Puberta u amerických dívek nastupuje čím dál dříve, už ve věku sedmi let

Mladé Američanky stále častěji vstupují do puberty v nižším věku; u každé čtvrté černošské dívky a u každé desáté bílé dívky ze Spojených států se začínají prsa vyvíjet už ve věku sedmi let. Ukazuje to rozsáhlý výzkum amerických lékařů.

Práce vydaná v odborném časopise Pediatrics zkoumala asi 1300 dívek ve věku mezi šesti a osmi roky. Podle publikovaných zjištění se v sedmi letech začínají prsa vyvíjet u 23,4 procenta Afroameričanek, 14,9 procenta hispánských dívek a u 10,4 procenta bělošek. U osmiletých dívek je to dokonce už 42,9 procenta, respektive 30,9 a 18,3 procenta.

Velmi podobný výzkum vědci provedli roku 1997, tehdy ještě mělo vyvinutá prsa jen pět procent sedmiletých bělošek – tedy polovina oproti současnosti. Také u Afroameričanek došlo za stejnou dobu k významnému posunu z patnácti na více než třiadvacet procent.

Podobně rychle klesá také hranice první menstruace (v osmnáctém století byla mezi sedmnáctým a osmnáctým rokem), a puberta se tak u amerických dívek objevuje čím dál dříve. Teorií, proč ke změnám dochází stále časněji, je přitom více.

Kila navíc i životní prostředí

Nejčastěji se vědci přiklánějí k tomu, že hlavní roli hraje obezita. Ve Spojených státech amerických v současné době trpí nadváhou nebo obezitou asi třetina dětí. Nadměrné množství podkožního tuku ale přispívá ke zvýšenému množství hormonu estrogenu a ten zase hraje klíčovou roli v růstu prsů.

Dalšími faktory jsou podle expertů vlivy okolí. Hlavním podezřelým jsou mezi nimi chemikálie, které se nazývají endokrinní disruptory. Jedná se o širokou skupinu látek, které zasahují do normálních funkcí žláz s vnitřní sekrecí. Typickým příkladem jsou pesticidy nebo některá změkčovadla.

O vlivu těchto látek na vývoj dětí se zatím vede diskuse; řada novějších výzkumů ale naznačuje, že právě dopad změkčovadel plastů, která se vyskytují například v umělohmotných lahvích, může být značný.

Výzkum zkoumal údaje ze čtyř míst v USA – jeho výsledky naznačují spíše environmetální vlivy. K nejmenšímu nárůstu totiž došlo v oblasti San Francisca, které je dlouhodobě spojené s nejzdravějším životním stylem a také nejzdravější stravou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu byly zodpovědné za nejhorší extrémy počasí v roce 2025

Klima roku 2025 ochlazoval přirozený globální klimatický jev La Niňa, přesto patřil k těm nejteplejším v dějinách měření. To přineslo podle nové zprávy vědecké organizace World Weather Attribution (WWA) extrémní povětrnostní jevy, jež neúměrně zasáhly chudé komunity. Výzkumníci varují, že loňské katastrofy způsobené teplejším klimatem odhalily nerovnosti mezi chudými a bohatými státy, ale také limity adaptace lidstva.
5. 1. 2026

Venezuela má zřejmě obří zásoby vzácných kovů, neumí je ale těžit

Jihoamerický stát, který se ocitl v centru světové pozornosti, se může pochlubit velkými přírodními zdroji. Současně ale Venezuela není schopna tyto zdroje využívat.
5. 1. 2026

V úterý nad ránem očekávají meteorologové extrémní mrazy. Podívejte se, jak bude u vás

Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu na silné noční mrazy, kdy teploty klesnou až pod minus 12 stupňů. Platí do čtvrtečního rána pro většinu republiky s výjimkou středních Čech, Prahy a východní Moravy. Vizualizace ukazuje nejnovější předpověď pro jednotlivé stanice.
5. 1. 2026

Vědecká knihovna NASA zavřela. Řeší se, kdo za to může

NASA uzavřela jednu z nejdůležitějších vědeckých knihoven této kosmické agentury. Experti se obávají, že přijdou o knihy a další data. Šéf agentury říká, že to není pravda.
5. 1. 2026
Načítání...