Financování české vědy se má zaměřit na řešení koronavirové krize

Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) schválila návrh Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky 2021+, což je zastřešující strategický dokument v této oblasti. Jeho existence je i podmínkou pro čerpání peněz z evropských fondů v období 2021–⁠2027. Kvůli nynější situaci kolem koronavirové epidemie rada do dokumentu doplnila opatření, které má v budoucnu finančně podpořit výzkum zaměřený na urgentní výzvy, včetně obrany proti nákazám typu COVID-19.

„Takzvané opatření č. 27 by mělo umožnit ve velmi operativním módu finančně podpořit výzkum zaměřený na řešení urgentních výzev, jako je například obrana proti nákazám typu COVID-19. Taková možnost doposud nebyla, respektive byla velmi omezená a minimálně flexibilní. Je to ambiciózní plán, ale věřím, že nezbytný,“ uvedl první místopředseda RVVI Petr Dvořák. Schválený návrh teď míří do meziresortního připomínkového řízení.

Nynější situace v boji proti šíření koronaviru podle Dvořáka ukázala význam velkých výzkumných infrastruktur. Uvedl, že v rekordně krátkém čase se i díky nim podařilo znásobit kapacitu testování viru v Česku.

Do testování se zapojila například výzkumná infrastruktura CZ-OPENSCREEN při Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Tamní robotická stanice může otestovat na koronavirus až tisíc vzorků denně.

Další špičkové technologické zařízení využité pro boj s koronavirem je v Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Pomoc s výzkumem koronaviru nabídla také Masarykova univerzita v Brně. Laboratoře, jejichž služby mohou vědecké týmy využít, jsou v brněnském centru CEITEC a centru BIOCEV ve Vestci.

Členové rady pro výzkum, která je poradním orgánem vlády, se kvůli nynějším omezením nesešli osobně, ale diskutovali i hlasovali na dálku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 3 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 13 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...