Vrak u Kypru starý 2400 let ukázal archeologům, jak se v antice stavěly lodě

Archeologové, kteří u břehu Kypru zkoumají vrak starý 2400 let, přišli s poznatky, jež přispívají k poznání toho, jak se ve starověku vyvíjela konstrukce lodí. Výzkum vraku začal v roce 2007 a díky osmdesátičlennému týmu archeologů z osmi zemí bude pokračovat i příští rok.

Loď, která se potopila u jihovýchodního pobřeží Kypru ve 4. století před naším letopočtem, je jedním z nejzachovalejších vraků nalezených ve Středozemním moři. Archeologové nad hladinu vyzdvihli část trupu plavidla a odhalili díky tomu, jaké techniky při stavbě lodí používali Řekové a Féničané.

Starověké lodi byly pevné

„Po zevrubném ohledání dřeva užitého při konstrukci plavidla byl objeven důležitý technologický prvek: použití čepu a dlabu a současné vázání jednotlivých prvků provazy,“ uvedlo kyperské ministerstvo pro archeologický výzkum a správu kulturního dědictví.

„Tyto dvě techniky nalezené na jediné lodi představují důležitou část skládačky poznatků o stavbě lodí ve starověku ve východním Středomoří,“ dodal resort.

Historie založená na poznání dvou vraků

„Až do současnosti pomohly k lepšímu porozumění tohoto období pouze dva vraky – jeden vrak obchodní lodi z 5. století před naším letopočtem nalezený u pobřeží nedaleko kibucu Maagan Michael v Izraeli a druhý, který se potopil u severokyperského města Kyrenia ve 3. století před naším letopočtem,“ doplnilo kyperské ministerstvo.

Z vraku lodi u jihovýchodního pobřeží Kypru, který leží ve hloubce 45 metrů, archeologové mimo jiné vyzdvihli 70 amfor původem z ostrova Chios. „Většina z nich sloužila k převozu vína, ale nejméně jedna z nich obsahovala pecky z oliv, které patrně konzumovala posádka,“ domnívají se vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 9 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 10 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 13 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 14 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...