Nemocní cystickou fibrózou stráví až tři hodiny denně inhalací, často trpí i cukrovkou

7 minut
Události: Cystická fibróza
Zdroj: ČT24

Cystickou fibrózou v Česku trpí zhruba šest set lidí, pro něž nemoc znamená značný zásah do života. Kvůli hrozbě infekcí pro pacienty platí přísná hygienická opatření, musí pravidelně inhalovat a cvičit a nemoc často provází například cukrovka či cirhóza jater. Zpravidla nejvíce nemocné omezují slábnoucí plíce. Jejich fungování má zlepšit nový lék, který by mohl pomoci devadesáti procentům pacientů.

Za zásadní komplikaci označuje slabé plíce například Evelína Rudalská, která nemožnost se nadechnout popisuje jako vůbec nejhorší pocit. Pravidelné inhalace a dechová cvičení zaberou pacientům až tři hodiny denně.

Nemocní se musí také vyhýbat třeba stojaté vodě, hlíně a nedezinfikovaným místům. „Když jsem byla malá, tak jsem nemohla jezdit na exkurze, do zoologické zahrady, nemohla jsem jezdit na normální tábory,“ popisovala loni v říjnu Josefina Arellanesová a doplnila, že si nemůže například ani jen tak skočit do rybníka.

7 minut
Lék na cystickou fibrózu
Zdroj: ČT24

Arellanesová kromě toho trpí cirhózou jater. „Vypadá to, že jsem čtyřicetiletý alkoholik,“ komentuje. Její matka ji ale kvůli nemoci nechtěla držet v izolaci. „Preventivně jsem každý den chodila do školky s desinfekčními prostředky a čistila jsem záchodky, abych měla klid,“ popisuje Anna Arellanesová, která předsedá České asociaci pro vzácná onemocnění.

Pro Jakuba Kořínka byla prý nejtěžším obdobím puberta. Naplno si tehdy podle svých slov uvědomil, že svým vrstevníkům nestačí. Taky pro něj bylo složité dělat si životní plány. „To kašlání vám vždycky připomene, že to nebudete mít tak jednoduché a možná to ani nemá smysl. Vždyť tu budu, já nevím, do třiceti,“ konstatoval Kořínek v březnu 2017.

Záhy ale dostal naději. V rámci klinické studie dostal lék na svou vzácnou mutaci cystické fibrózy, takzvanou keltskou, a nyní už mu je lépe. „Najednou plánujete rodinu, plánujete kariéru,“ dodává Kořínek.

Šťastně skončil i příběh Evelíny Rudalské a Martiny Adamcové. Obě se navzdory zdravotním problémům snažily naplno žít a sportovat, jenže poškozené plíce oběma vypověděly službu a připojené na kyslík čekaly na dárce. „Nemohla jsem se ani osprchovat, takže se o mě musela starat mamka,“ popsala Rudalská v červnu 2017.

Obě se transplantace dočkaly. Adamcová po operaci mluvila o neskutečné euforii, že konečně může dýchat. Ona i Rudalská ale nadále musí brát velké množství léků a dávat pozor na případné infekce. Pro řadu pacientů s cystickou fibrózou ovšem transplantace není vhodná, navíc samotnou chorobu nevyléčí.

V takových případech by měl pomoci nový lék Trikafta, který představili američtí badatelé. Podle nich by měl pomoci až devadesáti procentům nemocných. Kromě toho, že jim pomůže dýchat díky lepšímu fungování plic, také útočí na genetické kořeny nemoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 21 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 22 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...