Antibiotika mohou u batolat zvyšovat nebezpečí vzniku celé řady nemocí, naznačuje studie

Děti mladší dvou let, které užívají antibiotika, mají větší riziko vzniku astmatu, různých alergií a ekzémů nebo obezity. Hrozí také, že se u nich snáze rozvine nesnášenlivost vůči lepku a poruchy pozornosti. Poukázala na to nová studie publikovaná v časopise Mayo Clinic Proceedings.

Ilustrační snímek
Zdroj: ČTK/PICTURE ALLIANCE Autor: Jano

Výzkumníci z americké Kliniky Mayo a Rutgersovy University měli k dispozici data celkem 14 572 dětí narozených mezi lety 2003 a 2011. Sedmdesát procent z nich během prvních dvou let svého života alespoň jednou užívalo antibiotika –⁠ nejčastěji na respirační nebo ušní infekce.

Následná zjištění vědců byla v souladu s hypotézou, podle níž hraje v raném dětství klíčovou roli při vývoji imunity či metabolismu složení mikrobiomu. A pro něj jsou antibiotika hrozbou. „Rostoucí výskyt zdravotních potíží, které začínají v dětství, vyvolává obavy z nežádoucích účinků těchto léků na mikrobiom během klíčových vývojových období,“ uvedl podle serveru EurekAlert! spoluautor studie profesor Martin Blaser z Rutgers University. 

Vyšší riziko obezity i autismu

Zatímco dřívější studie se soustředily na možnou spojitost užívání antibiotik s výskytem konkrétních nemocí, nyní se vědci podívali na tuto problematiku komplexněji.

Konkrétně zjistili, že užívání antibiotik je u kojenců i batolat spojené jak s rozvojem metabolických onemocnění (jako je obezita či nadváha), tak s větším nebezpečím vzniku astmatu, různých potravinových alergií, senné rýmy či poruch, jako je například ADHD či autismus.

Účinky nicméně byly u různých antibiotik odlišné. Mezi nejrizikovější podle studie patří zejména takzvané cefalosporiny, tedy antibiotika odvozená z plísně Cephalosporium, z níž byly tyto látky poprvé izolovány.

Dalším zjištěním bylo, že nebezpečí vzniku chorob bylo vyšší u těch batolat, která v raném věku užívala antibiotika opakovaně. Roli hrálo také to, v jakém věku léky dostala –⁠ čím dříve se tak stalo, tím byla daná rizika větší.

„Naše studie poskytuje důkazy o širokých a opožděných dopadech vystavení antibiotikům v raném dětství,“ podotkl Blaser. Lékaři by tak podle něj měli předepisování těchto léků vždy zvážit, a to především u mírnějších zdravotních obtíží.

Blaser také připomněl, že jedním z nezamýšlených následků nadužívání antibiotik je také vývoj bakterií, které jsou vůči nim odolné.

Na to, že při léčbě bakteriálních infekcí přestávají zabírat i velmi silná antibiotika, dlouhodobě upozorňuje i Světová zdravotnická organizace (WHO), která tento vývoj považuje za alarmující. Zvyšující se rezistence bakterií na dané léky by podle ní mohla vést k tomu, že některé nemoci se po desítkách let pro lidi zase stanou smrtelnými.