Děti narozené na podzim a v zimě mívají víc psychických problémů. Vědci za tím vidí hormon kortizol

Děti narozené v zimě trpívají větším množstvím psychických chorob. Vědci nyní popsali, jaká je příčina těchto změn – podle nové studie za to může hormon jménem kortizol.  Zjištění představili v odborném časopise Psychoneuroendocrinology.

Pokud ženy rodí na podzim nebo v zimě, mají v těle vyšší úroveň hormonu kortizolu než ty, které přivádějí děti na svět v létě či na jaře. Podle biologů z Cardiffské univerzity by to mohlo vysvětlit, proč se u některých lidí objevuje více mentálních nemocí.

„Úroveň mateřského kortizolu v průběhu těhotenství přirozeně roste. Ale naše data ukazují, že podzimní a zimní děti jsou vystavené výrazně vyšší úrovni tohoto hormonu těsně před tím, než se narodí. Průměrně mají ženy rodící v pozdějších měsících o dvacet procent kortizolu více než ty rodící v první polovině roku,“ uvádí autoři práce.

  • Kortizol zvyšuje celkovou pohotovost organismu při zátěžových situacích, jako je stres, infekční choroby, velká tělesná námaha nebo dlouhodobé hladovění. 
  • Kortizol se zúčastňuje přeměny všech základních živin.
  • Kortizol a jeho deriváty se používají jako nejúčinnější protizánětlivé léky.

Vědci přitom už delší dobu vědí, že větší množství tohoto hormonu je u těhotných žen spojené s vyšší pravděpodobností, že se u jejich dětí vyvinou nejrůznější mentální poruchy a nemoci. Dohromady to naznačuje, že mezi oběma jevy může existovat souvislost a nejspíš i existuje. Žádný výzkum ale zatím nebyl schopný vysvětlit, proč je u žen rodících v druhé polovině roku tak vysoká hladina kortizolu.

Sezony a nálady

O spojení různých ročních období a nálad už bylo napsáno hodně a tento vztah je velmi dobře popsaný. Mnohem méně se toho ale ví o tom, jaký dopad mají tyto změny nálad na průběh těhotenství.

A právě proto si toto téma cardiffští vědci vybrali ke svému výzkumu. Vycházeli z rozsáhlých databází, jež zahrnují informace o zdravotním stavu většiny obyvatelstva ve Walesu.

Vybrali si 316 žen, u nichž vědci detailně studovali vztah mezi obsahem různých hormonů (odebraných ze vzorku slin) a dalšími faktory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 12 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...