Klimatická změna přepíše gastronomickou mapu Evropy. Británie bude mít ideální podmínky pro pěstování vína

„Máme tady téměř stejné klima, jako bylo ve francouzské Champagni před sto lety,“ raduje se britský profesor a odborník na víno Chris Foss. Díky oteplování klimatu si angličtí vinaři mnou ruce: jejich šumivá vína získávají na kvalitě a soupeří nyní i s francouzským šampaňským.

James Bowerman, který má na starosti vinařství Vranken-Pommery, prochází vinicemi Pinglestone na jihu Anglie a doširoka se usmívá: „Pinot meunier se letos opravdu povedl,“ říká.

  • Mlynářka (mezinárodně používaný název Pinot Meunier) je starobylá, středně pozdní moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), pravděpodobně mutace odrůdy Rulandské modré (Pinot Noir), pocházející patrně z oblasti Burgundska, kde je zmíněna poprvé již v 16. století. Odrůda je tradičně používána k výrobě červených vín, ale je též jednou ze tří odrůd povolených k výrobě francouzských klasických šumivých vín v oblasti Champagne.

Aktuální teploty toto slavné vinařství  překvapily, a tak nedávno investovalo do jihoanglické oblasti, aby zde produkovalo šumivá vína.

Díky rychlému rozvoji pěstování vína v Anglii se společnost Vranken-Pommery rozhodla právě pro svahy v Hampshiru s křídovitou půdou. Patnáct hektarů chardonnay, pinot noir a pinot meunier, tří typických odrůd šampaňského, vinaři osázeli loni a brzy k nim přibude dalších 25 hektarů.

„Museli jsme v červnu rostliny zavlažovat, a to jsme vzhledem k pověsti anglického podnebí nečekali,“ uvádí Clément Pierlot, ředitel vinic a sklepník Pommery & Greno.

Země s podmínkami ideálními pro víno

Po velkou část léta byly ve Velké Británii registrovány teploty mnohem vyšší, než je průměr, uvádí britský meteorologický úřad, který očekává, že v nadcházejících desetiletích bude ještě tepleji. „Čím více budou teploty takové jako letos, tím bude mít víno větší styl,“ raduje se Bowerman.

Britský ministr životního prostředí Michael Gove soudí, že změna klimatu je výhodou. Anglická šumivá vína budou brzy nabízet Britům více potěšení než francouzské šampaňské, předpovídá. Potvrzuje to i řada nezávislých studií, které varují, že klima ve Francii se pro šampaňské horší, ale v Británii se naopak stává lepším.

Produkce šumivých vín v Anglii není novinkou, nicméně počet osázených hektarů za posledních deset let vzrostl o 150 procent.

Se čtyřmi miliony lahví loni představovala tato produkce 68 procent všech vín vyráběných na britském území. Tento podíl by ještě měl narůst, neboť pinot noir, pinot meunier a chardonnay tvoří 71,2 procenta všech vysázených odrůd.

„Přešli jsme od drobné produkce ke vzkvétajícímu průmyslu,“ konstatuje Cherie Spriggsová, vedoucí vinařství Nyetimber, jehož první vinná réva byla vysázena před 30 lety. Letos získala titul producentky šumivého vína roku na International Wine Challenge, kde tak poprvé bylo překonáno pravé francouzské šampaňské.

„Před 30 lety bylo nemožné, aby chardonnay vyzrálo, vína zůstávala zelená, tvrdá, příliš kyselá, zkrátka to nešlo. Dnes to není problém,“ zdůrazňuje Chris Foss.

Kromě společnosti Vranken-Pommery vstoupil na britskou scénu další známý producent Taittinger, a to v Kentu, kde chce vyrábět šumivé víno, jehož první lahve přijdou na trh v roce 2023. 

Ostrov se mění na vinařský

Většina vinic leží na jihovýchodě Anglie a v Hampshiru, oteplování klimatu ale otevírá nové možnosti. Jedna nedávná vědecká studie označila 34 800 hektarů půdy v Anglii a Walesu jako vhodných k pěstování vína, například v Essexu na severovýchod od Londýna či v Suffolku na východě Anglie.

Anglické vinice jsou však tváří v tvář velkým producentům trpaslíky – zatím. Anglické šumivé víno je také drahé, kvůli vysokým cenám půdy a pracovní síly.

Vinaře zneklidňuje i brexit, neboť zaměstnávají lidi z Evropské unie. Například v Pinglestonu pracují na vinicích nejčastěji Rumuni.

„Jestliže už nebudou moci přicházet (po vystoupení Británie z EU příští rok v březnu), bude těžké najít dostatek kvalifikovaných lidí,“ poznamenává James Bowerman.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 2 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 11 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 14 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...