Na Venuši jsou zřejmě aktivní sopky, zjistili vědci. Kromě Země takovou planetu neznáme

Nový výzkum zveřejněný v odborném žurnálu Science Advances prokázal, že láva, která teče po povrchu Venuše, je nejspíš stará maximálně několik let. To by znamenalo, že tato planeta je v současné době vulkanicky aktivní. Vedle Země je tedy jedinou planetou ve Sluneční soustavě s činnými sopkami.

„Je-li Venuše opravdu v současnosti vulkanicky aktivní, dělalo by to z ní skvělé místo k návštěvě; lépe bychom tak pochopili, jak funguje část planety pod povrchem,“ uvedl hlavní autor výzkumu profesor Justin Filiberto.

„Tak například bychom na ní mohli studovat, jak se planety ochlazují a proč Země a Venuše aktivní sopky mají, ale Mars ne – tam sice dříve byly, ale dnes jsou již dávno vyhaslé. Budoucí mise by mohly sledovat toky lávy a změny na povrchu planety a mohly by přinést konkrétní důkazy o sopečné aktivitě,“ dodává vědec. Aktivní sopky jsou nyní také na dalším tělese Sluneční soustavy, a to Jupiterově měsíci Io.

Venuše
Zdroj: NASA

Že je Venuše planetou sopek a lávy, prozradily už v devadesátých letech dvacátého století záběry ze sondy Magellan, kterou vyslala agentura NASA. Vědci ale nebyli schopní zjistit, jak stará tato láva je – v horkém prostředí této planety může téci velmi dlouho.

V tomto výzkumu pokračovala po roce 2000 evropská sonda Venus Express, jež byla vybavená mnohem pokročilejšími přístroji a citlivějším vybavením. Ta změřila množství infračerveného světla, které z Venuše během noci vychází. Když astronomové tato data analyzovali, dokázali přijít na to, jak stará tato láva je. 

Imitování atmosféry na Venuši

Profesor Filiberto a jeho kolegové v laboratoři vytvořili horkou venušskou atmosféru a studovali, jak se v ní minerály chovají a mění v průběhu času. Ukázalo se, že olivín, jeden z velmi rozšířených minerálů, který je v lávě obsažený, reaguje s venušskou atmosférou velice rychle a rychle se v ní mění.

Stav lávy, který pozoroval Venus Express, by tedy nastal jen několik hodin poté, co by se láva dostala na povrch. Lávové řeky jsou tedy zřejmě staré několik dní, měsíců nebo maximálně let. A to může podle autorů práce znamenat zřejmě jen jediné: láva vznikla jako výsledek nové vulkanické činnosti na Venuši a planeta je tedy v současné době velmi sopečně aktivní. Jiné vysvětlení vědci zatím nemají – doufají ale, že o těchto mimozemských vulkánech už brzy zjistí ještě víc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
včera v 11:20

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
včera v 09:37

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025
Načítání...