Ozonová vrstva je v podprůměrném stavu. Lidská kůže rudne už po půl hodině

Aktuálně je u nás UV index na stupni 8, to znamená, že je vysoký, celkové množství atmosférického ozonu je podprůměrné. Pro člověka to má značné důsledky. Kůže při pobytu na přímém slunci v poledních hodinách reaguje zrudnutím nebo pigmentací už přibližně po třiceti minutách.

Ozonová vrstva, která je tvořena relativně vysokou koncentrací ozonu, se nachází ve stratosféře mezi 25 a 35 kilometry nad zemským povrchem. Molekuly ozonu pohlcují ultrafialové sluneční záření, které má negativní vliv na naši pokožku.

Interakce UV záření s atmosférou
Zdroj: Wikimedia Commons

Ozonová vrstva odfiltruje více než 95 procent ultrafialového slunečního záření, tím se zahřívá, a proto teplota ve vrchní vrstvě troposféry stoupá. Pro přežití člověka na naší planetě je klíčová.

Jak funguje ozonová vrstva

Kyslík je tvořen dvěma atomy - O2. Ozon je modifikací kyslíku, jehož molekula má atomy tři - O3. Vzniká, když fotony slunečního záření rozbijí běžné dvouatomové molekuly kyslíku a vzniklé kyslíkové radikály se slučují s molekulami O2 na molekuly ozonu O3.

Ozon lze změřit pomocí speciálních pozemních přístrojů, družic nebo ozonových sond, které stoupají atmosférou zavěšené na balónech. Meteorologická sonda měří koncentrace ozonu přímo. Pozemní přístroje a družice zaznamenávají spektrum slunečního záření, na jehož základě se následně matematicky dopočítává množství ozonu.

Měření ozonu v globálním měřítku pomocí družic začalo už v roce 1978. Celkové množství ozonu je měřeno v Dobsonových jednotkách. Jedna jednotka představuje vrstvu ozonu o tloušťce 0,001 centimetru při teplotě 0 °C a tlaku 1113, 25 hPa. Pokud v určitých oblastech klesne celkové množství ozonu pod 225 Dobsonových jednotek, potom mluvíme o ozonové díře. Toto množství ozonu totiž už nestačí odfiltrovat škodlivé účinky slunečního záření.

Družice Sentinel 5P
Zdroj: Wikimedia Commons

První družice, která se specializuje na sledování kvality atmosféry, se jmenuje Sentinel-5P. Odstartovala ze severního Ruska, z kosmodromu Pleseck, 13. října roku 2017. Start proběhl v 9 hodin a 27 minut světového času. Hodinu a půl po startu už družice rozevřela tři panely se slunečními bateriemi a při průletu nad základnou Kiruna ve Švédsku začala komunikovat se Zemí. Kontrolu nad družicí převzalo operační středisko v německém Darmstadtu.

Písmeno „P“ v názvu družice znamená „Předchůdce“ a jedná se o první misi z programu GMES/Copernicus. Družice vynesla na oběžnou dráhu špičkový přístroj Tropomi, který bude mapovat celou paletu stopových prvků, které mají vliv na vzduch, který dýcháme, a také na klima, v němž žijeme. Jedná se především o oxidy siřičitý, dusičitý a uhelnatý, ozon, formaldehyd a aerosoly.

Pro vyjádření intenzity slunečního záření se používá UV index. Hodnota UV indexu je závislá na zeměpisné šířce, na nadmořské výšce a na stavu ozonové vrstvy. Nejvyšší hodnoty jsou v oblasti rovníků. S nadmořskou výškou UV index stoupá, a to zhruba o jednu jednotku na každých 800 metrů nadmořské výšky. Když je atmosférického ozonu podprůměrné množství, na povrch Země dopadá více slunečního záření a hodnota UV indexu roste. Jedna jednotka UV indexu má hodnotu 25 miliwattů/m2.

Směrem k rovníku hodnota UV indexu stoupá
Zdroj: Wikimedia - Creative Commons

S rostoucím stupněm UV indexu se zvyšuje i potřebná ochrana před ultrafialovým zářením:

  • 1. až 2. stupeň (nízký) – sluneční brýle
  • 3. až 5. stupeň (střední) – sluneční brýle a pokrývka hlavy
  • 6. až 7. stupeň (vysoký) – sluneční brýle, pokrývka hlavy a opalovací krémy s vysokým UV faktorem
  • 8. až 10. stupeň (velmi vysoký) – mezi 11. a 15. hodinou se vyvarovat přímému slunečnímu záření
  • 11. stupeň (extrémní) – sluneční záření je tak intenzivní, že spálí pokožku během 10 minut 
Nejvyšší hodnoty UV indexu jsou kolem poledne
Zdroj: Wikimedia Commons