Toxin ze sinic ve vodních nádržích se může uvolňovat do vzduchu. Jedovatý je i pro člověka

Vědci byli poprvé svědky toho, jak do ovzduší uniká nebezpečný toxin z jezera plného sinic. Stalo se to v Severní Americe, tento fenomén může být ale rozšířený i jinde.

Vodní květ je nevzhledná vrstva mikroorganismů, zejména sinic, která během teplých dní pokrývá hladiny rybníků, přehrad nebo jiných vodních ploch. Může být toxický a tedy nebezpečný i pro volně žijící živočichy a lidi. Vědci teď ale poprvé zjistili, že se z nich mohou jedy uvolňovat do ovzduší. Týká se to anatoxinu-a (ATX) ve vzduchu poblíž jednoho rybníku ve státě Massachusetts, kde došlo k rozsáhlému přemnožení vodního květu.

Tato toxická látka přírodního původu může při vysokých dávkách vyvolat řadu zdravotních problémů, včetně ztráty koordinace, svalových křečí a dokonce i respirační paralýzy. Bývá spojována s úmrtími hospodářských zvířat, vodních ptáků nebo psů – vždy ale jen v důsledku pití kontaminované vody.

ATX produkují jednobuněčné organismy známé jako sinice; když se přemnoží, vytvoří na hladinách vodních ploch souvislou pokrývku, která je viditelná pouhým okem. K jejich vzniku příspívá kromě teplého počasí také odtok hnojiv do jezer nebo rybníků z blízkých polí nebo nevhodně upravené odpadní vody. Z nich sinice získávají živiny a rostou pak mnohem rychleji.


Navíc snižují množství kyslíku ve vodě, což ještě více zhoršuje kvalitu vody a poškozuje to všechny živé obyvatele těchto míst. „ATX je jedním z nejnebezpečnějších kyanotoxinů produkovaných sinicemi, které jsou vzhledem ke globálnímu oteplování a klimatickým změnám stále rozšířenější v jezerech a rybnících po celém světě,“ uvedl hlavní autor studie James Sutherland.

Toxin ATX nebyl nikdy předtím ve vzduchu detekován, ale Sutherland a jeho kolegové měli už podezření, že by se za určitých podmínek prostředí do atmosfér dostat mohl – nový výzkum tuto hypotézu potvrzuje.

Přírodovědci pro tento výzkum shromáždili vzorky polétavých částic z okolí rybníčku Capaum na ostrově Nantucket v americkém Massachusetts od července do října 2019, kdy byl pravidelně pokrytý sinicemi. Použili na tyto vzorky analytickou techniku zvanou kapalinová chromatografie.

Sinice ve vzduchu

Díky tomu se jim podařilo najít ATX nejen ve vysoké koncentraci ve vodě rybníka, ale v jednom případě také ve vzduchu kolem rybníka – a to v průměrné koncentraci 0,16ng/m3. Toxiny se do vzduchu dostaly během mlžného zářijového dne po větrné noci – ATX byl zřejmě silným větrem „sfouknut“ z vodní hladiny a poté „zapouzdřen“ v aerosou mlhy.

Výzkumníci si zatím nejsou jistí, jak přesně se ATX uvolňuje do vzduchu z rybníka. Mohlo by to být jednak v malých kapičkách vody navázaných na aerosolové částice, nebo dokonce uvnitř sinic vyfouknutých do vzduchu. Není rovněž jasné, jaké účinky by expozice těmto stopovým koncentracím ATX mohla mít na lidi a volně žijící živočichy; ale samotná skutečnost, že k tomu dochází, je podle autorů studie důvodem k obavám a vyžaduje další výzkum.

Tento toxin byl sice pozorován zatím jen v jednom konkrétním rybníce, vědci ale varují lidi na celém světě, protože by se u stojaté vody se sinicemi mohlo odehrávat to stejné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 11 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 13 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 15 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 16 hhodinami
Načítání...