Mláďata tyranosaurů byla velká asi jako border kolie, vypočítali paleontologové

Čerstvě vyklubaná mláďata tyranosaurů byla velká asi jako border kolie. Zjistili to paleontologové z Edinburské univerzity, když prozkoumali zkamenělé zbytky drobné čelistní kosti a drápu nalezené v Kanadě a USA.

Vědci detailně prostudovali 3D snímky pozůstatků mláděte daspletosaura –⁠ velkého dravého dinosaura, příbuzného slavnějšího tyranosaura, který pocházel stejně jako on z čeledi Tyrannosauridae.

V dospělosti tento tvor, který žil před více než 70 miliony let na území dnešní Kanady, mohl dorůstat zřejmě velikosti až 12 metrů a vážil kolem osmi tun. V dospělosti šlo o jednoho z nejsilnějších a největších predátorů své doby –⁠ mimo jiné se proslavil i kanibalismem: prokázaly to časté rýhy zubů daspletosaurů na kostech jiných daspletosaurů –⁠ občas se zranění ještě zahojila, jindy ne –⁠ takže šlo o konzumaci mrtvého zvířete.

Jak vypadala mláďata vrcholového predátora

Mláďata byla ale zřejmě mnohem roztomilejší, naznačuje výzkum. Vzhledem se zřejmě velmi podobala svým rodičům, jednalo se v podstatě o jejich zmenšené kopie. Důkazem je, že výrazné rysy tyranosaurů byly nalezeny při analýze tři centimetry dlouhé čelistní kosti mláděte, a to včetně typické hranaté brady; to podle paleontologů naznačuje, že fyzické znaky byly přítomny i před vylíhnutím.

Čerstvě vylíhnutá mláďata tedy byla velká asi jako dospělá border kolie –⁠ znatelně větší, než jak je zobrazil slavný film Jurský park, kde jsou velká ani ne jako slepice. Z velikosti mláďat vědci také odhadli, jak velká byla tyranosauří vejce, která doposud nikdy nebyla nalezena –⁠ měřila přibližně 43 centimetrů.

Greg Funston, který se na analýze podílel, objev komentoval velmi nadšeně: „Tyto kosti jsou náš první pohled do raného života tyranosaurů a díky nim se konečně něco dozvídáme o velikosti a vzhledu mláďat tyranosaurů. Dnes víme, že by to byla největší mláďata, která kdy vzešla z vajíček, a že se pozoruhodně podobala svým rodičům –⁠ obojí je dobrým znamením pro nalezení dalších materiálů v budoucnosti.“

Výsledky tohoto výzkumu vyšly v odborném žurnálu Canadian Journal of Earth Sciences.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 4 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 20 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 22 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...