Události: Ocenění pro vědce
Mezi oceněné patří například Gabriela Ambrožová z Biofyzikálního ústavu, která se dlouhodobě zabývala nespecifickým imunitním systémem, tedy částí, která nezodpovídá za tvorbu protilátek. Nyní sleduje vliv nespecifické imunitní odpovědi na tvorbu fibróz, tedy zmnožení vaziva.
V témže ústavu působí další laureát Petr Stadlbauer. Zkoumá formu DNA zvanou kvadruplexy – čtyřřetězcové formy nukleových kyselin, které se hojně vyskytují téměř v každé buňce. Nesprávná regulace tvorby kvadruplexů může vést ke vzniku vážných chorob, včetně rakoviny.
„Doufáme, že náš výzkum povede k tomu, že se najdou například malá molekulární léčiva, která se budou schopna na tyto kvadruplexy vázat. A tím pádem ovlivňovat funkci nukleové kyseliny v buňce – třeba blokovat množení nádorových buněk,“ popsal vědec.
Roli dopaminu v reakci na stres a v neurodegeneraci zkoumá Andrea Bednářová v Biologickém centru v Českých Budějovicích. Výsledky výzkumu, k němuž využívá octomilky, by v budoucnu mohly přispět k vývoji léčby neurodegenerativních nemocí.
Vliv životního prostředí na šíření hub zase studuje Petr Kohout z Mikrobiologického ústavu. Už dříve upozornil na to, že změna klimatu více působí na houby, které jsou v symbióze s kořeny stromů a rostlin než houby patogenní. To může mít dopad na zemědělství. Kohout pracuje také na tvorbě databáze globálního rozšíření hub.
Vojenské dějiny i nepopsané orchideje
Ekonomie trhu práce či chudoby a blahobytu jsou témata Kamily Fialové. Ekonomka, která působí v Sociologickém ústavu, zkoumá problematiku spjatou se zaměstnáváním za nízké mzdy či částečnými úvazky.
Vojenské a sociální dějiny devatenáctého a první poloviny dvacátého století zkoumá Vojtěch Kessler z Historického ústavu. ČTK řekl, že se zabývá dějinami každodennosti či pomníkovou kulturou. Věnuje se také historii německého etnika v českých zemích.
K ochraně biodiverzity přispívá výzkum, který vede Marta Alicja Kolanowska. Vědkyně z brněnského Ústavu výzkumu globální změny se věnuje mapování druhů, „na kontě“ má přes 270 objevů dosud odborně nepopsaných orchidejí. Kolanowska se také zasadila o zřízení ochranné oblasti v kolumbijském pralese a vybudování tamní tropické výzkumné stanice pod hlavičkou Akademie věd.
Co je Wichterleho prémie
AV ČR uděluje prémii, rozdělenou na tři roky, vědcům a vědkyním do 35 let, kteří mají špičkové výsledky ve svých oborech. Nese jméno profesora Otto Wichterleho – českého chemika, proslulého především objevy, které vedly ke zdokonalení a rozšíření měkkých kontaktních čoček. Wichterle se po listopadu 1989 stal prezidentem Československé akademie věd. Prémie byly poprvé předány v roce 2002.
