Čeká nás rok teplotních rekordů, domnívají se američtí vědci

Rok 2020 se zřejmě zařadí mezi pět nejteplejších letopočtů v dějinách měření a se skoro padesátiprocentní pravděpodobností se v historických tabulkách dostane na první místo. Oznámili to vědci z amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA). Letošní leden byl podle nich teplejší než kterýkoli jiný v amerických záznamech sahajících 140 let do minulosti.

Teplotní průměr byl minulý měsíc o 1,14 stupně Celsia nad normou pro minulé století, uvedl NOAA. Více se prý od dlouhodobých průměrných hodnot odklonil pouze prosinec 2015 a druhý a třetí měsíc následujícího roku.

Právě rok 2016 aktuálně drží dvanáctiměsíční globální rekord, k čemuž tehdy přispěl mimořádně intenzivní klimatický jev El Niño. Ten letos počasí ve světě neovlivňuje, přesto však podle klimatoložky NOAA Karin Gleasonové lze po rekordně teplém lednu říci, že „jsme dokončili první kolo ve dvanáctikolovém závodě a jsme v jeho čele“.

Rekordní dekáda bude nejspíš pokračovat

„Podle našich pravděpodobnostních výpočtů je v podstatě jisté, že rok 2020 se zařadí do první desítky (nejteplejších) let,“ citoval odbornici deník The New York Times. Zmíněná analýza rovněž uvádí, že globální teplotní průměr se letos na 98 % dostane do „top pětky“ a na 49 procent bude za dobu meteorologických měření úplně nejvyšší.

V posledních několika letech byla teplota vzduchu o více než jeden stupeň Celsia nad hodnotami z předindustriální éry. Meteorologové očekávají, že tento trend bude pokračovat. Ti britští v lednu předpověděli pro tento rok průměr převyšující o 1,1 stupně Celsia normu z 19. století.

Hlavní příčinu vidí vědci v emisích skleníkových plynů, které jsou výsledkem lidských aktivit. Lídři zemí světa se v roce 2015 zavázali k jejich postupnému snižování v takzvané pařížské klimatické dohodě s cílem udržet globální oteplování „výrazně pod dvěma stupni Celsia“. Například země Evropské unie slíbily do roku 2030 emise omezit o 40 procent oproti stavu z roku 1990.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
včera v 06:30

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
10. 3. 2026

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
10. 3. 2026

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
10. 3. 2026
Načítání...