Vrak u Kypru starý 2400 let ukázal archeologům, jak se v antice stavěly lodě

Archeologové, kteří u břehu Kypru zkoumají vrak starý 2400 let, přišli s poznatky, jež přispívají k poznání toho, jak se ve starověku vyvíjela konstrukce lodí. Výzkum vraku začal v roce 2007 a díky osmdesátičlennému týmu archeologů z osmi zemí bude pokračovat i příští rok.

Loď, která se potopila u jihovýchodního pobřeží Kypru ve 4. století před naším letopočtem, je jedním z nejzachovalejších vraků nalezených ve Středozemním moři. Archeologové nad hladinu vyzdvihli část trupu plavidla a odhalili díky tomu, jaké techniky při stavbě lodí používali Řekové a Féničané.

Starověké lodi byly pevné

„Po zevrubném ohledání dřeva užitého při konstrukci plavidla byl objeven důležitý technologický prvek: použití čepu a dlabu a současné vázání jednotlivých prvků provazy,“ uvedlo kyperské ministerstvo pro archeologický výzkum a správu kulturního dědictví.

„Tyto dvě techniky nalezené na jediné lodi představují důležitou část skládačky poznatků o stavbě lodí ve starověku ve východním Středomoří,“ dodal resort.

Historie založená na poznání dvou vraků

„Až do současnosti pomohly k lepšímu porozumění tohoto období pouze dva vraky – jeden vrak obchodní lodi z 5. století před naším letopočtem nalezený u pobřeží nedaleko kibucu Maagan Michael v Izraeli a druhý, který se potopil u severokyperského města Kyrenia ve 3. století před naším letopočtem,“ doplnilo kyperské ministerstvo.

Z vraku lodi u jihovýchodního pobřeží Kypru, který leží ve hloubce 45 metrů, archeologové mimo jiné vyzdvihli 70 amfor původem z ostrova Chios. „Většina z nich sloužila k převozu vína, ale nejméně jedna z nich obsahovala pecky z oliv, které patrně konzumovala posádka,“ domnívají se vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 2 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 3 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 6 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...