Osamělostí trpí tři čtvrtiny lidí, zjistili vědci. Pomáhá proti ní moudrost

Že má osamělost negativní vliv na kvalitu lidského života, prokazují výzkumy už desítky let. Negativně dopadá nejen na duševní, ale i na fyzické zdraví. Podle rozsáhlé studie, kterou zveřenil časopis International Psychogeriatrics, se lidé s osamělostí potýkají nejčastěji ve třech životních etapách – kolem třicátých narozenin, kolem pětapadesáti a před devadesátinami. Překvapivé bylo pro vědce zjištění, že pocity osamělosti trpěly až tři čtvrtiny dotazovaných.

Až doposud byla samota spojovaná především se staršími lidmi. Nová studie, která vznikla pod vedením profesora Dilipa Jesteho z Kalifornské univerzity, ale prokázala, že osamělost ohrožuje i mladší lidi. 

Jeste přitom zdůraznil, že vnímání osamělosti je značně subjektivní. „Osamělost neznamená být sám, osamělost neznamená nemít přátele. Osamělost je definovaná jako subjektivní tíseň,“ vysvětlil Jeste. Jedná se podle něj o nesrovnalost mezi tím, jaké sociální vztahy člověk chce mít a jaké sociální vztahy skutečně má.

Studie se zúčastnilo 340 respondentů ze San Diega ve věku mezi 27 až 101 lety. Nikdo z dotazovaných netrpěl vážnými psychickými ani fyzickými potížemi.

Důležitá životní rozhodnutí, krize středního věku i ztráta partnera

Z výsledků výzkumu vyplývá, že osamělost nejvíc ohrožuje lidi ve třech životních obdobích – několik let před třicátými narozeninami, okolo 55 let a před devadesátinami.

Přesné důvody, proč osamělost nejvíc postihuje právě tyto věkové skupiny, studie neodhalila. „Několik let před třicátými narozeninami je doba, kdy lidé dělají důležitá životní rozhodnutí. A to bývá stresující. Člověk se často ocitne v situaci, kdy cítí, že jeho vrstevníci udělali lepší rozhodnutí než on,“ vysvětlil podle serveru CNN Jeste s tím, že se jedná o období značného stresu, což pocity osamělosti prohlubuje.  

„Roky kolem pětapadesátky jsou zase obdobím krize středního věku,“ uvedl Jeste. V té době se lidem začíná zhoršovat zdravotní stav – můžou se začít hlásit srdeční choroby nebo cukrovka. Člověk zároveň vidí, že někteří jeho přátelé začínají umírat a podle Jesteho se jedná o období, kdy si jedinec poprvé uvědomí, že jeho život nebude trvat věčně.

Několik let před devadesátými narozeninami můžou člověka kromě zdravotních problémů mnohdy sužovat také finanční potíže, úmrtí kamarádů i partnera. Velká část lidí navíc v tomto věku žije sama.

Proti pocitu osamělosti pomáhá životní moudrost

Jedním z nejpřekvapivějších zjištění studie bylo, že se s osamělostí potýkalo 76 procent dotázaných. „Předpokládali jsme, že to bude o něco více než třetina,“ říká Jeste. Rozdíly mezi pohlavími autoři nenašli.  

Výsledky výzkumu také poukázaly na to, že pocitům osamělosti může bránit moudrost. Tu Jeste definuje jako složení několika vlastností, mezi které patří obecná znalost života, schopnost ovládat emoce, empatie, soucit, altruismus a smysl pro spravedlnost, schopnost porozumění, způsobilost přijetí odlišných hodnot a rozhodnost. „Jinými slovy: Lidé, kteří mají vysokou úroveň moudrosti, se necítili osamělí a naopak,“ vysvětluje Jeste.

Osamělost ohrožuje tělesné i duševní zdraví

Jesteho studie v neposlední řadě také potvrdila závěry dřívějších výzkumů, podle kterých osamělost vede k úpadku fyzického a psychického zdraví. Například vědci z Florida State University College of Medicine ve své studii opírající se o data 12 tisíc lidí poukázali na to, že osamělosti zvyšuje riziko demence až o čtyřicet procent.

Další studie, která zkoumala 70 tisíc lidí, tvrdí, že osamělost se pojí se sníženou kvalitou života, s vyšší nemocností i úmrtností. Tyto dopady se navíc s věkem zhoršují.

Osamělost by tak mohla být považovaná za jednu z hrozeb veřejného zdraví, protože souvisí s širokým spektrem zdravotních problémů, včetně vysokého tlaku, onemocnění srdce a cév, cerebrovaskulárních chorob, Alzheimerovou chorobou, depresí a nespavostí.  

Jiný výzkum zase naznačil, že osamělost – co se zkrácení délky života týká – je ekvivalentem 15 vykouřených cigaret denně.

Pocity osamělosti jsou přitom typické především v období Vánoc. Mohou je umocňovat především krátké dny, zimní počasí a pocit, že všichni ostatní sváteční dny prožívají ve společnosti rodiny a přátel. Loňská studie například ukázala, že jenom ve Velké Británii se během Vánoc cítí osaměleji téměř milion starších lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 2 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 4 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 7 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 9 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 10 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 11 hhodinami

Lidstvo překročilo sedm z devíti mezí bezpečné planety. Stav se nadále zhoršuje, říká nová zpráva

Němečtí vědci už řadu let sledují devět nejdůležitějších oblastí, které tvoří základ obyvatelnosti Země. Pokud dojde k překročení hranice v jakékoliv oblasti, nevěstí to nic dobrého. Podle aktuální zprávy už došlo k prolomení těchto mezí u sedmi oblastí.
včera v 14:03

Na Sumatře zbývají necelé tři tisíce slonů. Ohrožují je lesní požáry

Slony sumaterské, kteří patří mezi kriticky ohrožené druhy, ještě více ohrožují požáry, jež zničily stovky tisíc hektarů jejich přirozeného prostředí na indonéském ostrově Sumatra. Od června do začátku září bylo ve 21 oblastech výskytu slonů sumaterských zaznamenáno více než 4500 ohnisek požárů. Za stejné období v Indonésii shořelo více než 560 tisíc hektarů plochy, uvedla nevládní organizace Geopix, kterou citovala agentura AFP.
včera v 10:19

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.