Na Venuši jsou zřejmě aktivní sopky, zjistili vědci. Kromě Země takovou planetu neznáme

Nový výzkum zveřejněný v odborném žurnálu Science Advances prokázal, že láva, která teče po povrchu Venuše, je nejspíš stará maximálně několik let. To by znamenalo, že tato planeta je v současné době vulkanicky aktivní. Vedle Země je tedy jedinou planetou ve Sluneční soustavě s činnými sopkami.

„Je-li Venuše opravdu v současnosti vulkanicky aktivní, dělalo by to z ní skvělé místo k návštěvě; lépe bychom tak pochopili, jak funguje část planety pod povrchem,“ uvedl hlavní autor výzkumu profesor Justin Filiberto.

„Tak například bychom na ní mohli studovat, jak se planety ochlazují a proč Země a Venuše aktivní sopky mají, ale Mars ne – tam sice dříve byly, ale dnes jsou již dávno vyhaslé. Budoucí mise by mohly sledovat toky lávy a změny na povrchu planety a mohly by přinést konkrétní důkazy o sopečné aktivitě,“ dodává vědec. Aktivní sopky jsou nyní také na dalším tělese Sluneční soustavy, a to Jupiterově měsíci Io.

Venuše
Zdroj: NASA

Že je Venuše planetou sopek a lávy, prozradily už v devadesátých letech dvacátého století záběry ze sondy Magellan, kterou vyslala agentura NASA. Vědci ale nebyli schopní zjistit, jak stará tato láva je – v horkém prostředí této planety může téci velmi dlouho.

V tomto výzkumu pokračovala po roce 2000 evropská sonda Venus Express, jež byla vybavená mnohem pokročilejšími přístroji a citlivějším vybavením. Ta změřila množství infračerveného světla, které z Venuše během noci vychází. Když astronomové tato data analyzovali, dokázali přijít na to, jak stará tato láva je. 

Imitování atmosféry na Venuši

Profesor Filiberto a jeho kolegové v laboratoři vytvořili horkou venušskou atmosféru a studovali, jak se v ní minerály chovají a mění v průběhu času. Ukázalo se, že olivín, jeden z velmi rozšířených minerálů, který je v lávě obsažený, reaguje s venušskou atmosférou velice rychle a rychle se v ní mění.

Stav lávy, který pozoroval Venus Express, by tedy nastal jen několik hodin poté, co by se láva dostala na povrch. Lávové řeky jsou tedy zřejmě staré několik dní, měsíců nebo maximálně let. A to může podle autorů práce znamenat zřejmě jen jediné: láva vznikla jako výsledek nové vulkanické činnosti na Venuši a planeta je tedy v současné době velmi sopečně aktivní. Jiné vysvětlení vědci zatím nemají – doufají ale, že o těchto mimozemských vulkánech už brzy zjistí ještě víc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
před 2 hhodinami

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 19 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
před 21 hhodinami

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
před 22 hhodinami

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
9. 3. 2026
Načítání...