Čína spustila na dno Mariánského příkopu v Tichém oceánu ponorku. Záběry ponorky odvysílala státní televize CCTV. Na její palubě se nacházeli tři vědečtí pracovníci. Cílem ponoru na nejhlubší místo na zeměkouli bylo pozorování druhů a odebrání vzorků hornin. Ponor na dno příkopu se bude zřejmě opakovat.
Čínská ponorka sestoupila na dno Mariánského příkopu. Asijskou velmoc zajímají zdroje nerostů i ekologie
Ponorka s názvem Fen-chou-ce, což v čínštině znamená bojovník, podle vědců dosáhla hloubky 10 909 metrů. Díky sestupu na dno Mariánského příkopu vědci „pozorovali početné živočišné druhy a rozdělení organismů na dně oceánu“.
Mise také odebrala vzorky hornin. Ty podle agentury AFP mohou Číně posloužit k výzkumu možností důlního využití oceánských hlubin, kde se nacházejí zásoby vzácných minerálů.
Mariánský podmořský příkop je zhruba 2500 kilometrů dlouhé a 69 kilometrů široké hlubokomořské údolí, jež se nachází jihozápadně od amerického ostrova Guam.
Čínská výprava zatím nepokořila rekord z roku 2019, kdy mise amerického vědce Victora Vescova sestoupila do hloubky 10 929 metrů. Texaský investor a bývalý námořní důstojník Vescovo při tehdejším ponoru našel nové druhy živočichů. Vescovo si ale také všiml plastového sáčku a dalších stop znečistění.
Předchozí rekord drželi Švýcar Jacques Piccard a poručík amerického námořnictva Don Walsh. Ti se spustili na palubě batyskafu Trieste do hloubky 10 916 metrů.
Proč studovat Mariánský příkop?
Nedávný výzkum biologů financovaný kanálem National Geographic, který se zaměřil na Mariánský příkop, ukázal, že i sem už proniká znečištění z povrchu Země. Toto místo díky své odlehlé povaze slouží jako jakýsi lakmusový papírek pro monitorování environmentálních rizik.
„Z 5010 ponorů bylo zaznamenáno 3425 člověkem vyrobených předmětů. Přes 33 procent odpadu tvořily makroplasty, z nichž 89 procent byly výrobky určené na jedno použití, a tyto poměry v hloubkách větších než 6000 metrů ještě narostly na 52, respektive 92 procent. Hloubkovým rekordem byla plastová taška v 10 898 metrech pod hladinou,“ uvádějí autoři výzkumu. Všechny tyto předměty jsou zaznamenány, většinou i s jejich fotografiemi nebo videem, ve veřejně přístupné databázi JAMSTEC.
Data podle vědců ukazují, že dopad suchozemských aktivit člověka už se rozšířil i do nejtemnějších hlubin oceánu v oblastech vzdálených více než tisíc kilometrů od pevniny. Také se zjistilo, že kusy plastů běžně přicházejí do kontaktu s mořskými organismy, když se například namotávají na živočichy. Hlubokomořské organismy se nacházely na 17 procentech záběrů plovoucího plastového odpadu.