Saturnovy prstence mizí podle NASA rekordní rychlostí. Planeta o ně přijde dřív, než se čekalo

Nový výzkum americké agentury NASA potvrdil, že Saturn přichází o své známé prstence – a to maximální rychlostí, jakou naznačovala dřívější měření i pozorování. Přitahuje je k sobě svou gravitací sám Saturn – a tím je ničí.

„Odhadujeme, že prstenec přichází každou půlhodinu o množství vody, které by mohlo naplnit olympijský bazén,“ uvedl James O'Donoghue z NASA. „Jen tímto způsobem by prstence zmizely za pouhých 300 milionů let. Ale navíc sonda Cassini ukázala, že se další množství hmoty uvolňuje z prstenců v oblasti Saturnova rovníku. To znamená, že prstence před sebou mají už jen asi 100 milionů let existence,“ dodal vědec.

Je to jen krátká doba, zejména ve srovnání se stářím samotného Saturnu, které je asi čtyři miiardy let. Profesor O'Donoghue popsal tuto předpověď v odborném časopise Icarus v polovině prosince.

Jeho práce by mohla přispět k rozřešení starého vědeckého sporu: astronomové se už řadu let přou, zda Saturn už s prstenci vznikl, nebo jestli se kolem něj objevily až později. Výsledky nové práce naznačují, že pravdivý je spíše druhý scénář; to znamená, že Saturnovy prstence jsou staré zřejmě jen asi sto milionů let.

Lidstvo má štěstí

„Máme štěstí, že žijeme zrovna v době, kdy prstence Saturnu existují a jsou asi v polovině svého života,“ popisuje vědec. Jenže je také podle něj možné, že pokud jsou prstence tak dynamický jev, jak jeho práce naznačuje, je možné, že je lidstvo „propáslo“ u jiných planet, kde teoreticky mohly také vzniknout. „Možná jsme nestihli obrovské planetární prstence v plné kráse u Jupiteru, Uranu nebo Neptunu – ty mají dnes už jen jakési drobné prstýnky,“ komentoval astronom.

O vzniku prstenců kolem Saturnu existuje množství teorií; pokud vznikly až relativně nedávno, jak naznačuje nejnovější výzkum, je pravděpodobné, že jejich původem jsou malé, zřejmě ledové měsíce, které obíhaly kolem Saturnu. Jejich oběžné dráhy mohly být narušený nějakým velkým a hmotných tělesem, například kometou nebo asteroidem, které prolétaly kolem – pak došlo k jejich srážce a výsledkem je ona prstencová krása skládající se z prachu a ledu.

Tento led může být miniaturní, má velikost od zrníček pozorovatelných jen pod mikroskopem, ale jeho součástí jsou také ledové balvany velké až několika metrů v průměru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 10 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 10 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 15 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 16 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...