Ani pravěcí obři nebyli imunní. Vědci poprvé popsali zhoubný nádor u dinosaura

Mezioborový tým kanadských vědců oznámil, že úplně poprvé odhalili zhoubný nádor u dinosaura. Jednalo se o osteosarkom, tedy smrtící rakovinu kostí.

Až doposud se u dinosaurů nepodařilo existenci zhoubné rakoviny prokázat – proto je nový objev tak zásadní. Podle vědců onemocněním trpěl Centrosaurus apertus, rohatý býložravý dinosaurus, který žil před asi 76 miliony lety. Nádor měl v lýtkové kosti, popsal výzkum zveřejněný v odborném časopise The Lancet Oncology.

Kostru paleontologové našli už roku 1989 v Albertě. Na první pohled byla značně deformovaná – vědci předpokládali, že se jedná o důsledek hojení zlomeniny. Centrosaurus byl vystaven v Královském Tyrrellově muzeu, kde si podivného poškození všimla skupina mladých vědců.

Rakovina u dinosaura
Zdroj: Royal Ontario Museum/McMaster University

Protože změny kostí neodpovídaly ničemu známému, rozhodli se prozkoumat je těmi nejmodernějšími dostupnými metodami a přístroji. Analyzovali je v podstatě velmi podobně, jako kdyby přistupovali k diagnóze neznámého nádoru lidského pacienta.

„Hledání agresivních nádorů, jako je tento, je složité a vyžaduje také lékařské znalosti a spoustu nejrůznějších odborníků,“ uvedli experti, kteří kostru zkoumali. „A tady máme jasný důkaz o tom, že se u rohatého dinosaura v době před 76 miliony lety vyvinula rakovina kosti,“ dodávají ve studii.

Rakovinový nádor u dinosaura
Zdroj: Royal Ontario Museum/McMaster University

Definitivní důkaz přinesla počítačová tomografie: ta prokázala jasné stopy toho, jak rakovina postupovala tělem dinosaura. Dále se pomocí těchto dat podařilo vytvořit vizualizaci bujení v kosti. Analýza pak potvrdila, že se jednalo o osteosarkom.

Co je osteosarkom

Osteosarkom je zhoubný nádor patřící mezi primární kostní nádory. U lidí je to druhý nejčastější nádor tohoto typu. Obvykle postihuje dlouhé kosti dolní končetiny v blízkosti kolenního kloubu. Osteosarkom roste v kosti, kterou ničí, a dostává se do měkkých tkání v okolí kosti.

Velmi rychle dokáže metastázovat, zejména do plic, do dalších kostí nebo do mozku. Nejčastěji se u lidí objevuje mezi 10. a 20. rokem života – vyskytuje se přibližně u čtyř dětí z jednoho milionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci přišli na to, co způsobuje myokarditidu po očkování proti covidu

Mezi nejvážnějšími zdravotními komplikacemi, jež jsou vzácně spojené s očkování proti covidu, jsou srdeční problémy. Že existují, bylo popsáno mnohokrát, teď ale vědci vysvětlili, jak a proč tyto obtíže vznikají.
před 19 hhodinami

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
15. 12. 2025

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
15. 12. 2025

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
15. 12. 2025
Načítání...