Klimatické změny mohou mít negativní dopad na průběh těhotenství, varuje analýza

Stále častější vlny veder, které jsou spojeny se změnami klimatu, s sebou nesou zvýšené nebezpečí předčasných porodů a mrtvě narozených dětí. Poukázala na to nová analýza desítek existujících studií, kterou publikoval časopis British Medical Journal (BMJ). Nejohroženější jsou přitom podle vědců nastávající matky z chudších zemí.

Na negativní dopady zvyšujících se teplot na lidské zdraví upozorňují vědci již delší dobu. Nová metaanalýza 70 dřívějších studií poukázala na rizika, která klimatické změny přináší pro ještě nenarozené děti a jejich matky.

Podle mezinárodního týmu vědců totiž stále častější vlny veder souvisí s nárůstem počtu předčasných porodů a mrtvě narozených dětí. Konkrétně se ukázalo, že riziko při každém oteplení o jeden stupeň Celsia vzrostlo v průměru zhruba o pět procent. Při prodloužené vlně veder se pak nebezpečí předčasného porodu zvýšilo až o 16 procent.

Vědci nicméně zdůrazňují, že celosvětově předčasné porody tvoří asi deset procent všech porodů. Z toho vyplývá, že na průběh těhotenství má vliv také řada jiných faktorů. Dopad extrémních veder je tak v porovnání s nimi zatím spíše malý.

I přesto se však experti obávají toho, že v budoucnu by změny klimatu mohly pro zdraví nastávajících matek i jejich ještě nenarozených dětí představovat mnohem větší nebezpečí – a to zejména v případě, budou-li vlny veder častější a delší.

Nastávající matky jako zranitelná skupina

„Těhotné ženy by měly být zařazeny mezi ty skupiny lidí, které jsou změnou klimatu zvláště ohrožené,“ podotýkají autoři analýzy. Těla nastávajících matek jsou totiž vystavena větší zátěži a mimo jiné jsou náchylnější k vyčerpání či dehydrataci. 

Autoři nicméně připouštějí, že některé ze studií, které do analýzy zahrnuli, nelze považovat za příliš kvalitní. Závěry, které z nich lze vyvodit, jsou tak pouze omezené. Na druhou stranu je však jejich zjištění konzistentní a znepokojivé, upozorňují. Z toho důvodu by se na tuto problematiku měly zaměřit další výzkumy.

Těhotné ženy z chudších zemí jsou nejohroženější

Negativní dopady zvyšujících se teplot na průběh těhotenství jsou přitom podle vědců výraznější v chudších zemích. „Chudší ženy jsou například častěji vystavené vysokým teplotám při práci v zemědělství,“ poukazují.

Dodávají, že nastávající matky přitom mnohdy během veder pracují nejen před rozpoznáním těhotenství, ale i nedlouho před porodem. „Nechtějí totiž přijít o plat,“ vysvětlují, jak s tématem souvisí i chudoba. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
před 4 hhodinami

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
před 9 hhodinami

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
před 9 hhodinami

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
včera v 16:59

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
včera v 14:28

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
včera v 10:21

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
včera v 06:00

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.