Osamělostí trpí tři čtvrtiny lidí, zjistili vědci. Pomáhá proti ní moudrost

Že má osamělost negativní vliv na kvalitu lidského života, prokazují výzkumy už desítky let. Negativně dopadá nejen na duševní, ale i na fyzické zdraví. Podle rozsáhlé studie, kterou zveřenil časopis International Psychogeriatrics, se lidé s osamělostí potýkají nejčastěji ve třech životních etapách – kolem třicátých narozenin, kolem pětapadesáti a před devadesátinami. Překvapivé bylo pro vědce zjištění, že pocity osamělosti trpěly až tři čtvrtiny dotazovaných.

Až doposud byla samota spojovaná především se staršími lidmi. Nová studie, která vznikla pod vedením profesora Dilipa Jesteho z Kalifornské univerzity, ale prokázala, že osamělost ohrožuje i mladší lidi. 

Jeste přitom zdůraznil, že vnímání osamělosti je značně subjektivní. „Osamělost neznamená být sám, osamělost neznamená nemít přátele. Osamělost je definovaná jako subjektivní tíseň,“ vysvětlil Jeste. Jedná se podle něj o nesrovnalost mezi tím, jaké sociální vztahy člověk chce mít a jaké sociální vztahy skutečně má.

Studie se zúčastnilo 340 respondentů ze San Diega ve věku mezi 27 až 101 lety. Nikdo z dotazovaných netrpěl vážnými psychickými ani fyzickými potížemi.

Důležitá životní rozhodnutí, krize středního věku i ztráta partnera

Z výsledků výzkumu vyplývá, že osamělost nejvíc ohrožuje lidi ve třech životních obdobích – několik let před třicátými narozeninami, okolo 55 let a před devadesátinami.

Přesné důvody, proč osamělost nejvíc postihuje právě tyto věkové skupiny, studie neodhalila. „Několik let před třicátými narozeninami je doba, kdy lidé dělají důležitá životní rozhodnutí. A to bývá stresující. Člověk se často ocitne v situaci, kdy cítí, že jeho vrstevníci udělali lepší rozhodnutí než on,“ vysvětlil podle serveru CNN Jeste s tím, že se jedná o období značného stresu, což pocity osamělosti prohlubuje.  

„Roky kolem pětapadesátky jsou zase obdobím krize středního věku,“ uvedl Jeste. V té době se lidem začíná zhoršovat zdravotní stav – můžou se začít hlásit srdeční choroby nebo cukrovka. Člověk zároveň vidí, že někteří jeho přátelé začínají umírat a podle Jesteho se jedná o období, kdy si jedinec poprvé uvědomí, že jeho život nebude trvat věčně.

Několik let před devadesátými narozeninami můžou člověka kromě zdravotních problémů mnohdy sužovat také finanční potíže, úmrtí kamarádů i partnera. Velká část lidí navíc v tomto věku žije sama.

Proti pocitu osamělosti pomáhá životní moudrost

Jedním z nejpřekvapivějších zjištění studie bylo, že se s osamělostí potýkalo 76 procent dotázaných. „Předpokládali jsme, že to bude o něco více než třetina,“ říká Jeste. Rozdíly mezi pohlavími autoři nenašli.  

Výsledky výzkumu také poukázaly na to, že pocitům osamělosti může bránit moudrost. Tu Jeste definuje jako složení několika vlastností, mezi které patří obecná znalost života, schopnost ovládat emoce, empatie, soucit, altruismus a smysl pro spravedlnost, schopnost porozumění, způsobilost přijetí odlišných hodnot a rozhodnost. „Jinými slovy: Lidé, kteří mají vysokou úroveň moudrosti, se necítili osamělí a naopak,“ vysvětluje Jeste.

Osamělost ohrožuje tělesné i duševní zdraví

Jesteho studie v neposlední řadě také potvrdila závěry dřívějších výzkumů, podle kterých osamělost vede k úpadku fyzického a psychického zdraví. Například vědci z Florida State University College of Medicine ve své studii opírající se o data 12 tisíc lidí poukázali na to, že osamělosti zvyšuje riziko demence až o čtyřicet procent.

Další studie, která zkoumala 70 tisíc lidí, tvrdí, že osamělost se pojí se sníženou kvalitou života, s vyšší nemocností i úmrtností. Tyto dopady se navíc s věkem zhoršují.

Osamělost by tak mohla být považovaná za jednu z hrozeb veřejného zdraví, protože souvisí s širokým spektrem zdravotních problémů, včetně vysokého tlaku, onemocnění srdce a cév, cerebrovaskulárních chorob, Alzheimerovou chorobou, depresí a nespavostí.  

Jiný výzkum zase naznačil, že osamělost – co se zkrácení délky života týká – je ekvivalentem 15 vykouřených cigaret denně.

Pocity osamělosti jsou přitom typické především v období Vánoc. Mohou je umocňovat především krátké dny, zimní počasí a pocit, že všichni ostatní sváteční dny prožívají ve společnosti rodiny a přátel. Loňská studie například ukázala, že jenom ve Velké Británii se během Vánoc cítí osaměleji téměř milion starších lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
před 7 hhodinami

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
před 10 hhodinami

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
před 13 hhodinami

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
před 15 hhodinami

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
18. 11. 2026‌‌

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
18. 11. 2026‌‌

Voyager 1 je nyní světelný den od Země

Americká sonda Voyager 1 dosáhla ve středu v 11:16 jako první lidský výtvor vzdálenosti 25,9 miliardy kilometrů od Země. Dokázala tím překročit hranici jednoho světelného dne od naší planety.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.