Až 30 milionů korun po dobu následujících šesti let mohou čerpat vědci ocenění Akademickou prémií. Letošními laureáty jsou mikrobiolog Leoš Valášek, botanička Jitka Klimešová, Petr Šittner, který pracuje ve Fyzikálním ústavu, a Pavel Zemánek z brněnského Ústavu přístrojové techniky. Kvůli koronaviru bylo slavnostní předání odloženo.
Laureáty vybírá předsedkyně Akademie věd (AV) Eva Zažímalová s pomocí mezinárodní poradní komise. Vědci mohou tuto prémii získat jen jednou. Oceněným slouží pro pokrytí nákladů spojených s výzkumem, včetně nákupu vybavení a výplaty mezd.
Materiály pro budoucnost
Petr Šittner podle AV patří k předním světovým odborníkům na supermoderní materiály s výjimečnými vlastnostmi, věnuje se totiž výzkumu takzvaných martenzitických fázových transformací a termomechanického chování kovových slitin s tvarovou pamětí.
Tyto materiály vykazují pro kov neobvyklé vlastnosti, mimo jiné mají extrémní vratnou deformovatelnost – superelasticitu. Využívají se především v lékařství, letectví či v automobilovém a spotřebním průmyslu.
Chlazení laserem
Pavel Zemánek je specialista ve fotonice – oboru na pomezí fyzikálních a technických věd. Zabývá se netradičním využitím laserových svazků v mikrosvětě. Výzkumná skupina, podpořená prémií, bude pod vedením Zemánka zkoumat klasické i kvantové chování komplexních nanoobjektů levitujících ve světelných svazcích ve vakuu.
Vědci budou laserem chladit jejich pohyb k nejnižším energiovým stavům s cílem získat „makroskopický“ mechanický kvantový systém. Experimenty podle AV směřují k rozvoji kvantových technologií zahrnujících například citlivější senzory či testy budoucích nanomotorů na kvantové úrovni energií.
Tajemství bílkovin
Leoš Valášek vede v Mikrobiologickém ústavu Laboratoř regulace genové exprese. Vědci v ní zkoumají principy jednoho ze základních molekulárních procesů v buňce – syntézu bílkovin neboli translaci. Ta probíhá prostřednictvím ribozomu a celé řady translačních faktorů.
Vědci zkoumají například to, jak buňka reaguje na měnící se podmínky okolí regulovanými změnami proteinové syntézy, případně k jakým změnám dochází v rámci různých patologií. I malé narušení načasování, prostorové distribuce či přesnosti syntézy pro život buňky klíčových proteinů způsobuje nebo doprovází mnoho lidských chorob. Valášek v září získal také Cenu předsedkyně Grantové agentury.
Rostliny a uhlík
Jitka Klimešová z Botanického ústavu je první vědkyní, která tuto prémii získala. Klimešová se zabývá tím, jak tvar rostliny ovlivňuje její funkci i funkci podzemních orgánů. Její tým se specializuje i na regeneraci rostlin po narušení a ukládání uhlíkových zásob.
Cílem výzkumu, podpořeného prémií, bude popis funkčních parametrů ekonomického spektra podzemních orgánů a zjištění jejich vlivu na orgány nad zemí, jemné kořeny, reprodukci, regeneraci a konkurenci rostlin. Výsledky lze využít k zpřesnění klimatických modelů či predikci vývoje vegetace vlivem globálních změn. Přínos budou mít i pro zemědělství.
Prémie byla poprvé udělena v roce 2007. Dosud ji získalo 29 osobností.
