny a rostou pak mnohem rychleji.


Navíc snižují množství kyslíku ve vodě, což ještě více zhoršuje kvalitu vody a poškozuje to všechny živé obyvatele těchto míst. „ATX je jedním z nejnebezpečnějších kyanotoxinů produkovaných sinicemi, které jsou vzhledem ke globálnímu oteplování a klimatickým změnám stále rozšířenější v jezerech a rybnících po celém světě,“ uvedl hlavní autor studie James Sutherland.

Toxin ATX nebyl nikdy předtím ve vzduchu detekován, ale Sutherland a jeho kolegové měli už podezření, že by se za určitých podmínek prostředí do atmosfér dostat mohl – nový výzkum tuto hypotézu potvrzuje.

Přírodovědci pro tento výzkum shromáždili vzorky polétavých částic z okolí rybníčku Capaum na ostrově Nantucket v americkém Massachusetts od července do října 2019, kdy byl pravidelně pokrytý sinicemi. Použili na tyto vzorky analytickou techniku zvanou kapalinová chromatografie.

Sinice ve vzduchu

Díky tomu se jim podařilo najít ATX nejen ve vysoké koncentraci ve vodě rybníka, ale v jednom případě také ve vzduchu kolem rybníka – a to v průměrné koncentraci 0,16ng/m3. Toxiny se do vzduchu dostaly během mlžného zářijového dne po větrné noci – ATX byl zřejmě silným větrem „sfouknut“ z vodní hladiny a poté „zapouzdřen“ v aerosou mlhy.

Výzkumníci si zatím nejsou jistí, jak přesně se ATX uvolňuje do vzduchu z rybníka. Mohlo by to být jednak v malých kapičkách vody navázaných na aerosolové částice, nebo dokonce uvnitř sinic vyfouknutých do vzduchu. Není rovněž jasné, jaké účinky by expozice těmto stopovým koncentracím ATX mohla mít na lidi a volně žijící živočichy; ale samotná skutečnost, že k tomu dochází, je podle autorů studie důvodem k obavám a vyžaduje další výzkum.

Tento toxin byl sice pozorován zatím jen v jednom konkrétním rybníce, vědci ale varují lidi na celém světě, protože by se u stojaté vody se sinicemi mohlo odehrávat to stejné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 19 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 21 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 22 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...