Oči žraloků velrybích pokrývají tisíce ostrých zubů, zjistili japonští mořští biologové

Mořští biologové z Japonska popsali, že žraloci obrovští (neboli velrybí) mají oční bulvy potažené drobnými zuby. Slouží jako ochrana jejich zranitelných očí před mechanickým poškozením – na každé bulvě může být až tři tisíce zoubků.

Mořští biologové z japonského výzkumného střediska Okinawa Churashima nyní vůbec poprvé analyzovali jejich oči a uplatňované ochranné mechanismy. Na rozdíl od jiných druhů totiž žraloci velrybí nemají víčka; jejich malé oči jsou umístěné v rozích jejich pozoruhodně čtvercových hlav. To jim umožňuje skvělou orientaci v prostoru, ale současně to představuje riziko poškození. A právě v tu chvíli nacházejí uplatnění „oční zuby“.

Podle nových vědeckých zjištění se na povrchu žraločích očí, zejména kolem duhovky, nacházejí miniaturní plakoidní šupiny – tedy vlastně zoubky. Na jedné bulvě jich bylo nalezeno téměř tři tisíce.

Říkat jim zuby může vypadat jako přehánění, ale když se na ně mořští biologové podívali pod výkonnými mikroskopy, ukázalo se, že opravdu jako zuby vypadají. Autoři studie tvrdí, že tyto drobné struktury slouží jako ochrana před mechanickým poškozením očí. U žádného jiného druhu žraloka nic takového pozorováno nebylo, vědci se tedy domnívají, že jde o jedinečnou adaptaci.

Během výzkumu se ukázal ještě další pozoruhodný fakt: žraloci obrovští umí svoje oči zatáhnout do hlavy, což je podle biologů další důkaz, jak zranitelné a současně důležité pro ně oči jsou.

Rozmístění zoubků ve žraločím oku
Zdroj: Taketeru Tomita et al./2020/PLOS One
Čtyři rozdílné typy zubů ve žraločím oku z různých úhlů
Zdroj: Taketeru Tomita et al./2020/PLOS One

Žraloci mají zuby všude

Nejedná se přitom o jediné „brnění“, kterou příroda u žraloků uplatňuje. Na rozdíl od ryb totiž nemají klasické šupiny, ale jejich těla jsou pokrytá takzvanými „plakoidními šupinami“. Ty vznikají jako kostnaté destičky v kůži s vyčnívajícími trny, všechny jsou zpravidla otočené směrem k ocasu a díky tomu je povrch těla krytý těmito šupinami hladký a drsný zároveň, záleží na směru dotyku.

Stavba plakoidních šupin je podobná stavbě zubů savců. Jedná se v podstatě více o zoubky než o šupinky a mají skvělé vlastnosti: umožňují vodě efektivnější a hladší proudění, chrání tělo a znemožňují drobným živočichům přichytit se na kůži; z toho důvodu je předmětem výzkumu tvorba podobného syntetického povrchu pro trupy lodí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
před 17 hhodinami

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026

Poznamenat to může i výstražné služby, říká k hrozbě propouštění v ČHMÚ ředitel Rieder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
27. 2. 2026

Rudý příliv zabíjí v Jižní Africe korýše

Přemnožené mikroskopické mořské řasy zaplavily oceán u západního pobřeží Jihoafrické republiky. Jev známý jako rudý příliv způsobuje hromadný úhyn korýšů a dalších mořských živočichů, informovala agentura AP.
27. 2. 2026

Snímek rypouších mláďat vyhrál soutěž podvodních fotografií

Porota britské fotografické soutěže Underwater Photographer of the Year, která se koná od roku 1965, vyhlásila letošní vítěze. Je specializovaná na hledání nejlepších snímků, které vznikly pod vodní hladinou. Celkovým vítězem se stal snímek dvojice rypouších mláďat od Mattyho Smithe.
27. 2. 2026

Ptačí chřipka zabíjí stovky čápů ve Španělsku. Teď začíná jejich migrace do Česka

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.
27. 2. 2026
Načítání...