Člověk nikdy nežil v takové koncentraci CO2, jaká panuje dnes, ukázal mezinárodní výzkum

Autoři studie, která vyšla v odborném žurnálu Nature Communications, porovnávali úroveň oxidu uhličitého během celého období, kdy na Zemi existuje člověk jako živočišný druh. Během posledních 2,5 milionu let se úroveň tohoto plynu nikdy ani vzdáleně nedostala k současným hodnotám. „Současný vysoký objem oxidu uhličitého v ovzduší tedy není experimentem jen pro klima a přírodu, ale je to také experiment pro nás – lidi,“ varují autoři studie.

Podle výsledků této práce byla průměrná úroveň oxidu uhličitého během posledních zhruba 2,5 milionu let na úrovni 250 částic plynu na milion částic. Roku 1965 ale stoupla v souvislosti s průmyslovou činnosti moderního lidstva na 320 částic a v současné době překročila 410 částic na milion.

„Podle tohoto výzkumu od prvního zástupce Homo erectus před 2,1 až 1,8 milionu lety až do roku 1965 koncentrace nikdy nepřekročily 320 částic na milion,“ uvádí autoři studie.

  • Koncentrace oxidu uhličitého se uvádějí v „jednotkách na milion“ – také pod zkratkou PPM (parts per million). Hodnota CO2 kolem 400 PPM tedy znamená, že 400 částic z milionu částic v atmosféře je právě oxid uhličitý. 

Pravěká ukázka současných změn

Podle autorů výzkumu je důležité studovat koncentrace oxidu uhličitého v geologické minulosti planety, protože to může pomoci pochopit důsledky současných změn i těch, které nastanou v budoucnosti. „Z toho můžeme vyvodit, co tehdejší úroveň CO2 dělala, jak tehdejší změny klimatu vypadaly a jaký byl vztah mezi těmito jevy,“ uvedli vědci.

Data výzkumníci získali z půdy na Sprašové plošině v Číně. Tamní sprašové sedimenty byly po statisíce let ukládány větrem v dobře rozpoznatelných vrstvách, které umožňují detailní analýzu až do minulosti vzdálené 2,5 milionu let. Standardně používaná metoda spočívající v analýzách ledu se dokáže podívat jen zhruba 800 tisíc let zpátky.

Nejstarší prach obsahující uhlík uložený na této plošině pochází dokonce z doby před 22 miliony lety, ale vědci raději tak hluboko do minulosti ve výzkumu nešli. Soustředili se raději na ty nejlépe dochované vzorky.

Hodnoty, které se podařilo naměřit, jsou stejné jako ty, které ukazovaly analýzy ze zmrzlé vody; koncentrace oxidu uhličitého tedy byly podobné jak před 800 tisíci, tak i před dvěma miliony lety.

„Vyvinuli jsme se v prostředí s nízkým objemem oxidu uhličitého. Jak se bude člověk vyvíjet a jak bude zasažený současnými vysokými hodnotami CO2, se teprve ukáže,“ dodávají vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 13 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 15 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 20 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...