Toxin ze sinic ve vodních nádržích se může uvolňovat do vzduchu. Jedovatý je i pro člověka

Vědci byli poprvé svědky toho, jak do ovzduší uniká nebezpečný toxin z jezera plného sinic. Stalo se to v Severní Americe, tento fenomén může být ale rozšířený i jinde.

Vodní květ je nevzhledná vrstva mikroorganismů, zejména sinic, která během teplých dní pokrývá hladiny rybníků, přehrad nebo jiných vodních ploch. Může být toxický a tedy nebezpečný i pro volně žijící živočichy a lidi. Vědci teď ale poprvé zjistili, že se z nich mohou jedy uvolňovat do ovzduší. Týká se to anatoxinu-a (ATX) ve vzduchu poblíž jednoho rybníku ve státě Massachusetts, kde došlo k rozsáhlému přemnožení vodního květu.

Tato toxická látka přírodního původu může při vysokých dávkách vyvolat řadu zdravotních problémů, včetně ztráty koordinace, svalových křečí a dokonce i respirační paralýzy. Bývá spojována s úmrtími hospodářských zvířat, vodních ptáků nebo psů – vždy ale jen v důsledku pití kontaminované vody.

ATX produkují jednobuněčné organismy známé jako sinice; když se přemnoží, vytvoří na hladinách vodních ploch souvislou pokrývku, která je viditelná pouhým okem. K jejich vzniku příspívá kromě teplého počasí také odtok hnojiv do jezer nebo rybníků z blízkých polí nebo nevhodně upravené odpadní vody. Z nich sinice získávají živiny a rostou pak mnohem rychleji.


Navíc snižují množství kyslíku ve vodě, což ještě více zhoršuje kvalitu vody a poškozuje to všechny živé obyvatele těchto míst. „ATX je jedním z nejnebezpečnějších kyanotoxinů produkovaných sinicemi, které jsou vzhledem ke globálnímu oteplování a klimatickým změnám stále rozšířenější v jezerech a rybnících po celém světě,“ uvedl hlavní autor studie James Sutherland.

Toxin ATX nebyl nikdy předtím ve vzduchu detekován, ale Sutherland a jeho kolegové měli už podezření, že by se za určitých podmínek prostředí do atmosfér dostat mohl – nový výzkum tuto hypotézu potvrzuje.

Přírodovědci pro tento výzkum shromáždili vzorky polétavých částic z okolí rybníčku Capaum na ostrově Nantucket v americkém Massachusetts od července do října 2019, kdy byl pravidelně pokrytý sinicemi. Použili na tyto vzorky analytickou techniku zvanou kapalinová chromatografie.

Sinice ve vzduchu

Díky tomu se jim podařilo najít ATX nejen ve vysoké koncentraci ve vodě rybníka, ale v jednom případě také ve vzduchu kolem rybníka – a to v průměrné koncentraci 0,16ng/m3. Toxiny se do vzduchu dostaly během mlžného zářijového dne po větrné noci – ATX byl zřejmě silným větrem „sfouknut“ z vodní hladiny a poté „zapouzdřen“ v aerosou mlhy.

Výzkumníci si zatím nejsou jistí, jak přesně se ATX uvolňuje do vzduchu z rybníka. Mohlo by to být jednak v malých kapičkách vody navázaných na aerosolové částice, nebo dokonce uvnitř sinic vyfouknutých do vzduchu. Není rovněž jasné, jaké účinky by expozice těmto stopovým koncentracím ATX mohla mít na lidi a volně žijící živočichy; ale samotná skutečnost, že k tomu dochází, je podle autorů studie důvodem k obavám a vyžaduje další výzkum.

Tento toxin byl sice pozorován zatím jen v jednom konkrétním rybníce, vědci ale varují lidi na celém světě, protože by se u stojaté vody se sinicemi mohlo odehrávat to stejné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapines na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 1 hhodinou

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávalo na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...