Klimatické změny mohou mít negativní dopad na průběh těhotenství, varuje analýza

Stále častější vlny veder, které jsou spojeny se změnami klimatu, s sebou nesou zvýšené nebezpečí předčasných porodů a mrtvě narozených dětí. Poukázala na to nová analýza desítek existujících studií, kterou publikoval časopis British Medical Journal (BMJ). Nejohroženější jsou přitom podle vědců nastávající matky z chudších zemí.

Na negativní dopady zvyšujících se teplot na lidské zdraví upozorňují vědci již delší dobu. Nová metaanalýza 70 dřívějších studií poukázala na rizika, která klimatické změny přináší pro ještě nenarozené děti a jejich matky.

Podle mezinárodního týmu vědců totiž stále častější vlny veder souvisí s nárůstem počtu předčasných porodů a mrtvě narozených dětí. Konkrétně se ukázalo, že riziko při každém oteplení o jeden stupeň Celsia vzrostlo v průměru zhruba o pět procent. Při prodloužené vlně veder se pak nebezpečí předčasného porodu zvýšilo až o 16 procent.

Vědci nicméně zdůrazňují, že celosvětově předčasné porody tvoří asi deset procent všech porodů. Z toho vyplývá, že na průběh těhotenství má vliv také řada jiných faktorů. Dopad extrémních veder je tak v porovnání s nimi zatím spíše malý.

I přesto se však experti obávají toho, že v budoucnu by změny klimatu mohly pro zdraví nastávajících matek i jejich ještě nenarozených dětí představovat mnohem větší nebezpečí – a to zejména v případě, budou-li vlny veder častější a delší.

Nastávající matky jako zranitelná skupina

„Těhotné ženy by měly být zařazeny mezi ty skupiny lidí, které jsou změnou klimatu zvláště ohrožené,“ podotýkají autoři analýzy. Těla nastávajících matek jsou totiž vystavena větší zátěži a mimo jiné jsou náchylnější k vyčerpání či dehydrataci. 

Autoři nicméně připouštějí, že některé ze studií, které do analýzy zahrnuli, nelze považovat za příliš kvalitní. Závěry, které z nich lze vyvodit, jsou tak pouze omezené. Na druhou stranu je však jejich zjištění konzistentní a znepokojivé, upozorňují. Z toho důvodu by se na tuto problematiku měly zaměřit další výzkumy.

Těhotné ženy z chudších zemí jsou nejohroženější

Negativní dopady zvyšujících se teplot na průběh těhotenství jsou přitom podle vědců výraznější v chudších zemích. „Chudší ženy jsou například častěji vystavené vysokým teplotám při práci v zemědělství,“ poukazují.

Dodávají, že nastávající matky přitom mnohdy během veder pracují nejen před rozpoznáním těhotenství, ale i nedlouho před porodem. „Nechtějí totiž přijít o plat,“ vysvětlují, jak s tématem souvisí i chudoba. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
včera v 12:01

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...