Šťastné a depresivní. Vánoce přicházejí se smrtící kombinací tmy a cukru

Odvrácená tvář Vánoc: špatná nálada a mírný smutek, který vede k tomu, že se lidé uzavírají doma. Na vině jsou zejména sladkosti. Tým psychologů z Kansaské univerzity tak radí, aby to lidé s typickými vánočními pokrmy nepřeháněli. Vysoký obsah cukru, který většinou mívají pochoutky typické pro svátky, může podle vědců rozpoutat metabolické, zánětlivé a neurobiologické procesy spojené s depresemi.

Vědci spojují ponurou náladu těchto dní s nedostatkem denního světla typickým pro toto roční období a s poruchami spánku. Přemíra cukru ve spojení s těmito dvěma faktory může vyvolat úplnou bouři, která negativně ovlivňuje duševní zdraví.

„V mnohých případech omezené vystavování se slunečnímu svitu během zimy narušuje cirkadiánní rytmus a osvěžující spánek, takže pět až deset procent populace prožívá depresivní epizodu,“ prohlašuje klinický psycholog Stephen Ilardi. Jinak řečeno, vstupuje do hry had, který si kouše vlastní ocas: právě tyto příznaky zimní deprese mohou vést lidi k tomu, že konzumují více sladkostí.

Svátky jídla

„Vánoce nejsou jen náboženskými svátky, je to také gastronomická liturgie. Je to posvěcení pospolitosti a vzájemnosti, kde jsou excesy nejen povoleny, ale přímo posvěceny. Proto jsou zákazy přecpávat se kaloricky vydatnými jídly každoročně s blížícím se vánočním maratonem porušovány. Kdyby tomu tak nebylo, byly by Vánoce zbaveny svého slavnostního rázu. Ten spočívá v tom, že se pouštíme do hýření a pociťujeme uspokojení společně s ostatními. Duch Vánoc se projevuje především u stolu. A během těchto svatých dní je zakázáno zakazovat,“ píše italský deník La Repubblica.

Důsledkem neustálého pojídání cukroví a dopřávání si vydatných obědů a večeří pak bývá nejen nadýmání, pálení žáhy, průjem, zácpa, či dokonce žlučníkový záchvat, ale rovněž oslabená imunita.

„Svému zažívání velmi ulehčíme práci tím, že veškerou stravu řádně rozmělníme v ústech žvýkáním a kousáním, a rovněž tím, že budeme jíst pomalu. Jíme-li příliš rychle, je větší riziko, že se přejíme,“ uvádí La Repubblica.

Obecně se totiž uvádí, že než náš mozek přijme ze žaludku signál o tom, že jsme již sytí, trvá to celých 20 minut. Pokud do sebe tudíž celou porci na talíři „naházíme“ za deset minut, pravděpodobně si ještě půjdeme přidat, protože se nebudeme cítit nasyceni. Později se ale dostaví těžký žaludek a únava způsobená zbytečným zatížením organismu.

Tento nápor na naši trávicí soustavu můžeme částečně kompenzovat tím, že zvýšíme i příjem zásaditých potravin: ovoce, zeleniny, sóji, ořechů, semen, některých bylinek a dalších.

Důležité podle lékařů je jíst o svátcích pravidelně, jak je člověk zvyklý po celý rok. Pokud se zrovna nepodává společné jídlo, nemělo by na stole nic být. Dá se tak vyhnout ujídání mezi jednotlivými chody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 6 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 15 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 18 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...