Jaký objem by měly veškeré existující částice viru SARS-CoV-2, kdyby se daly k sobě dohromady? Podle odhadu odborníka na matematickou biologii Christiana Yatese z University of Bath by nenaplnily ani malou nápojovou plechovku.
Aby Yates mohl vypočítat celkový objem všech částic viru SARS-Cov-2 na světě, potřeboval v první řadě znát přibližný počet aktuálně nakažených.
Využil proto statistické a epidemiologické modely Institute for Health Metrics and Evaluation. Podle nich se nyní koronavirem denně globálně nakazí zhruba tři miliony lidí.
Poté potřeboval odhadnout, kolik částic koronaviru lidské tělo během infekce obsahuje. Virová zátěž infikovaných přitom závisí na tom, jak dlouho jsou lidé nakažení. Obecně se totiž předpokládá, že množství viru v těle je nejvyšší zhruba šest dní po nákaze, následně postupně klesá.
Jako zrnek písku
Maximální virová zátěž se podle předpokladů pohybuje od jedné do sto miliard virových částic. Ve svém výpočtu proto Yates pracoval s číslem 10 miliard a došel k závěru, že v jeden moment na světě existují přibližně dva triliony částic zmiňovaného viru.
Zhruba stejný počet je na Zemi například zrníček písku. Je ale třeba vzít v potaz, že částice SARS-CoV-2 jsou miniaturní. Podle odhadů má jeden koronavir v průměru sto nanometrů.
- Nanometr (značka nm) je délková jednotka, 10−9 neboli 1 miliardtina metru.
Po dalších výpočtech pak vědec došel k závěru, že celkový objem koronaviru ve světě je přibližně 120 mililitrů.
Pokud by se však veškeré tyto virové částice daly dohromady, zcela by na sebe kvůli svému tvaru nepřilnuly a zůstaly by mezi nimi mezery. Podle odhadů by toto prázdné místo zabíralo přibližně 26 procent celkového objemu. Ten by tak v případě koronaviru vzrostl na přibližně 160 mililitrů.
S velkou rezervou by se tak veškerý SARS-CoV-2 vešel do pouhé malé – 330mililitrové – plechovky od nápoje nebo třeba do šesti panákových skleniček. Do půllitru od piva by se toto množství vešlo přibližně třikrát.
