Osamělostí trpí tři čtvrtiny lidí, zjistili vědci. Pomáhá proti ní moudrost

Že má osamělost negativní vliv na kvalitu lidského života, prokazují výzkumy už desítky let. Negativně dopadá nejen na duševní, ale i na fyzické zdraví. Podle rozsáhlé studie, kterou zveřenil časopis International Psychogeriatrics, se lidé s osamělostí potýkají nejčastěji ve třech životních etapách – kolem třicátých narozenin, kolem pětapadesáti a před devadesátinami. Překvapivé bylo pro vědce zjištění, že pocity osamělosti trpěly až tři čtvrtiny dotazovaných.

Až doposud byla samota spojovaná především se staršími lidmi. Nová studie, která vznikla pod vedením profesora Dilipa Jesteho z Kalifornské univerzity, ale prokázala, že osamělost ohrožuje i mladší lidi. 

Jeste přitom zdůraznil, že vnímání osamělosti je značně subjektivní. „Osamělost neznamená být sám, osamělost neznamená nemít přátele. Osamělost je definovaná jako subjektivní tíseň,“ vysvětlil Jeste. Jedná se podle něj o nesrovnalost mezi tím, jaké sociální vztahy člověk chce mít a jaké sociální vztahy skutečně má.

Studie se zúčastnilo 340 respondentů ze San Diega ve věku mezi 27 až 101 lety. Nikdo z dotazovaných netrpěl vážnými psychickými ani fyzickými potížemi.

Důležitá životní rozhodnutí, krize středního věku i ztráta partnera

Z výsledků výzkumu vyplývá, že osamělost nejvíc ohrožuje lidi ve třech životních obdobích – několik let před třicátými narozeninami, okolo 55 let a před devadesátinami.

Přesné důvody, proč osamělost nejvíc postihuje právě tyto věkové skupiny, studie neodhalila. „Několik let před třicátými narozeninami je doba, kdy lidé dělají důležitá životní rozhodnutí. A to bývá stresující. Člověk se často ocitne v situaci, kdy cítí, že jeho vrstevníci udělali lepší rozhodnutí než on,“ vysvětlil podle serveru CNN Jeste s tím, že se jedná o období značného stresu, což pocity osamělosti prohlubuje.  

„Roky kolem pětapadesátky jsou zase obdobím krize středního věku,“ uvedl Jeste. V té době se lidem začíná zhoršovat zdravotní stav – můžou se začít hlásit srdeční choroby nebo cukrovka. Člověk zároveň vidí, že někteří jeho přátelé začínají umírat a podle Jesteho se jedná o období, kdy si jedinec poprvé uvědomí, že jeho život nebude trvat věčně.

Několik let před devadesátými narozeninami můžou člověka kromě zdravotních problémů mnohdy sužovat také finanční potíže, úmrtí kamarádů i partnera. Velká část lidí navíc v tomto věku žije sama.

Proti pocitu osamělosti pomáhá životní moudrost

Jedním z nejpřekvapivějších zjištění studie bylo, že se s osamělostí potýkalo 76 procent dotázaných. „Předpokládali jsme, že to bude o něco více než třetina,“ říká Jeste. Rozdíly mezi pohlavími autoři nenašli.  

Výsledky výzkumu také poukázaly na to, že pocitům osamělosti může bránit moudrost. Tu Jeste definuje jako složení několika vlastností, mezi které patří obecná znalost života, schopnost ovládat emoce, empatie, soucit, altruismus a smysl pro spravedlnost, schopnost porozumění, způsobilost přijetí odlišných hodnot a rozhodnost. „Jinými slovy: Lidé, kteří mají vysokou úroveň moudrosti, se necítili osamělí a naopak,“ vysvětluje Jeste.

Osamělost ohrožuje tělesné i duševní zdraví

Jesteho studie v neposlední řadě také potvrdila závěry dřívějších výzkumů, podle kterých osamělost vede k úpadku fyzického a psychického zdraví. Například vědci z Florida State University College of Medicine ve své studii opírající se o data 12 tisíc lidí poukázali na to, že osamělosti zvyšuje riziko demence až o čtyřicet procent.

Další studie, která zkoumala 70 tisíc lidí, tvrdí, že osamělost se pojí se sníženou kvalitou života, s vyšší nemocností i úmrtností. Tyto dopady se navíc s věkem zhoršují.

Osamělost by tak mohla být považovaná za jednu z hrozeb veřejného zdraví, protože souvisí s širokým spektrem zdravotních problémů, včetně vysokého tlaku, onemocnění srdce a cév, cerebrovaskulárních chorob, Alzheimerovou chorobou, depresí a nespavostí.  

Jiný výzkum zase naznačil, že osamělost – co se zkrácení délky života týká – je ekvivalentem 15 vykouřených cigaret denně.

Pocity osamělosti jsou přitom typické především v období Vánoc. Mohou je umocňovat především krátké dny, zimní počasí a pocit, že všichni ostatní sváteční dny prožívají ve společnosti rodiny a přátel. Loňská studie například ukázala, že jenom ve Velké Británii se během Vánoc cítí osaměleji téměř milion starších lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 12 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 15 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 16 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 19 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...