„Máme tady téměř stejné klima, jako bylo ve francouzské Champagni před sto lety,“ raduje se britský profesor a odborník na víno Chris Foss. Díky oteplování klimatu si angličtí vinaři mnou ruce: jejich šumivá vína získávají na kvalitě a soupeří nyní i s francouzským šampaňským.
Klimatická změna přepíše gastronomickou mapu Evropy. Británie bude mít ideální podmínky pro pěstování vína
James Bowerman, který má na starosti vinařství Vranken-Pommery, prochází vinicemi Pinglestone na jihu Anglie a doširoka se usmívá: „Pinot meunier se letos opravdu povedl,“ říká.
- Mlynářka (mezinárodně používaný název Pinot Meunier) je starobylá, středně pozdní moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), pravděpodobně mutace odrůdy Rulandské modré (Pinot Noir), pocházející patrně z oblasti Burgundska, kde je zmíněna poprvé již v 16. století. Odrůda je tradičně používána k výrobě červených vín, ale je též jednou ze tří odrůd povolených k výrobě francouzských klasických šumivých vín v oblasti Champagne.
Aktuální teploty toto slavné vinařství překvapily, a tak nedávno investovalo do jihoanglické oblasti, aby zde produkovalo šumivá vína.
Díky rychlému rozvoji pěstování vína v Anglii se společnost Vranken-Pommery rozhodla právě pro svahy v Hampshiru s křídovitou půdou. Patnáct hektarů chardonnay, pinot noir a pinot meunier, tří typických odrůd šampaňského, vinaři osázeli loni a brzy k nim přibude dalších 25 hektarů.
„Museli jsme v červnu rostliny zavlažovat, a to jsme vzhledem k pověsti anglického podnebí nečekali,“ uvádí Clément Pierlot, ředitel vinic a sklepník Pommery & Greno.
Země s podmínkami ideálními pro víno
Po velkou část léta byly ve Velké Británii registrovány teploty mnohem vyšší, než je průměr, uvádí britský meteorologický úřad, který očekává, že v nadcházejících desetiletích bude ještě tepleji. „Čím více budou teploty takové jako letos, tím bude mít víno větší styl,“ raduje se Bowerman.
Britský ministr životního prostředí Michael Gove soudí, že změna klimatu je výhodou. Anglická šumivá vína budou brzy nabízet Britům více potěšení než francouzské šampaňské, předpovídá. Potvrzuje to i řada nezávislých studií, které varují, že klima ve Francii se pro šampaňské horší, ale v Británii se naopak stává lepším.
Produkce šumivých vín v Anglii není novinkou, nicméně počet osázených hektarů za posledních deset let vzrostl o 150 procent.
Se čtyřmi miliony lahví loni představovala tato produkce 68 procent všech vín vyráběných na britském území. Tento podíl by ještě měl narůst, neboť pinot noir, pinot meunier a chardonnay tvoří 71,2 procenta všech vysázených odrůd.
„Přešli jsme od drobné produkce ke vzkvétajícímu průmyslu,“ konstatuje Cherie Spriggsová, vedoucí vinařství Nyetimber, jehož první vinná réva byla vysázena před 30 lety. Letos získala titul producentky šumivého vína roku na International Wine Challenge, kde tak poprvé bylo překonáno pravé francouzské šampaňské.
„Před 30 lety bylo nemožné, aby chardonnay vyzrálo, vína zůstávala zelená, tvrdá, příliš kyselá, zkrátka to nešlo. Dnes to není problém,“ zdůrazňuje Chris Foss.
Kromě společnosti Vranken-Pommery vstoupil na britskou scénu další známý producent Taittinger, a to v Kentu, kde chce vyrábět šumivé víno, jehož první lahve přijdou na trh v roce 2023.
Ostrov se mění na vinařský
Většina vinic leží na jihovýchodě Anglie a v Hampshiru, oteplování klimatu ale otevírá nové možnosti. Jedna nedávná vědecká studie označila 34 800 hektarů půdy v Anglii a Walesu jako vhodných k pěstování vína, například v Essexu na severovýchod od Londýna či v Suffolku na východě Anglie.
Anglické vinice jsou však tváří v tvář velkým producentům trpaslíky – zatím. Anglické šumivé víno je také drahé, kvůli vysokým cenám půdy a pracovní síly.
Vinaře zneklidňuje i brexit, neboť zaměstnávají lidi z Evropské unie. Například v Pinglestonu pracují na vinicích nejčastěji Rumuni.
„Jestliže už nebudou moci přicházet (po vystoupení Británie z EU příští rok v březnu), bude těžké najít dostatek kvalifikovaných lidí,“ poznamenává James Bowerman.