Osamělostí trpí tři čtvrtiny lidí, zjistili vědci. Pomáhá proti ní moudrost

Že má osamělost negativní vliv na kvalitu lidského života, prokazují výzkumy už desítky let. Negativně dopadá nejen na duševní, ale i na fyzické zdraví. Podle rozsáhlé studie, kterou zveřenil časopis International Psychogeriatrics, se lidé s osamělostí potýkají nejčastěji ve třech životních etapách – kolem třicátých narozenin, kolem pětapadesáti a před devadesátinami. Překvapivé bylo pro vědce zjištění, že pocity osamělosti trpěly až tři čtvrtiny dotazovaných.

Až doposud byla samota spojovaná především se staršími lidmi. Nová studie, která vznikla pod vedením profesora Dilipa Jesteho z Kalifornské univerzity, ale prokázala, že osamělost ohrožuje i mladší lidi. 

Jeste přitom zdůraznil, že vnímání osamělosti je značně subjektivní. „Osamělost neznamená být sám, osamělost neznamená nemít přátele. Osamělost je definovaná jako subjektivní tíseň,“ vysvětlil Jeste. Jedná se podle něj o nesrovnalost mezi tím, jaké sociální vztahy člověk chce mít a jaké sociální vztahy skutečně má.

Studie se zúčastnilo 340 respondentů ze San Diega ve věku mezi 27 až 101 lety. Nikdo z dotazovaných netrpěl vážnými psychickými ani fyzickými potížemi.

Důležitá životní rozhodnutí, krize středního věku i ztráta partnera

Z výsledků výzkumu vyplývá, že osamělost nejvíc ohrožuje lidi ve třech životních obdobích – několik let před třicátými narozeninami, okolo 55 let a před devadesátinami.

Přesné důvody, proč osamělost nejvíc postihuje právě tyto věkové skupiny, studie neodhalila. „Několik let před třicátými narozeninami je doba, kdy lidé dělají důležitá životní rozhodnutí. A to bývá stresující. Člověk se často ocitne v situaci, kdy cítí, že jeho vrstevníci udělali lepší rozhodnutí než on,“ vysvětlil podle serveru CNN Jeste s tím, že se jedná o období značného stresu, což pocity osamělosti prohlubuje.  

„Roky kolem pětapadesátky jsou zase obdobím krize středního věku,“ uvedl Jeste. V té době se lidem začíná zhoršovat zdravotní stav – můžou se začít hlásit srdeční choroby nebo cukrovka. Člověk zároveň vidí, že někteří jeho přátelé začínají umírat a podle Jesteho se jedná o období, kdy si jedinec poprvé uvědomí, že jeho život nebude trvat věčně.

Několik let před devadesátými narozeninami můžou člověka kromě zdravotních problémů mnohdy sužovat také finanční potíže, úmrtí kamarádů i partnera. Velká část lidí navíc v tomto věku žije sama.

Proti pocitu osamělosti pomáhá životní moudrost

Jedním z nejpřekvapivějších zjištění studie bylo, že se s osamělostí potýkalo 76 procent dotázaných. „Předpokládali jsme, že to bude o něco více než třetina,“ říká Jeste. Rozdíly mezi pohlavími autoři nenašli.  

Výsledky výzkumu také poukázaly na to, že pocitům osamělosti může bránit moudrost. Tu Jeste definuje jako složení několika vlastností, mezi které patří obecná znalost života, schopnost ovládat emoce, empatie, soucit, altruismus a smysl pro spravedlnost, schopnost porozumění, způsobilost přijetí odlišných hodnot a rozhodnost. „Jinými slovy: Lidé, kteří mají vysokou úroveň moudrosti, se necítili osamělí a naopak,“ vysvětluje Jeste.

Osamělost ohrožuje tělesné i duševní zdraví

Jesteho studie v neposlední řadě také potvrdila závěry dřívějších výzkumů, podle kterých osamělost vede k úpadku fyzického a psychického zdraví. Například vědci z Florida State University College of Medicine ve své studii opírající se o data 12 tisíc lidí poukázali na to, že osamělosti zvyšuje riziko demence až o čtyřicet procent.

Další studie, která zkoumala 70 tisíc lidí, tvrdí, že osamělost se pojí se sníženou kvalitou života, s vyšší nemocností i úmrtností. Tyto dopady se navíc s věkem zhoršují.

Osamělost by tak mohla být považovaná za jednu z hrozeb veřejného zdraví, protože souvisí s širokým spektrem zdravotních problémů, včetně vysokého tlaku, onemocnění srdce a cév, cerebrovaskulárních chorob, Alzheimerovou chorobou, depresí a nespavostí.  

Jiný výzkum zase naznačil, že osamělost – co se zkrácení délky života týká – je ekvivalentem 15 vykouřených cigaret denně.

Pocity osamělosti jsou přitom typické především v období Vánoc. Mohou je umocňovat především krátké dny, zimní počasí a pocit, že všichni ostatní sváteční dny prožívají ve společnosti rodiny a přátel. Loňská studie například ukázala, že jenom ve Velké Británii se během Vánoc cítí osaměleji téměř milion starších lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
před 5 hhodinami

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
před 8 hhodinami

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
před 11 hhodinami

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
před 12 hhodinami

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
03:39Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
včera v 16:39‌‌

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
včera v 14:34‌‌

AI by mohla napadat i chytré spotřebiče, varuje Anthropic. Šířila by se jako hlenky

Společnost Anthropic, která patří k průkopníkům v oboru umělých inteligencí (AI), upozornila na možnost, že už během několika měsíců by mohly být tyto autonomní programy schopné napadat nejen webové stránky, ale také spotřebiče v běžných domácnostech.
včera v 11:04‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.