Nechceme zničit hvězdné nebe, oznámila SpaceX. Na svém satelitu zkouší speciální barvu

Soukromá vesmírná společnost SpaceX se na začátku ledna chystá do kosmu vynést další sérii 60 komunikačních družic Starlink, přes které chce poskytovat rychlé připojení k internetu. Jeden z připravovaných satelitů bude mít experimentální nátěr, který bude tlumit odrazivost světla. Jde o reakci na kritiku astronomů, kteří projekt Starlink kritizují kvůli zvyšování světelného smogu.

Problémem družic Starlink je nejen to, že dobře odrážejí světlo, ale především to, že jich SpaceX plánuje na oběžné dráze rozmístit asi 12 tisíc. Takové množství podle odborníků kvůli světelnému znečištění výrazně zkomplikuje pozemské pozorování hvězd.

Astronomové dokonce sepsali petici, ve které americkou Federální komisi pro spoje (FCC) žádají, aby povolení pro síť tisíců družic Starlink zrušila. Kritici také upozorňují, že pohyb takového množství Starlinků po orbitě kvůli hrozbě kolize znesnadní kosmické lety i pohyb současných družic.

SpaceX výtky vůči možným srážkám odmítá a tvrdí, že satelity Starlink budou vedle poskytování internetu monitorovat i pohyb kosmického smetí, které na oběžné dráze už je. K výhradám astronomů ale firma uvedla, že jim rozumí.

Provozní šéfka vesmírné společnosti Gwynne Shotwellová podle portálu Space News řekla, že jeden z 60 satelitů připravované série bude ve spodní části vybaven zkušebním nátěrem proti odrazivosti světla. Zda to bude fungovat dostatečně, Shotwellová zatím neví.

Jak napravit chyby

„Zkoušíme to a děláme chyby, abychom zjistili, jak to nejlépe vyřešit,“ uvedla a dodala, že SpaceX tento problém vnímá velmi vážně. Experimentální nátěr je podle ní prvním z několika kroků k nápravě situace. „Chceme ujistit, že děláme správnou věc, aby se malé děti mohly dál dívat do svých teleskopů,“ poznamenala. Astronomie je podle ní jedním z důvodů, který v dětech podporuje zájem o vesmír.

Shotwellová k problému uvedla, že s ním nikdo při návrhu satelitní sítě nepočítal. „Nikdo na to nepomyslel,“ řekla. „My jsme na to nemysleli a ani astronomická komunita na to nemyslela,“ prohlásila.

Společnost SpaceX do kosmu zatím vynesla dvě série po šedesáti satelitech Starlink, a to v květnu a v listopadu. Vedle toho byly v únoru dopraveny na orbitu dvě tyto družice mimo letový program Starlink. Na oběžné dráze je tak nyní 122 družic Starlink. Jejich počet se ale podle plánů SpaceX rychle zvýší, společnost chce v roce 2020 s družicemi Starlink startovat každé dva až tři týdny.

V polovině nadcházejícího roku by tak poskytování internetu mohlo dosáhnout operačního provozu. Zakladatel SpaceX Elon Musk už dokonce dosavadní řídkou síť družic k přístupu na internet vyzkoušel, v říjnu přes satelity tweetoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 17 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 19 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 21 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...