Kolik napadlo? Kolik sněhu ještě zůstává? To jsou velmi časté otázky, které si v zimě kladou nejen lyžaři a milovníci hor, ale třeba i silničáři. Zásadní jsou tato data i pro hydrology. Přehled z více míst v Česku nabídneme v nové zimní sezoně i divákům České televize v rámci pravidelných předpovědí počasí.
Nové automatické stanice přesně ukáží výšku sněhu v Česku
Přesnější informace o výšce sněhu v zimě 2020/21 budou k dispozici díky novým automatickým stanicím, které Český hydrometeorologický ústav instaloval během léta na patnácti nových lokalitách.
V provozu například na Černé hoře a Richtrových boudách v Krkonoších či na Přebuzi v Krušných horách a na Kohútce v Javorníkách. Stanice jsou i na Vysočině v Hubenově nebo na Drahanské Vrchovině v Protivanově a na Paprsku v Rychlebských horách.
Kromě dat z automatických sněhoměrných čidel jsou každý den dostupná i data z klimatologických stanic, které obsluhuje pozorovatel. Ten měří výšku sněhu manuálně a data zasílá každodenně do databáze. Na některých takových stanicích je nově i automatické čidlo.
Na základě bodových měření z asi dvou set míst v Česku bude vznikat mapa s plošným rozložením sněhové pokrývky.
Kolik vody je ve sněhu?
Důležitou informací je i zásoba vody ve sněhu. Pravidelná měření provádí Oddělení aplikované hydrologie Českého hydrometeorologického ústavu. Díky nim máme přesný přehled o tom, jak se výška sněhu v Česku mění, kolik sněhu připadne, kolik odtaje a jak velké jsou zásoby vody ve sněhu. Vloni bylo poslední měření provedeno na konci dubna. A je vidět, že v té době ležela souvislá sněhová pokrývka už jen na hřebenech Krkonoš, Šumavy a Hrubého Jeseníku.
Budeme-li prohlížet údaje z posledních 20 let, najdeme zimy na sníh chudé – například zima 2013/2014. A taky zimy, kdy byly zásoby vody ve sněhu velmi vysoké – v letech 2005/2006. Absolutně nejvíc vody ve sněhu v posledních dvaceti letech bylo uloženo v Česku v polovině března roku 2006, v přepočtu to vycházelo na 100 litrů na každý metr čtvereční.