Pobyt na špatném vzduchu může vést ke zhoršení poznávacích schopností, tvrdí vědci

Dlouhodobý pobyt ve znečištěném ovzduší na počátku života se může ve stáří projevit zhoršenými poznávacími schopnostmi. Naznačila to nová studie, kterou publikoval Journal of Alzheimer's Disease. Podle vědců by zjištění mohlo u budoucích generací pomoct snížit riziko vzniku demence.

Dlouhodobé vystavení špatnému ovzduší spojují odborníci s celou řadou zdravotních rizik. Například loňská zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) upozornila, že v roce 2012 spoluzavinilo jenom v Evropě zhruba 400 tisíc předčasných úmrtí. Některé studie dávají špatný vzduch do souvislosti také s větší smrtností na covid-19.

Nyní se vědci z Edinburské univerzity snažili prozkoumat vliv špatného vzduchu na poznávací schopnosti u lidí. Konkrétně zjišťovali, zda pobyt ve zmíněném prostředí v dětství může mít v tomto ohledu dlouhodobé následky.

Celkem měl výzkumný tým k dispozici více než 500 lidí ve věku kolem 70 let. Těm předložil obecný test inteligence – stejný podstoupili v rámci jiného projektu, když jim bylo 11 let. Testování pak vědci opět zopakovali, když bylo dobrovolníkům 76 a 79 let.

Úroveň znečištění ovzduší, ve kterém účastníci v dětství pobývali, mohli vědci odhadnout  díky transportnímu modelu atmosferické chemie.  

Malá, ale zjistitelná souvislost

Následně tým analyzoval vztah mezi vystavením člověka špatnému vzduchu a jeho kognitivními schopnostmi v pozdějších letech. V potaz přitom vzali i takové faktory, jako je socioekonomický status či například kouření.

Výsledky ukázaly, že pobyt v dětství ve znečištěném ovzduší měl sice malou, ale zjistitelnou souvislost s výraznějším zhoršením kognitivních funkcí v období mezi 11 a 70 roky života. 

„Poprvé se podařilo prokázat efekt, který by vystavení špatnému vzduchu v raném věku mohl mít i o desítky let později,“ poznamenal podle serveru EurekAlert! jeden z autorů studie Tom Russ z Edinburské univerzity. „Jedná se o první krok, který by mohl vést k pochopení škodlivých účinků znečištěného ovzduší na mozek a pomoct tak u příštích generací snížit riziko vzniku demence,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025
Doporučujeme

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...