Na hřebu je vytvořen křížek z jednadvacetikarátového zlata. Schránku podle dendrologického výzkumu mimo jiné tvoří dubové dřevo z období 260 až 416 našeho letopočtu.
Studio ČT24: Vzácný archeologický nález v milevském klášteře
Tak starý relikviář je na našem území naprostou raritou. Podle archeologů lze hřeb z Pravého kříže svým významem a vzácností srovnávat s relikviářem svatého Maura.
Dutina v trezorové místnosti, v níž byla schránka uložena, má rozměry 26 krát 16 centimetrů. Víko schránky původně tvořil masivní zlatý plech s tepaným nápisem IR. „Písmena lze v daném kontextu chápat jako zkratku pro latinské – Iesus Rex, tedy Ježíš Král,“ uvedl archeolog Jiří Šindelář.
Dutina podle archeologů nebyla asi od 15. století přístupná, uvnitř byly zlomky dřeva a v nich kusy zlata. Během výzkumu se ukázalo, že jde právě o úlomky relikviáře a „Pravého kříže“.
Takových hřebů je dochovaných v Evropě celá řada, výjimečné je v tomto případu stáří artefaktu. V té době musela mít relikvie obrovskou hodnotu srovnatelnou s například korunovačními klenoty (a zřejmě i vyšší). Jeden takový „hřeb z kříže“, vsazený do zlata, je například také součástí Svatovítského pokladu v pražské katedrále.
Kříž, na němž měl být Ježíš Kristus ukřižovaný čtyřmi hřeby, byl nalezen v první polovině čtvrtého století pří výzkumu, který inicioval císař Konstantin. Jeho matka, císařovna Helena, pak měla hřeby dovézt do Evropy. Podle Katolické encyklopedie se v současné době uctívá asi třicítka těchto údajně originálních hřebů, jejichž pravost nejde ověřit.
Archeologové se výzkumu milevského kláštera věnují několik měsíců. Na jaře například v objektu nalezli tajnou chodbu. Milevský premonstrátský klášter je nejstarší klášter v jižních Čechách. Založil jej Jiří z Milevska a budoucí první opat kláštera Jarloch. Za husitských válek byl klášter vypleněn.
Kardinál Dominik Duka dnes v Milevsku uvedl, že tímto nálezem se křesťanství vrací ke kořenům. Navíc se prý potvrzuje, že území současné České republiky bylo z historického hlediska významným prostorem. „Nebyli jsme pouze okrajovou částí. Odehrávaly se zde důležité události už z doby keltské a germánské. Ukazuje se, že křesťanství zde nezačínalo byzantskou misií svatých Cyrila a Metoděje,“ připomněl Duka příchod věrozvěstů na Velkou Moravu v 9. století.
