Saturnovy prstence mizí podle NASA rekordní rychlostí. Planeta o ně přijde dřív, než se čekalo

Nový výzkum americké agentury NASA potvrdil, že Saturn přichází o své známé prstence – a to maximální rychlostí, jakou naznačovala dřívější měření i pozorování. Přitahuje je k sobě svou gravitací sám Saturn – a tím je ničí.

„Odhadujeme, že prstenec přichází každou půlhodinu o množství vody, které by mohlo naplnit olympijský bazén,“ uvedl James O'Donoghue z NASA. „Jen tímto způsobem by prstence zmizely za pouhých 300 milionů let. Ale navíc sonda Cassini ukázala, že se další množství hmoty uvolňuje z prstenců v oblasti Saturnova rovníku. To znamená, že prstence před sebou mají už jen asi 100 milionů let existence,“ dodal vědec.

Je to jen krátká doba, zejména ve srovnání se stářím samotného Saturnu, které je asi čtyři miiardy let. Profesor O'Donoghue popsal tuto předpověď v odborném časopise Icarus v polovině prosince.

Jeho práce by mohla přispět k rozřešení starého vědeckého sporu: astronomové se už řadu let přou, zda Saturn už s prstenci vznikl, nebo jestli se kolem něj objevily až později. Výsledky nové práce naznačují, že pravdivý je spíše druhý scénář; to znamená, že Saturnovy prstence jsou staré zřejmě jen asi sto milionů let.

Lidstvo má štěstí

„Máme štěstí, že žijeme zrovna v době, kdy prstence Saturnu existují a jsou asi v polovině svého života,“ popisuje vědec. Jenže je také podle něj možné, že pokud jsou prstence tak dynamický jev, jak jeho práce naznačuje, je možné, že je lidstvo „propáslo“ u jiných planet, kde teoreticky mohly také vzniknout. „Možná jsme nestihli obrovské planetární prstence v plné kráse u Jupiteru, Uranu nebo Neptunu – ty mají dnes už jen jakési drobné prstýnky,“ komentoval astronom.

O vzniku prstenců kolem Saturnu existuje množství teorií; pokud vznikly až relativně nedávno, jak naznačuje nejnovější výzkum, je pravděpodobné, že jejich původem jsou malé, zřejmě ledové měsíce, které obíhaly kolem Saturnu. Jejich oběžné dráhy mohly být narušený nějakým velkým a hmotných tělesem, například kometou nebo asteroidem, které prolétaly kolem – pak došlo k jejich srážce a výsledkem je ona prstencová krása skládající se z prachu a ledu.

Tento led může být miniaturní, má velikost od zrníček pozorovatelných jen pod mikroskopem, ale jeho součástí jsou také ledové balvany velké až několika metrů v průměru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tlak Pekingu omezuje výzkum Číny. Švýcarští akademici žádají větší podporu státu

Stále přísnější kontroly zahraničního výzkumu Číny mnoha akademikům, včetně těch ve Švýcarsku, ztěžují pokračování v práci. Tito badatelé tvrdí, že Švýcarsko by je mělo podporovat více.
před 32 mminutami

Sledujte na mapě, kde padají teplotní rekordy

Od pátku do neděle by v Česku měly převládnout teploty, které jsou spojené spíše v červencem. Očekává se, že překročí 36 stupňů Celsia, což je asi o deset stupňů víc, než je pro tuto část roku běžné. Už od pátku padají teplotní rekordy.
před 1 hhodinou

Ptačí chřipka u Antarktidy zdecimovala mláďata rypoušů

Patogenní kmen ptačí chřipky zabil více než třináct tisíc mláďat rypoušů sloních poté, co nakazil jejich kolonie na sopečných ostrovech u Antarktidy, oznámili australští vědci, které citovala agentura AFP. Výzkumníci objevili Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy poseté mrtvými těly rypoušů, když v říjnu 2025 připluli na vědeckou misi do této oblasti v jižní části Indického oceánu.
před 3 hhodinami

V Sherwoodu odumřel tisíciletý dub Robina Hooda

Památný dub v Sherwoodském lese spojený s legendou o Robinu Hoodovi je mrtvý. Shodují se na tom britští odborníci, podle nichž stromu starému až 1200 let na jaře poprvé v jeho dějinách nevyrašily vůbec žádné nové listy. Velký strom, za nímž se do lesa ve středoanglickém hrabství Nottinghamshire vypravovaly tisíce turistů, patřil k největším dubům v Británii, píší britská média.
před 5 hhodinami
Načítání...