Ani pravěcí obři nebyli imunní. Vědci poprvé popsali zhoubný nádor u dinosaura

Mezioborový tým kanadských vědců oznámil, že úplně poprvé odhalili zhoubný nádor u dinosaura. Jednalo se o osteosarkom, tedy smrtící rakovinu kostí.

Až doposud se u dinosaurů nepodařilo existenci zhoubné rakoviny prokázat – proto je nový objev tak zásadní. Podle vědců onemocněním trpěl Centrosaurus apertus, rohatý býložravý dinosaurus, který žil před asi 76 miliony lety. Nádor měl v lýtkové kosti, popsal výzkum zveřejněný v odborném časopise The Lancet Oncology.

Kostru paleontologové našli už roku 1989 v Albertě. Na první pohled byla značně deformovaná – vědci předpokládali, že se jedná o důsledek hojení zlomeniny. Centrosaurus byl vystaven v Královském Tyrrellově muzeu, kde si podivného poškození všimla skupina mladých vědců.

Rakovina u dinosaura
Zdroj: Royal Ontario Museum/McMaster University

Protože změny kostí neodpovídaly ničemu známému, rozhodli se prozkoumat je těmi nejmodernějšími dostupnými metodami a přístroji. Analyzovali je v podstatě velmi podobně, jako kdyby přistupovali k diagnóze neznámého nádoru lidského pacienta.

„Hledání agresivních nádorů, jako je tento, je složité a vyžaduje také lékařské znalosti a spoustu nejrůznějších odborníků,“ uvedli experti, kteří kostru zkoumali. „A tady máme jasný důkaz o tom, že se u rohatého dinosaura v době před 76 miliony lety vyvinula rakovina kosti,“ dodávají ve studii.

Rakovinový nádor u dinosaura
Zdroj: Royal Ontario Museum/McMaster University

Definitivní důkaz přinesla počítačová tomografie: ta prokázala jasné stopy toho, jak rakovina postupovala tělem dinosaura. Dále se pomocí těchto dat podařilo vytvořit vizualizaci bujení v kosti. Analýza pak potvrdila, že se jednalo o osteosarkom.

Co je osteosarkom

Osteosarkom je zhoubný nádor patřící mezi primární kostní nádory. U lidí je to druhý nejčastější nádor tohoto typu. Obvykle postihuje dlouhé kosti dolní končetiny v blízkosti kolenního kloubu. Osteosarkom roste v kosti, kterou ničí, a dostává se do měkkých tkání v okolí kosti.

Velmi rychle dokáže metastázovat, zejména do plic, do dalších kostí nebo do mozku. Nejčastěji se u lidí objevuje mezi 10. a 20. rokem života – vyskytuje se přibližně u čtyř dětí z jednoho milionu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 23 hhodinami

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...