Čeká nás rok teplotních rekordů, domnívají se američtí vědci

Rok 2020 se zřejmě zařadí mezi pět nejteplejších letopočtů v dějinách měření a se skoro padesátiprocentní pravděpodobností se v historických tabulkách dostane na první místo. Oznámili to vědci z amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA). Letošní leden byl podle nich teplejší než kterýkoli jiný v amerických záznamech sahajících 140 let do minulosti.

Teplotní průměr byl minulý měsíc o 1,14 stupně Celsia nad normou pro minulé století, uvedl NOAA. Více se prý od dlouhodobých průměrných hodnot odklonil pouze prosinec 2015 a druhý a třetí měsíc následujícího roku.

Právě rok 2016 aktuálně drží dvanáctiměsíční globální rekord, k čemuž tehdy přispěl mimořádně intenzivní klimatický jev El Niño. Ten letos počasí ve světě neovlivňuje, přesto však podle klimatoložky NOAA Karin Gleasonové lze po rekordně teplém lednu říci, že „jsme dokončili první kolo ve dvanáctikolovém závodě a jsme v jeho čele“.

Rekordní dekáda bude nejspíš pokračovat

„Podle našich pravděpodobnostních výpočtů je v podstatě jisté, že rok 2020 se zařadí do první desítky (nejteplejších) let,“ citoval odbornici deník The New York Times. Zmíněná analýza rovněž uvádí, že globální teplotní průměr se letos na 98 % dostane do „top pětky“ a na 49 procent bude za dobu meteorologických měření úplně nejvyšší.

V posledních několika letech byla teplota vzduchu o více než jeden stupeň Celsia nad hodnotami z předindustriální éry. Meteorologové očekávají, že tento trend bude pokračovat. Ti britští v lednu předpověděli pro tento rok průměr převyšující o 1,1 stupně Celsia normu z 19. století.

Hlavní příčinu vidí vědci v emisích skleníkových plynů, které jsou výsledkem lidských aktivit. Lídři zemí světa se v roce 2015 zavázali k jejich postupnému snižování v takzvané pařížské klimatické dohodě s cílem udržet globální oteplování „výrazně pod dvěma stupni Celsia“. Například země Evropské unie slíbily do roku 2030 emise omezit o 40 procent oproti stavu z roku 1990.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...