Častá konzumace slazených nápojů je spojená s vyšším rizikem předčasného úmrtí, varuje studie

Lidé, kteří si pravidelně dopřávají slazené nápoje, mají o sedmnáct procent vyšší riziko předčasného úmrtí než ti, kteří se tomuto typu pití vyhýbají. Upozornila na to rozsáhlá studie, kterou publikoval odborný časopis Internal Medicine. Daný trend se přitom podle vědců týká konzumace cukrem i uměle slazených nápojů. Experti proto doporučují, aby lidé upřednostňovali vodu.

Nová studie analyzovala data více než 450 tisíc lidí z deseti evropských zemí. Vědci během ní spočítali, že lidí, kteří pili méně než jednu čtvrtlitrovou sklenici sladkého nápoje za měsíc, zemřelo po dobu studie 9,3 procenta. Respondentů, kteří si dopřávali dvě a více sklenic tohoto druhu pití denně, zemřelo více – 11,5 procenta.

Po zohlednění dalších faktorů výzkumníci došli k závěru, že lidé, kteří holdují slazeným nápojům často, mají o 17 procent vyšší riziko předčasného úmrtí než ti, kteří pijí tento druh tekutin méně než jednou za měsíc. Daný trend přitom autoři našli jak u nápojů s cukrem, tak u uměle slazených nealkoholických drinků. Výsledky se u obou pohlaví příliš nelišily. 

Samotná studie probíhala tak, že na jejím začátku se autoři ptali svých respondentů na řadu otázek týkající se jejich životosprávy. Zajímali se tak například o tělesný pohyb, kouření, váhu nebo stravovací návyky. Jeden z dotazů se pak týkal konzumace slazených nealkoholických nápojů, ovocných sirupů nebo energetických drinků. Na pití ovocných džusů se dotazníky neptaly. 

Skupinu respondentů ze sedmdesáti procent tvořily ženy. Jednotlivci se do studie zapojili mezi lety 1992 až 2000, většině z nich bylo v té době okolo padesáti let. V průměru pak byli sledováni šestnáct let a za tu dobu zemřelo víc než 41 tisíc z nich.

Do analýzy nebyli zahrnuti lidé, kteří už na začátku studie trpěli zdravotními problémy, jako je například rakovina, diabetes nebo srdeční onemocnění.

Vědci doporučují nahradit sladké nápoje vodou

I když studie netvrdí, že konzumace sladkých nápojů je přímou příčinou úmrtí, její výsledky podle autorů podporují současné společenské snahy o omezení jejich konzumace.

„Naše zjištění týkající se nealkoholických nápojů slazených cukrem poskytují další argumenty pro omezení spotřeby a jejich nahrazení jinými zdravějšími nápoji – nejlépe vodou,“ uvedl podle Guardianu jeden z tvůrců výzkumu Neil Murphy z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny, která je součástí Světové zdravotnické organizace (WHO).

„Pokud jde o uměle slazené nealkoholické nápoje, naše práce je třetí velkou letos zveřejněnou studií, která ukázala jejich spojení se smrtí způsobenou všemi možnými příčinami,“ dodal Murhpy. Podle něj je ale potřeba provést další výzkum, který by odhalil konkrétní mechanismy, jak umělá sladidla škodí zdraví.

Riziko úmrtí na Parkinsona

Když tým zkoumal konkrétní příčiny smrti, zjistil, že častá konzumace uměle slazených nealkoholických nápojů byla spojena s vyšším rizikem úmrtí na nemoci oběhového systému. U pravidelného pití nápojů s cukrem zase vědci našli souvislost s častějším úmrtím na onemocnění trávicího ústrojí. 

Slazené nápoje obecně vědci v neposlední řadě také spojují s vyšším nebezpečím úmrtí na Parkinsonovu chorobu.  

Zatímco někteří odborníci výsledky studie vítají, jiní poukazují na její nedostatky. Mezi ně patří například to, že respondenti byli dotazováni na jejich pitný režim pouze jednou a že se studie spoléhá pouze na jejich vlastní odpovědi. 

Zdraví nebezpečný cukr

Na nebezpečí nadměrné konzumace cukru upozorňují vědci a lékaři dlouhodobě. Už před několika lety navrhl šéf zdravotní služby v nizozemském Amsterdamu Paul van der Velpen, aby obaly sladkých nápojů obsahovaly podobná varování jako krabičky cigaret. Cukr je totiž podle něj nejnebezpečnější drogou současnosti. 

Některé země navíc v rámci boje proti slazeným nápojům zavedly takzvanou cukrovou daň. Loni v dubnu tak učinila například Velká Británie. Podobné opatření už v minulosti spustila také Francie, Norsko nebo Mexiko. 

Studie se ale nezaměřují pouze na dopady konzumace cukru na fyzické zdraví člověka, dva roky stará  mezinárodní studie například poukázala na to, že muži, kteří konzumují příliš mnoho cukru, se častěji potýkají s depresemi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
včera v 12:01

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...