Čeká nás rok teplotních rekordů, domnívají se američtí vědci

Rok 2020 se zřejmě zařadí mezi pět nejteplejších letopočtů v dějinách měření a se skoro padesátiprocentní pravděpodobností se v historických tabulkách dostane na první místo. Oznámili to vědci z amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA). Letošní leden byl podle nich teplejší než kterýkoli jiný v amerických záznamech sahajících 140 let do minulosti.

Teplotní průměr byl minulý měsíc o 1,14 stupně Celsia nad normou pro minulé století, uvedl NOAA. Více se prý od dlouhodobých průměrných hodnot odklonil pouze prosinec 2015 a druhý a třetí měsíc následujícího roku.

Právě rok 2016 aktuálně drží dvanáctiměsíční globální rekord, k čemuž tehdy přispěl mimořádně intenzivní klimatický jev El Niño. Ten letos počasí ve světě neovlivňuje, přesto však podle klimatoložky NOAA Karin Gleasonové lze po rekordně teplém lednu říci, že „jsme dokončili první kolo ve dvanáctikolovém závodě a jsme v jeho čele“.

Rekordní dekáda bude nejspíš pokračovat

„Podle našich pravděpodobnostních výpočtů je v podstatě jisté, že rok 2020 se zařadí do první desítky (nejteplejších) let,“ citoval odbornici deník The New York Times. Zmíněná analýza rovněž uvádí, že globální teplotní průměr se letos na 98 % dostane do „top pětky“ a na 49 procent bude za dobu meteorologických měření úplně nejvyšší.

V posledních několika letech byla teplota vzduchu o více než jeden stupeň Celsia nad hodnotami z předindustriální éry. Meteorologové očekávají, že tento trend bude pokračovat. Ti britští v lednu předpověděli pro tento rok průměr převyšující o 1,1 stupně Celsia normu z 19. století.

Hlavní příčinu vidí vědci v emisích skleníkových plynů, které jsou výsledkem lidských aktivit. Lídři zemí světa se v roce 2015 zavázali k jejich postupnému snižování v takzvané pařížské klimatické dohodě s cílem udržet globální oteplování „výrazně pod dvěma stupni Celsia“. Například země Evropské unie slíbily do roku 2030 emise omezit o 40 procent oproti stavu z roku 1990.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 5 hhodinami

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 6 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 7 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 9 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.