Saturnovy prstence mizí podle NASA rekordní rychlostí. Planeta o ně přijde dřív, než se čekalo

Nový výzkum americké agentury NASA potvrdil, že Saturn přichází o své známé prstence – a to maximální rychlostí, jakou naznačovala dřívější měření i pozorování. Přitahuje je k sobě svou gravitací sám Saturn – a tím je ničí.

„Odhadujeme, že prstenec přichází každou půlhodinu o množství vody, které by mohlo naplnit olympijský bazén,“ uvedl James O'Donoghue z NASA. „Jen tímto způsobem by prstence zmizely za pouhých 300 milionů let. Ale navíc sonda Cassini ukázala, že se další množství hmoty uvolňuje z prstenců v oblasti Saturnova rovníku. To znamená, že prstence před sebou mají už jen asi 100 milionů let existence,“ dodal vědec.

Je to jen krátká doba, zejména ve srovnání se stářím samotného Saturnu, které je asi čtyři miiardy let. Profesor O'Donoghue popsal tuto předpověď v odborném časopise Icarus v polovině prosince.

Jeho práce by mohla přispět k rozřešení starého vědeckého sporu: astronomové se už řadu let přou, zda Saturn už s prstenci vznikl, nebo jestli se kolem něj objevily až později. Výsledky nové práce naznačují, že pravdivý je spíše druhý scénář; to znamená, že Saturnovy prstence jsou staré zřejmě jen asi sto milionů let.

Lidstvo má štěstí

„Máme štěstí, že žijeme zrovna v době, kdy prstence Saturnu existují a jsou asi v polovině svého života,“ popisuje vědec. Jenže je také podle něj možné, že pokud jsou prstence tak dynamický jev, jak jeho práce naznačuje, je možné, že je lidstvo „propáslo“ u jiných planet, kde teoreticky mohly také vzniknout. „Možná jsme nestihli obrovské planetární prstence v plné kráse u Jupiteru, Uranu nebo Neptunu – ty mají dnes už jen jakési drobné prstýnky,“ komentoval astronom.

O vzniku prstenců kolem Saturnu existuje množství teorií; pokud vznikly až relativně nedávno, jak naznačuje nejnovější výzkum, je pravděpodobné, že jejich původem jsou malé, zřejmě ledové měsíce, které obíhaly kolem Saturnu. Jejich oběžné dráhy mohly být narušený nějakým velkým a hmotných tělesem, například kometou nebo asteroidem, které prolétaly kolem – pak došlo k jejich srážce a výsledkem je ona prstencová krása skládající se z prachu a ledu.

Tento led může být miniaturní, má velikost od zrníček pozorovatelných jen pod mikroskopem, ale jeho součástí jsou také ledové balvany velké až několika metrů v průměru.