Klimatické změny mohou mít negativní dopad na průběh těhotenství, varuje analýza

Stále častější vlny veder, které jsou spojeny se změnami klimatu, s sebou nesou zvýšené nebezpečí předčasných porodů a mrtvě narozených dětí. Poukázala na to nová analýza desítek existujících studií, kterou publikoval časopis British Medical Journal (BMJ). Nejohroženější jsou přitom podle vědců nastávající matky z chudších zemí.

Na negativní dopady zvyšujících se teplot na lidské zdraví upozorňují vědci již delší dobu. Nová metaanalýza 70 dřívějších studií poukázala na rizika, která klimatické změny přináší pro ještě nenarozené děti a jejich matky.

Podle mezinárodního týmu vědců totiž stále častější vlny veder souvisí s nárůstem počtu předčasných porodů a mrtvě narozených dětí. Konkrétně se ukázalo, že riziko při každém oteplení o jeden stupeň Celsia vzrostlo v průměru zhruba o pět procent. Při prodloužené vlně veder se pak nebezpečí předčasného porodu zvýšilo až o 16 procent.

Vědci nicméně zdůrazňují, že celosvětově předčasné porody tvoří asi deset procent všech porodů. Z toho vyplývá, že na průběh těhotenství má vliv také řada jiných faktorů. Dopad extrémních veder je tak v porovnání s nimi zatím spíše malý.

I přesto se však experti obávají toho, že v budoucnu by změny klimatu mohly pro zdraví nastávajících matek i jejich ještě nenarozených dětí představovat mnohem větší nebezpečí – a to zejména v případě, budou-li vlny veder častější a delší.

Nastávající matky jako zranitelná skupina

„Těhotné ženy by měly být zařazeny mezi ty skupiny lidí, které jsou změnou klimatu zvláště ohrožené,“ podotýkají autoři analýzy. Těla nastávajících matek jsou totiž vystavena větší zátěži a mimo jiné jsou náchylnější k vyčerpání či dehydrataci. 

Autoři nicméně připouštějí, že některé ze studií, které do analýzy zahrnuli, nelze považovat za příliš kvalitní. Závěry, které z nich lze vyvodit, jsou tak pouze omezené. Na druhou stranu je však jejich zjištění konzistentní a znepokojivé, upozorňují. Z toho důvodu by se na tuto problematiku měly zaměřit další výzkumy.

Těhotné ženy z chudších zemí jsou nejohroženější

Negativní dopady zvyšujících se teplot na průběh těhotenství jsou přitom podle vědců výraznější v chudších zemích. „Chudší ženy jsou například častěji vystavené vysokým teplotám při práci v zemědělství,“ poukazují.

Dodávají, že nastávající matky přitom mnohdy během veder pracují nejen před rozpoznáním těhotenství, ale i nedlouho před porodem. „Nechtějí totiž přijít o plat,“ vysvětlují, jak s tématem souvisí i chudoba. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 1 hhodinou

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 3 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 5 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 22 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026
Načítání...