Ozonová vrstva je v podprůměrném stavu. Lidská kůže rudne už po půl hodině

Aktuálně je u nás UV index na stupni 8, to znamená, že je vysoký, celkové množství atmosférického ozonu je podprůměrné. Pro člověka to má značné důsledky. Kůže při pobytu na přímém slunci v poledních hodinách reaguje zrudnutím nebo pigmentací už přibližně po třiceti minutách.

Ozonová vrstva, která je tvořena relativně vysokou koncentrací ozonu, se nachází ve stratosféře mezi 25 a 35 kilometry nad zemským povrchem. Molekuly ozonu pohlcují ultrafialové sluneční záření, které má negativní vliv na naši pokožku.

Interakce UV záření s atmosférou
Zdroj: Wikimedia Commons

Ozonová vrstva odfiltruje více než 95 procent ultrafialového slunečního záření, tím se zahřívá, a proto teplota ve vrchní vrstvě troposféry stoupá. Pro přežití člověka na naší planetě je klíčová.

Jak funguje ozonová vrstva

Kyslík je tvořen dvěma atomy - O2. Ozon je modifikací kyslíku, jehož molekula má atomy tři - O3. Vzniká, když fotony slunečního záření rozbijí běžné dvouatomové molekuly kyslíku a vzniklé kyslíkové radikály se slučují s molekulami O2 na molekuly ozonu O3.

Jak vzniká ozon
Zdroj: Wikimedia Commons

Ozon lze změřit pomocí speciálních pozemních přístrojů, družic nebo ozonových sond, které stoupají atmosférou zavěšené na balónech. Meteorologická sonda měří koncentrace ozonu přímo. Pozemní přístroje a družice zaznamenávají spektrum slunečního záření, na jehož základě se následně matematicky dopočítává množství ozonu.

Měření ozonu v globálním měřítku pomocí družic začalo už v roce 1978. Celkové množství ozonu je měřeno v Dobsonových jednotkách. Jedna jednotka představuje vrstvu ozonu o tloušťce 0,001 centimetru při teplotě 0 °C a tlaku 1113, 25 hPa. Pokud v určitých oblastech klesne celkové množství ozonu pod 225 Dobsonových jednotek, potom mluvíme o ozonové díře. Toto množství ozonu totiž už nestačí odfiltrovat škodlivé účinky slunečního záření.

Družice Sentinel 5P
Zdroj: Wikimedia Commons

První družice, která se specializuje na sledování kvality atmosféry, se jmenuje Sentinel-5P. Odstartovala ze severního Ruska, z kosmodromu Pleseck, 13. října roku 2017. Start proběhl v 9 hodin a 27 minut světového času. Hodinu a půl po startu už družice rozevřela tři panely se slunečními bateriemi a při průletu nad základnou Kiruna ve Švédsku začala komunikovat se Zemí. Kontrolu nad družicí převzalo operační středisko v německém Darmstadtu.

Písmeno „P“ v názvu družice znamená „Předchůdce“ a jedná se o první misi z programu GMES/Copernicus. Družice vynesla na oběžnou dráhu špičkový přístroj Tropomi, který bude mapovat celou paletu stopových prvků, které mají vliv na vzduch, který dýcháme, a také na klima, v němž žijeme. Jedná se především o oxidy siřičitý, dusičitý a uhelnatý, ozon, formaldehyd a aerosoly.

Pro vyjádření intenzity slunečního záření se používá UV index. Hodnota UV indexu je závislá na zeměpisné šířce, na nadmořské výšce a na stavu ozonové vrstvy. Nejvyšší hodnoty jsou v oblasti rovníků. S nadmořskou výškou UV index stoupá, a to zhruba o jednu jednotku na každých 800 metrů nadmořské výšky. Když je atmosférického ozonu podprůměrné množství, na povrch Země dopadá více slunečního záření a hodnota UV indexu roste. Jedna jednotka UV indexu má hodnotu 25 miliwattů/m².

Směrem k rovníku hodnota UV indexu stoupá
Zdroj: Wikimedia - Creative Commons

S rostoucím stupněm UV indexu se zvyšuje i potřebná ochrana před ultrafialovým zářením:

  • 1. až 2. stupeň (nízký) – sluneční brýle
  • 3. až 5. stupeň (střední) – sluneční brýle a pokrývka hlavy
  • 6. až 7. stupeň (vysoký) – sluneční brýle, pokrývka hlavy a opalovací krémy s vysokým UV faktorem
  • 8. až 10. stupeň (velmi vysoký) – mezi 11. a 15. hodinou se vyvarovat přímému slunečnímu záření
  • 11. stupeň (extrémní) – sluneční záření je tak intenzivní, že spálí pokožku během 10 minut 
Nejvyšší hodnoty UV indexu jsou kolem poledne
Zdroj: Wikimedia Commons