Podle výsledků této práce byla průměrná úroveň oxidu uhličitého během posledních zhruba 2,5 milionu let na úrovni 250 částic plynu na milion částic. Roku 1965 ale stoupla v souvislosti s průmyslovou činnosti moderního lidstva na 320 částic a v současné době překročila 410 částic na milion.
„Podle tohoto výzkumu od prvního zástupce Homo erectus před 2,1 až 1,8 milionu lety až do roku 1965 koncentrace nikdy nepřekročily 320 částic na milion,“ uvádí autoři studie.
Pravěká ukázka současných změn
Podle autorů výzkumu je důležité studovat koncentrace oxidu uhličitého v geologické minulosti planety, protože to může pomoci pochopit důsledky současných změn i těch, které nastanou v budoucnosti. „Z toho můžeme vyvodit, co tehdejší úroveň CO2 dělala, jak tehdejší změny klimatu vypadaly a jaký byl vztah mezi těmito jevy,“ uvedli vědci.
Data výzkumníci získali z půdy na Sprašové plošině v Číně. Tamní sprašové sedimenty byly po statisíce let ukládány větrem v dobře rozpoznatelných vrstvách, které umožňují detailní analýzu až do minulosti vzdálené 2,5 milionu let. Standardně používaná metoda spočívající v analýzách ledu se dokáže podívat jen zhruba 800 tisíc let zpátky.
Nejstarší prach obsahující uhlík uložený na této plošině pochází dokonce z doby před 22 miliony lety, ale vědci raději tak hluboko do minulosti ve výzkumu nešli. Soustředili se raději na ty nejlépe dochované vzorky.
Hodnoty, které se podařilo naměřit, jsou stejné jako ty, které ukazovaly analýzy ze zmrzlé vody; koncentrace oxidu uhličitého tedy byly podobné jak před 800 tisíci, tak i před dvěma miliony lety.
„Vyvinuli jsme se v prostředí s nízkým objemem oxidu uhličitého. Jak se bude člověk vyvíjet a jak bude zasažený současnými vysokými hodnotami CO2, se teprve ukáže,“ dodávají vědci.
