Oči žraloků velrybích pokrývají tisíce ostrých zubů, zjistili japonští mořští biologové

Mořští biologové z Japonska popsali, že žraloci obrovští (neboli velrybí) mají oční bulvy potažené drobnými zuby. Slouží jako ochrana jejich zranitelných očí před mechanickým poškozením – na každé bulvě může být až tři tisíce zoubků.

Mořští biologové z japonského výzkumného střediska Okinawa Churashima nyní vůbec poprvé analyzovali jejich oči a uplatňované ochranné mechanismy. Na rozdíl od jiných druhů totiž žraloci velrybí nemají víčka; jejich malé oči jsou umístěné v rozích jejich pozoruhodně čtvercových hlav. To jim umožňuje skvělou orientaci v prostoru, ale současně to představuje riziko poškození. A právě v tu chvíli nacházejí uplatnění „oční zuby“.

Podle nových vědeckých zjištění se na povrchu žraločích očí, zejména kolem duhovky, nacházejí miniaturní plakoidní šupiny – tedy vlastně zoubky. Na jedné bulvě jich bylo nalezeno téměř tři tisíce.

Říkat jim zuby může vypadat jako přehánění, ale když se na ně mořští biologové podívali pod výkonnými mikroskopy, ukázalo se, že opravdu jako zuby vypadají. Autoři studie tvrdí, že tyto drobné struktury slouží jako ochrana před mechanickým poškozením očí. U žádného jiného druhu žraloka nic takového pozorováno nebylo, vědci se tedy domnívají, že jde o jedinečnou adaptaci.

Během výzkumu se ukázal ještě další pozoruhodný fakt: žraloci obrovští umí svoje oči zatáhnout do hlavy, což je podle biologů další důkaz, jak zranitelné a současně důležité pro ně oči jsou.

Rozmístění zoubků ve žraločím oku
Zdroj: Taketeru Tomita et al./2020/PLOS One
Čtyři rozdílné typy zubů ve žraločím oku z různých úhlů
Zdroj: Taketeru Tomita et al./2020/PLOS One

Žraloci mají zuby všude

Nejedná se přitom o jediné „brnění“, kterou příroda u žraloků uplatňuje. Na rozdíl od ryb totiž nemají klasické šupiny, ale jejich těla jsou pokrytá takzvanými „plakoidními šupinami“. Ty vznikají jako kostnaté destičky v kůži s vyčnívajícími trny, všechny jsou zpravidla otočené směrem k ocasu a díky tomu je povrch těla krytý těmito šupinami hladký a drsný zároveň, záleží na směru dotyku.

Stavba plakoidních šupin je podobná stavbě zubů savců. Jedná se v podstatě více o zoubky než o šupinky a mají skvělé vlastnosti: umožňují vodě efektivnější a hladší proudění, chrání tělo a znemožňují drobným živočichům přichytit se na kůži; z toho důvodu je předmětem výzkumu tvorba podobného syntetického povrchu pro trupy lodí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové popsali starověké město, kde bohatství nevedlo k nerovnosti

Indické starověké město Mohendžodaro darovalo lidstvu nejen chov slepic, ale podle nové studie také rovnost. Archeologové popsali, že se už před tisícovkami let vyvíjelo směrem k větší sociální spravedlnosti a nevznikaly v něm žádné skupinky samozvaných elit, které by přebíraly moc.
před 10 hhodinami

Třetina filmových geologů se nedožije závěrečných titulků, odhalila studie

Není to výzkum, který změní svět, ani za něj autoři nedostanou Nobelovu cenu. Ale nová studie popisuje, jak stereotypně se ve filmech popisují vědci v geologických oborech, i to, jak dramaticky v nich tento jinak klidný obor vypadá.
před 11 hhodinami

VideoMalá, modrá, doposud neznámá. Vědci popsali nový druh chobotnice

Mořští biologové pozorovali při ponorech do oceánu v okolí Galapág roku 2015 tvora, kterého do té doby nikdy neviděli. „Je malá, je modrá,“ vykřikli podle záznamů experti, když ho poprvé spatřili na kamerách ponorky EV Nautilus. Teď se zvíře podařilo odchytit a popsat v odborném časopise Zootaxa. Jde o chobotnici, která dostala jméno Microeledone galapagensis. Je velká necelých osm centimetrů a žije v hloubkách kolem sedmnácti set metrů pod hladinou.
před 15 hhodinami

Rozsáhlá základna i speciální vozítka. NASA představila detaily plánů pro Měsíc

Americká kosmická agentura NASA zveřejnila podrobnosti o základně na Měsíci, kterou tam plánuje vystavět. Lunární základnu i s lidskou posádkou chce vybudovat do deseti let.
před 15 hhodinami

VideoZájem o posilující dávky vakcín mezi Čechy klesá, pomoct má očkovací strategie

Ministerstvo zdravotnictví v posledních letech pozoruje klesající zájem lidí o posilující dávky očkování. Pomoct s osvětou má očkovací strategie, kterou schválila už minulá vláda a jíž se drží i nynější ministr Adam Vojtěch (za ANO). Ze zákona je povinné očkování dvěma vakcínami proti devíti nemocem – záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence typu B, infekcím Hib, spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Mezi pátým a šestým rokem je čas na posilující dávky, na začátku druhého stupně základní školy znovu. Hlídat termíny přeočkování ministerstvo doporučuje s využitím aplikace EZ karta.
před 20 hhodinami

Trump si myslí, že je Bůh, říká historik Snyder

Historik Timothy Snyder se dlouhodobě kriticky vyjadřuje k současné americké administrativě, Rusku Vladimira Putina a autoritářským režimům po celém světě. Věnoval se tomu také v pořadu Hyde Park Civilizace, kde se s Danielem Stachem bavil o tom, jak znalost historie pomáhá chápat moderní svět.
26. 5. 2026

Meteorologové upravili barvy na teplotních mapách. Podívejte se na rozdíl

Český hydrometeorologický ústav až doposud nekomunikoval teploty na svých mapách jednotně – jiné barevné škály se objevovaly na sociálních sítích, další v modelu Aladin a odlišné v dalších službách, které tento úřad občanům i firmám poskytuje. Teď se rozhodl je sjednotit a nastavit nové schéma, které by mělo být univerzálně platné a využitelné v jakémkoliv ročním období.
26. 5. 2026

Pravděpodobnost super El Niña stoupá

Předpovědi meteorologů naznačují, že se v Tichém oceánu rychle formuje výjimečně silné El Niño. Může být podle projekcí tak silné, že ho experti označují jako „super El Niño“. Oteplení horní hladiny vody v Tichém oceánu může vypadat jako věc, která se střední Evropy nijak nedotkne. To je ale omyl, globální klima je totiž propojené. Vliv silného El Niña na Česko by byl nicméně spíše nepřímý.
26. 5. 2026
Načítání...