Írán v neděli z odpalovací základny v provincii Semnán na severu země vypustil svůj satelit Zafar. Původním plánem bylo ho dostat na oběžnou dráhu, to se ale nepodařilo, uvedla agentura Reuters s odvoláním na íránské ministerstvo obrany. Teherán družici vyslal do vesmíru v rámci programu, jenž podle Spojených států slouží jako zástěrka pro jeho balistický vývoj.
Írán se pokusil vyslat do kosmu družici. Odstartovala, ale do vesmíru se nedostala
„Satelit byl úspěšně vyslán. Dosáhli jsme většiny našich cílů… nicméně Zafar nedosáhl oběžné dráhy, jak bylo plánováno,“ citovala íránská státní televize představitele tamního ministerstva obrany. Důvodem neúspěchu byla nejspíš nízká rychlost. Satelit měla vynést na oběžnou dráhu nosná raketa Simorgh.
Teherán se minulý rok pokusil družice do vesmíru vynést nejméně dvakrát, pokaždé ale bez úspěchu, připomněla agentura Reuters. Spojené státy se přitom obávají, že technologie na vypouštění balistických střel dlouhého doletu, které Írán používá i k vypouštění satelitů, by mohly být použity k odpalování jaderných hlavic.
Sám Teherán pak popírá, že by aktivita kolem satelitů byla zástěrkou pro vývoj raket, a tvrdí, že nikdy neusiloval o vývoj jaderných zbraní.
Místo startu íránské rakety
Dějiny íránského vesmírného programu
Svůj první satelit Omíd (Naděje) země do kosmu vynesla v roce 2009. Následovaly satelity Rašád (Pozorování) v roce 2011 a družice Navíd (Příslib) v roce 2012.
Mezi USA a Íránem panuje v posledních letech zvýšené napětí poté, co americký prezident Donald Trump v roce 2018 odstoupil od mezinárodní jaderné dohody s Teheránem z roku 2015 a obnovil proti islámské republice sankce. Trump dohodu uzavřenou za jeho předchůdce Baracka Obamy dlouhodobě kritizoval a argumentoval mimo jiné tím, že se nevztahuje na íránský balistický program a na roli Íránu v regionálních konfliktech.