Klimatická změna přepíše gastronomickou mapu Evropy. Británie bude mít ideální podmínky pro pěstování vína

„Máme tady téměř stejné klima, jako bylo ve francouzské Champagni před sto lety,“ raduje se britský profesor a odborník na víno Chris Foss. Díky oteplování klimatu si angličtí vinaři mnou ruce: jejich šumivá vína získávají na kvalitě a soupeří nyní i s francouzským šampaňským.

James Bowerman, který má na starosti vinařství Vranken-Pommery, prochází vinicemi Pinglestone na jihu Anglie a doširoka se usmívá: „Pinot meunier se letos opravdu povedl,“ říká.

  • Mlynářka (mezinárodně používaný název Pinot Meunier) je starobylá, středně pozdní moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), pravděpodobně mutace odrůdy Rulandské modré (Pinot Noir), pocházející patrně z oblasti Burgundska, kde je zmíněna poprvé již v 16. století. Odrůda je tradičně používána k výrobě červených vín, ale je též jednou ze tří odrůd povolených k výrobě francouzských klasických šumivých vín v oblasti Champagne.

Aktuální teploty toto slavné vinařství  překvapily, a tak nedávno investovalo do jihoanglické oblasti, aby zde produkovalo šumivá vína.

Díky rychlému rozvoji pěstování vína v Anglii se společnost Vranken-Pommery rozhodla právě pro svahy v Hampshiru s křídovitou půdou. Patnáct hektarů chardonnay, pinot noir a pinot meunier, tří typických odrůd šampaňského, vinaři osázeli loni a brzy k nim přibude dalších 25 hektarů.

„Museli jsme v červnu rostliny zavlažovat, a to jsme vzhledem k pověsti anglického podnebí nečekali,“ uvádí Clément Pierlot, ředitel vinic a sklepník Pommery & Greno.

Země s podmínkami ideálními pro víno

Po velkou část léta byly ve Velké Británii registrovány teploty mnohem vyšší, než je průměr, uvádí britský meteorologický úřad, který očekává, že v nadcházejících desetiletích bude ještě tepleji. „Čím více budou teploty takové jako letos, tím bude mít víno větší styl,“ raduje se Bowerman.

Britský ministr životního prostředí Michael Gove soudí, že změna klimatu je výhodou. Anglická šumivá vína budou brzy nabízet Britům více potěšení než francouzské šampaňské, předpovídá. Potvrzuje to i řada nezávislých studií, které varují, že klima ve Francii se pro šampaňské horší, ale v Británii se naopak stává lepším.

Produkce šumivých vín v Anglii není novinkou, nicméně počet osázených hektarů za posledních deset let vzrostl o 150 procent.

Se čtyřmi miliony lahví loni představovala tato produkce 68 procent všech vín vyráběných na britském území. Tento podíl by ještě měl narůst, neboť pinot noir, pinot meunier a chardonnay tvoří 71,2 procenta všech vysázených odrůd.

„Přešli jsme od drobné produkce ke vzkvétajícímu průmyslu,“ konstatuje Cherie Spriggsová, vedoucí vinařství Nyetimber, jehož první vinná réva byla vysázena před 30 lety. Letos získala titul producentky šumivého vína roku na International Wine Challenge, kde tak poprvé bylo překonáno pravé francouzské šampaňské.

„Před 30 lety bylo nemožné, aby chardonnay vyzrálo, vína zůstávala zelená, tvrdá, příliš kyselá, zkrátka to nešlo. Dnes to není problém,“ zdůrazňuje Chris Foss.

Kromě společnosti Vranken-Pommery vstoupil na britskou scénu další známý producent Taittinger, a to v Kentu, kde chce vyrábět šumivé víno, jehož první lahve přijdou na trh v roce 2023. 

Ostrov se mění na vinařský

Většina vinic leží na jihovýchodě Anglie a v Hampshiru, oteplování klimatu ale otevírá nové možnosti. Jedna nedávná vědecká studie označila 34 800 hektarů půdy v Anglii a Walesu jako vhodných k pěstování vína, například v Essexu na severovýchod od Londýna či v Suffolku na východě Anglie.

Anglické vinice jsou však tváří v tvář velkým producentům trpaslíky – zatím. Anglické šumivé víno je také drahé, kvůli vysokým cenám půdy a pracovní síly.

Vinaře zneklidňuje i brexit, neboť zaměstnávají lidi z Evropské unie. Například v Pinglestonu pracují na vinicích nejčastěji Rumuni.

„Jestliže už nebudou moci přicházet (po vystoupení Británie z EU příští rok v březnu), bude těžké najít dostatek kvalifikovaných lidí,“ poznamenává James Bowerman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
před 9 hhodinami

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
před 10 hhodinami

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
před 11 hhodinami

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
před 12 hhodinami

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
před 16 hhodinami

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
včeraAktualizovánovčera v 19:27

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
včera v 17:56

Irští vědci popsali dvě desítky nákaz bakteriemi odolnými proti antibiotikům

Bakterie zlatého stafylokoka, které jsou odolné vůči antibiotikům, se snadno šíří a špatně léčí. Občas dochází i k lokálním epidemiím, kdy se nakazí více lidí najednou – zpravidla v souvislosti s těsným fyzickým kontaktem a přeplněnými prostory, jako jsou sportovní akce, věznice a zařízení péče o děti. Irští lékaři popsali případ, kdy se nakazily dvě desítky dětí při hře na nafukovacím skákacím hradu. Prokazatelně se infikovalo 22 dětí. Několik skončilo hospitalizovaných, žádné naštěstí nezemřelo.
včera v 16:41

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.