Častá konzumace slazených nápojů je spojená s vyšším rizikem předčasného úmrtí, varuje studie

Lidé, kteří si pravidelně dopřávají slazené nápoje, mají o sedmnáct procent vyšší riziko předčasného úmrtí než ti, kteří se tomuto typu pití vyhýbají. Upozornila na to rozsáhlá studie, kterou publikoval odborný časopis Internal Medicine. Daný trend se přitom podle vědců týká konzumace cukrem i uměle slazených nápojů. Experti proto doporučují, aby lidé upřednostňovali vodu.

Nová studie analyzovala data více než 450 tisíc lidí z deseti evropských zemí. Vědci během ní spočítali, že lidí, kteří pili méně než jednu čtvrtlitrovou sklenici sladkého nápoje za měsíc, zemřelo po dobu studie 9,3 procenta. Respondentů, kteří si dopřávali dvě a více sklenic tohoto druhu pití denně, zemřelo více – 11,5 procenta.

Po zohlednění dalších faktorů výzkumníci došli k závěru, že lidé, kteří holdují slazeným nápojům často, mají o 17 procent vyšší riziko předčasného úmrtí než ti, kteří pijí tento druh tekutin méně než jednou za měsíc. Daný trend přitom autoři našli jak u nápojů s cukrem, tak u uměle slazených nealkoholických drinků. Výsledky se u obou pohlaví příliš nelišily. 

Samotná studie probíhala tak, že na jejím začátku se autoři ptali svých respondentů na řadu otázek týkající se jejich životosprávy. Zajímali se tak například o tělesný pohyb, kouření, váhu nebo stravovací návyky. Jeden z dotazů se pak týkal konzumace slazených nealkoholických nápojů, ovocných sirupů nebo energetických drinků. Na pití ovocných džusů se dotazníky neptaly. 

Skupinu respondentů ze sedmdesáti procent tvořily ženy. Jednotlivci se do studie zapojili mezi lety 1992 až 2000, většině z nich bylo v té době okolo padesáti let. V průměru pak byli sledováni šestnáct let a za tu dobu zemřelo víc než 41 tisíc z nich.

Do analýzy nebyli zahrnuti lidé, kteří už na začátku studie trpěli zdravotními problémy, jako je například rakovina, diabetes nebo srdeční onemocnění.

Vědci doporučují nahradit sladké nápoje vodou

I když studie netvrdí, že konzumace sladkých nápojů je přímou příčinou úmrtí, její výsledky podle autorů podporují současné společenské snahy o omezení jejich konzumace.

„Naše zjištění týkající se nealkoholických nápojů slazených cukrem poskytují další argumenty pro omezení spotřeby a jejich nahrazení jinými zdravějšími nápoji – nejlépe vodou,“ uvedl podle Guardianu jeden z tvůrců výzkumu Neil Murphy z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny, která je součástí Světové zdravotnické organizace (WHO).

„Pokud jde o uměle slazené nealkoholické nápoje, naše práce je třetí velkou letos zveřejněnou studií, která ukázala jejich spojení se smrtí způsobenou všemi možnými příčinami,“ dodal Murhpy. Podle něj je ale potřeba provést další výzkum, který by odhalil konkrétní mechanismy, jak umělá sladidla škodí zdraví.

Riziko úmrtí na Parkinsona

Když tým zkoumal konkrétní příčiny smrti, zjistil, že častá konzumace uměle slazených nealkoholických nápojů byla spojena s vyšším rizikem úmrtí na nemoci oběhového systému. U pravidelného pití nápojů s cukrem zase vědci našli souvislost s častějším úmrtím na onemocnění trávicího ústrojí. 

Slazené nápoje obecně vědci v neposlední řadě také spojují s vyšším nebezpečím úmrtí na Parkinsonovu chorobu.  

Zatímco někteří odborníci výsledky studie vítají, jiní poukazují na její nedostatky. Mezi ně patří například to, že respondenti byli dotazováni na jejich pitný režim pouze jednou a že se studie spoléhá pouze na jejich vlastní odpovědi. 

Zdraví nebezpečný cukr

Na nebezpečí nadměrné konzumace cukru upozorňují vědci a lékaři dlouhodobě. Už před několika lety navrhl šéf zdravotní služby v nizozemském Amsterdamu Paul van der Velpen, aby obaly sladkých nápojů obsahovaly podobná varování jako krabičky cigaret. Cukr je totiž podle něj nejnebezpečnější drogou současnosti. 

Některé země navíc v rámci boje proti slazeným nápojům zavedly takzvanou cukrovou daň. Loni v dubnu tak učinila například Velká Británie. Podobné opatření už v minulosti spustila také Francie, Norsko nebo Mexiko. 

Studie se ale nezaměřují pouze na dopady konzumace cukru na fyzické zdraví člověka, dva roky stará  mezinárodní studie například poukázala na to, že muži, kteří konzumují příliš mnoho cukru, se častěji potýkají s depresemi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
před 13 hhodinami

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
před 15 hhodinami

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
před 17 hhodinami

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Astronaut Svoboda poletí na ISS v roce 2027, oznámil Babiš

Projekt Česká cesta do vesmíru v pondělí prezentoval vývoj příprav české mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) a avizuje klíčové milníky pro rok 2027. Tiskové konference v pražském planetáriu se zúčastnili premiér Andrej Babiš (ANO), ministři Karel Havlíček (ANO), Robert Plaga (za ANO) a Jaromír Zůna (za SPD), budoucí astronaut Aleš Svoboda, astronaut Evropské kosmické agentury (ESA) Andreas Mogensen a další.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Vědci přejmenovali syndrom, který ničí ženské zdraví. Může to změnit přístup i léčbu

Lékaři po jedenácti letech studie změnili název syndromu, který trápí asi deset procent žen. Doufají, že by to mohlo změnit nejen stigmatizaci těchto problémů, ale také jim pomoci k účinnější léčbě.
8. 6. 2026

Svoboda roky trénoval. Ve vesmíru provede řadu experimentů

Aleš Svoboda poletí do vesmíru nejen jako pasažér, ale přímo jako pilot. Jako špičkový pilot stíhacích letadel k tomu má ty nejlepší předpoklady. Jeho mise ale nebude spočívat jen v řízení. Svoboda hlavně bude dohlížet na celou řadu vědeckých experimentů.
8. 6. 2026

Psychická pohoda českých dětí se zhoršuje. Šťastně se cítí polovina

Psychická pohoda dětí a dospívajících v tuzemsku se zhoršuje, šťastně se cítí asi polovina z nich. Více než 60 procent dětí zároveň tráví on-line více času, než by chtěly, vyplývá z průzkumu Mladé hlasy 2026, jehož hlavní závěry nyní odborníci představili v Praze na konferenci zaměřené na duševní zdraví. Výzkum UNICEF ČR realizuje od roku 2001, letos se konal poosmé. Zapojilo se do něj 1012 dětí ve věku od devíti do 17 let.
8. 6. 2026
Načítání...