Fyzici poprvé pozorovali zcela neznámou částici hmoty

Vědci na Velkém hadronovém urychlovači pozorovali poprvé doposud zcela neznámou částici. Exotická částice hmoty se skládala ze čtyř půvabných kvarků –⁠ nic takového zatím fyzika neznala.

Tento objev umožní vědcům ještě lépe pochopit, jak kvarky fungují. Právě kvarky jsou totiž tím, co tvoří základ veškeré hmoty ve vesmíru –⁠ a současně i tím, co antičtí filozofové i první fyzici nazývali pojmem „atom“, tedy nejmenší, dále už nedělitelné částice, z nichž je vybudována veškerá struktura hmoty.

  • V roce 1974 se objevily první modely počítající s tím, že kvarky se skládají z dalších menších částic, takzvaných preonů. Dodnes však pro tyto teorie neexistuje jediná experimentální indicie, kvarky se chovají jako bodové až do rozměrů řádově 10−18 metru a tam je i hranice současných experimentálních možností. 
  • Také teoretické koncepty rozpracovávané v současnosti se od preonových teorií liší a potenciální nebodovost kvarků řeší nejčastěji pomocí strun.


Kvarky spojené dohromady tvoří složené částice, které se označují jako hadrony –⁠ to jsou například protony a neutrony. Nalezení neznámé částice pomůže lépe pochopit, jak se kvarky spojují, aby vytvářely větší částice.

Jak voní kvarky

Kvarky jsou natolik drobné a zvláštní částice, že si fyzika při jejich popisu nevystačí s běžnou řečí, pro jejich druhy a chování proto přišla s až básnickým jazykem. 

Kvarky se rozdělují na šest takzvaných vůní. Podle nich existují kvarky typu dolů, nahoru, podivný, půvabný, spodní neboli krásný a svrchní neboli pravdivý. Každý z kvarků se navíc může vyskytnout ve třech barvách, přičemž ale pojem „barva“ neoznačuje barvu, ale spíše druh jejich náboje. 

Kvarky se normálně kombinují po dvojících nebo trojicích –⁠ právě tak vznikají hadrony. Celé desítky let teoretičtí fyzikové spekulují o tom, že by mohly existovat i hadrony, které jsou složené ze čtyř, nebo dokonce pěti kvarků; vytvořili pro ně název tetrakvarky a pentakvarky. Teprve nedávné pokusy na urychlovačích částic prokázaly, že takové částice doopravdy existují.

Tyto částice tvořené nezvyklými kombinacemi různých typů kvarků jsou ideální pro studium jedné ze základních sil kosmu, takzvané silné interakce, tedy síly, která drží pohromadě protony, neutrony a atomová jádra. 

  • Základní interakce (základní síly) umožňují popsat všechny známé způsoby vzájemného silového působení částic a pole. Popisují nejrůznější fyzikální jevy od exploze supernovy až po vazby mezi kvarky v protonu. 
  • Tradičně fyzici uvažují o čtyřech: gravitaci, elektromagnetické síle, slabé interakci a silné interakci.


„Částice tvořené čtyřmi kvarky jsou už tak dost exotické, ale tato je navíc tvořená čtyřmi těžkými kvarky stejného typu –⁠ dvěma půvabnými kvarky a dvěma půvabnými antikvarky,“ uvedl fyzik Giovanni Passaleva. „Až doposud všechny experimenty pozorovaly tetrakvarky s maximálně dvěma těžkými kvarky.“

Na tomto objevu pracovalo v experimentu LHCb přes 1400 vědců z 19 zemí. Studium těchto extrémních systémů částic umožňuje fyzikům testovat nejrůznější teorie, jichž je věda plná, a ověřovat, jsou-li platné. Současně to otevírá cestu k objevu dalších částic, které mohou významným způsobem ovlivňovat základní pletivo našeho kosmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 14 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...