Děti narozené na podzim a v zimě mívají víc psychických problémů. Vědci za tím vidí hormon kortizol

Děti narozené v zimě trpívají větším množstvím psychických chorob. Vědci nyní popsali, jaká je příčina těchto změn – podle nové studie za to může hormon jménem kortizol.  Zjištění představili v odborném časopise Psychoneuroendocrinology.

Pokud ženy rodí na podzim nebo v zimě, mají v těle vyšší úroveň hormonu kortizolu než ty, které přivádějí děti na svět v létě či na jaře. Podle biologů z Cardiffské univerzity by to mohlo vysvětlit, proč se u některých lidí objevuje více mentálních nemocí.

„Úroveň mateřského kortizolu v průběhu těhotenství přirozeně roste. Ale naše data ukazují, že podzimní a zimní děti jsou vystavené výrazně vyšší úrovni tohoto hormonu těsně před tím, než se narodí. Průměrně mají ženy rodící v pozdějších měsících o dvacet procent kortizolu více než ty rodící v první polovině roku,“ uvádí autoři práce.

  • Kortizol zvyšuje celkovou pohotovost organismu při zátěžových situacích, jako je stres, infekční choroby, velká tělesná námaha nebo dlouhodobé hladovění. 
  • Kortizol se zúčastňuje přeměny všech základních živin.
  • Kortizol a jeho deriváty se používají jako nejúčinnější protizánětlivé léky.

Vědci přitom už delší dobu vědí, že větší množství tohoto hormonu je u těhotných žen spojené s vyšší pravděpodobností, že se u jejich dětí vyvinou nejrůznější mentální poruchy a nemoci. Dohromady to naznačuje, že mezi oběma jevy může existovat souvislost a nejspíš i existuje. Žádný výzkum ale zatím nebyl schopný vysvětlit, proč je u žen rodících v druhé polovině roku tak vysoká hladina kortizolu.

Sezony a nálady

O spojení různých ročních období a nálad už bylo napsáno hodně a tento vztah je velmi dobře popsaný. Mnohem méně se toho ale ví o tom, jaký dopad mají tyto změny nálad na průběh těhotenství.

A právě proto si toto téma cardiffští vědci vybrali ke svému výzkumu. Vycházeli z rozsáhlých databází, jež zahrnují informace o zdravotním stavu většiny obyvatelstva ve Walesu.

Vybrali si 316 žen, u nichž vědci detailně studovali vztah mezi obsahem různých hormonů (odebraných ze vzorku slin) a dalšími faktory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropě se daří snižovat znečištění ovzduší. Problémem je kouř z lesních požárů

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
před 3 hhodinami

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
před 16 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 18 hhodinami

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
před 21 hhodinami

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
včera v 07:00

Rybníky nejsou podle vědců ideální k zadržování vody v krajině

Čtyřletý výzkum vědců z Masarykovy univerzity a Výzkumného ústavu vodohospodářského ukázal, že rybníky nejsou dobrým způsobem, jak zadržovat vodu v krajině. Mapovali život v rybnících i v potocích pod nimi a zjistili, že z rybníků vytéká přehřátá a znečištěná voda, která neumožňuje existenci vodním živočichům. Může za to oteplování i způsob hospodaření. Ministerstvo zemědělství podporuje obnovu menších nádrží, které mají v krajině i další funkce. Aktuálně vypsalo další dotační výzvu.
7. 9. 2026

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
7. 9. 2026

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
7. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.