Lidští lovci se zvířecími hlavami. Vědci popsali nejstarší jeskynní malby světa

Indonéská jeskynní malba by mohla být nejstarší na světě. Podle nového výzkumu pochází z doby před čtyřiačtyřiceti tisíci lety. Vědci tvrdí, že je důkazem existence vyspělého umění, které v té době už muselo existovat – zobrazená scéna je totiž dějová a zachycuje lovce s tělem člověka a hlavami zvířete.

Archeologové objevili malbu před dvěma lety na indonéském ostrově Sulawesi. Je velká asi 4,5 metru a zobrazuje divoká zvířata, která pronásledují ne zcela lidští lovci ozbrojení kopími a provazy. O objevu informoval prestižní vědecký žurnál Nature.

Výjev analyzovali experti z australské Griffith University. Jejich datovací metoda ukazuje, že je starý nejméně 43 900 let. „Tato lovecká scéna je, pokud víme, nejstarším obrazovým zobrazením vyprávění nějakého příběhu a také první figurativní umění na světě,“ uvedli vědci.

Jde o další pozoruhodný důkaz o tom, jak důležitá byla tato oblast pro vznik a vývoj moderního člověka. Doposud nejstarší ukázka jeskynního umění totiž pocházela z nedalekého Bornea z doby před asi 40 tisíci roky.

Za rodiště jeskynního umění se dlouhá léta považovala Evropa. Zdejší malby jsou ovšem mladší – napříkald slavné obrazy v jeskyni Lascaux vznikly až před 20 tisíci roky. Nové výzkumy navíc ukazují, že Indonésie je na podobné prehistorické projevy mimořádně bohatá; jen na Sulawesi archeologové a antropologové evidují 242 jeskyní s obrazy.

Napůl lidé, napůl zvířata

Nově objevená malba zobrazuje rudě namalované bytosti s lidskými těly a zvířecími hlavami. Malba je ve velmi špatném stavu, takže se jen špatně analyzuje. Dá se z ní ale vyčíst, že ji vytvořila velmi pokročilá kultura, která měla s tímto druhem umění rozsáhlé zkušenosti a disponovala bohatým folklorem, náboženskými mýty i vírou ve spirituálno – tvrdí autoři studie.

„Tato scéna se dá považovat nejen za nejstarší figurativní umění na světě, ale také za nejstarší důkaz vyprávění nějakého příběhu v pravěkém umění,“ vysvětlují význam nálezu. „Je to velice důležité, protože schopnost vyprávět vymyšlené příběhy byla posledním a nejdůležitějším stádiem evoluce lidské řeči – a také je spojená se vznikem moderních vzorců myšlení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 11 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...