Puberta u amerických dívek nastupuje čím dál dříve, už ve věku sedmi let

Mladé Američanky stále častěji vstupují do puberty v nižším věku; u každé čtvrté černošské dívky a u každé desáté bílé dívky ze Spojených států se začínají prsa vyvíjet už ve věku sedmi let. Ukazuje to rozsáhlý výzkum amerických lékařů.

Práce vydaná v odborném časopise Pediatrics zkoumala asi 1300 dívek ve věku mezi šesti a osmi roky. Podle publikovaných zjištění se v sedmi letech začínají prsa vyvíjet u 23,4 procenta Afroameričanek, 14,9 procenta hispánských dívek a u 10,4 procenta bělošek. U osmiletých dívek je to dokonce už 42,9 procenta, respektive 30,9 a 18,3 procenta.

Velmi podobný výzkum vědci provedli roku 1997, tehdy ještě mělo vyvinutá prsa jen pět procent sedmiletých bělošek – tedy polovina oproti současnosti. Také u Afroameričanek došlo za stejnou dobu k významnému posunu z patnácti na více než třiadvacet procent.

Podobně rychle klesá také hranice první menstruace (v osmnáctém století byla mezi sedmnáctým a osmnáctým rokem), a puberta se tak u amerických dívek objevuje čím dál dříve. Teorií, proč ke změnám dochází stále časněji, je přitom více.

Kila navíc i životní prostředí

Nejčastěji se vědci přiklánějí k tomu, že hlavní roli hraje obezita. Ve Spojených státech amerických v současné době trpí nadváhou nebo obezitou asi třetina dětí. Nadměrné množství podkožního tuku ale přispívá ke zvýšenému množství hormonu estrogenu a ten zase hraje klíčovou roli v růstu prsů.

Dalšími faktory jsou podle expertů vlivy okolí. Hlavním podezřelým jsou mezi nimi chemikálie, které se nazývají endokrinní disruptory. Jedná se o širokou skupinu látek, které zasahují do normálních funkcí žláz s vnitřní sekrecí. Typickým příkladem jsou pesticidy nebo některá změkčovadla.

O vlivu těchto látek na vývoj dětí se zatím vede diskuse; řada novějších výzkumů ale naznačuje, že právě dopad změkčovadel plastů, která se vyskytují například v umělohmotných lahvích, může být značný.

Výzkum zkoumal údaje ze čtyř míst v USA – jeho výsledky naznačují spíše environmetální vlivy. K nejmenšímu nárůstu totiž došlo v oblasti San Francisca, které je dlouhodobě spojené s nejzdravějším životním stylem a také nejzdravější stravou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 3 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 5 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 7 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 8 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 10 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...