Bývá označován za jednoho z nejvlivnějších intelektuálů současnosti, patří k nejcitovanějším autorům. Americký lingvista a levicově zaměřený politický aktivista Noam Chomsky se ale proslavil i kritikou amerického kapitalismu a globalizace. USA jsou podle něj „nejagresivnější mocností světa a největším ohrožením míru“. Chomsky, kterému někteří vytýkají příliš černobílé vidění světa i jisté chyby, sám sebe označuje za příznivce anarchosyndikalismu a libertariánského socialismu. V pátek 7. prosince je mu devadesát let.
Nejvýznamnější žijící jazykovědec a „zakladatel moderní jazykovědy“ Chomsky, který napsal desítky knih, byl do roku 2017 emeritním profesorem lingvistiky na Massachusettském technologickém institutu (MIT), letos začal učit na Arizonské univerzitě v Tucsonu. Jeho teorie generativní gramatiky bývá považována za největší přínos teoretické lingvistiky dvacátého století.
Podle internetového hlasování z roku 2005 Top global intellectuals of 2005 a časopisů Prospect magazine a Foreign policy byl zvolen nejvlivnějším globálním intelektuálem světa.
Jazyková teorie, která ukazuje, že jazyk je jen jeden
Podle Chomského lingvistické teorie lze ve všech jazycích světa najít jisté společné znaky, které naznačují existenci obecných struktur či tvůrčích schémat mysli. Tato schémata nelze nikdy získat vývojem, nýbrž jsou lidem dle Chomského vrozena. Jeho teoriím je ale někdy vytýkáno, že jsou příliš úzce svázány se systémem angličtiny, přestože on sám hovoří několika jazyky.
Podle Chomského existuje jakási univerzální gramatika, která je vrozená, a nikoli naučená během života – a je univerzální, tedy všichni lidé ji mají stejnou. Jednotlivý člověk se tedy podle něj rodí se základní gramatickou šablonou, do které snadno zapadne jakýkoli světový jazyk.
Jazykovědec se přitom opírá hlavně o to, jak rychle jsou malé děti schopné osvojit si jazyk – a také to, že se to děje po celém světě, napříč všemi řečmi, v podstatě úplně stejně a podobnou rychlostí.
Chomsky dokonce popsal několik vlastností této univerzální gramatiky – o tom, zda platí opravdu univerzálně, se vedou už desítky let vášnivé debaty. Jedním ze sporů, který je mezi lingvisty nesmírně populární, je například existence jazyka pirahá, jímž mluví stejnojmenný kmen v Amazonii – jejich řeč údajně tato univerzální pravidla nezná.
Chomsky v Česku
Menší pozdvižení způsobil Chomsky i při své dosud jediné návštěvě ČR v roce 2014, kdy obdržel nejvyšší vyznamenání Akademie věd ČR. Na lingvistické konferenci v Olomouci řekl, že „disidenti v komunistických státech východní Evropy byli protežováni západními velmocemi a jejich utrpení nebylo ve srovnání například s odpůrci režimů v Latinské Americe nijak výjimečné“.
Dokreslil to projevem československého disidenta a později prezidenta Václava Havla v americkém Kongresu v roce 1990. Havel v Kongresu vystoupil se svým projevem krátce poté, co v Salvadoru armáda na místní univerzitě podle Chomského zavraždila šest předních latinskoamerických intelektuálů. „Vzápětí nato přijel Havel do Spojených států, kde měl projev před Kongresem, za který sklidil obrovský úspěch a aplaus. Vlastně tam chválil USA jako obránce svobody,“ uvedl Chomsky.
S jeho názorem ostře nesouhlasil třeba Havlův spolubojovník proti komunismu Alexander Vondra. „Absolutně nechápu, jak antisemitské a protikapitalistické postoje tohoto nešťastníka může u nás brát někdo s respektem. V době, kdy tu lidé jako Havel seděli za svobodu v komunistickém vězení, on z bostonských kaváren obhajoval genocidu Pol Pota v Kambodži,“ napsal Vondra ČTK.
Syn židovských přistěhovalců z východní Evropy Chomsky, který první politický pamflet napsal údajně už jako desetiletý, je stoupencem anarchosyndikalismu, jehož cílem je svobodně organizovaný život menších komunit. Věří, že přitažlivost anarchismu spočívá v „nespokojenosti lidí cítících, že nemají kontrolu nad rozhodnutími, která se jich dotýkají“.
Před časem se Chomsky vyslovil i k finanční krizi. „Americké vládní zásahy do finančního sektoru opět odhalují hluboce nedemokratický charakter státních kapitalistických institucí, jejichž účelem je hlavně přenášet náklady a rizika na celou společnost a privatizovat zisky,“ řekl.
Před dvěma lety Chomsky vydal knihu Rekviem za americký sen, ve které zesumíroval svůj pohled na kapitalismus a „ekonomiku nerovnosti“. Ve stejném roce kupříkladu ostře kritizoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, kterého nazval „ignorantem a přecitlivělým megalomaniakem“.
Na otázku stran možného ovlivňování amerických prezidentských voleb ruskými hackery řekl: „Je to možné, v USA to ale působí nepatřičně. Spojené státy po desetiletí ovlivňovaly a podkopávaly volby po celém světě a ještě na to byly pyšné!“
Život a dílo
Avram Noam Chomsky se narodil 7. prosince 1928 poblíž Filadelfie v Pensylvánii v rodině židovských imigrantů z východní Evropy (otec pocházel z Ukrajiny, matka z nynějšího Běloruska). Vystudoval filozofii a lingvistiku na Pensylvánské univerzitě, kde získal v roce 1954 doktorát za práci Transformační analýza, jejíž teze se objevily ve studii Syntaktické struktury (1957), dodnes jeho nejznámější lingvistické práci. O rok později se stal členem sboru MIT, kde byl v roce 1961 jmenován profesorem.
Celosvětovou proslulost si nicméně získal až koncem šedesátých let, když se začal kriticky věnovat americké zahraniční politice. V knize Americká moc a noví mandaríni z roku 1969 Chomsky říká, že „Spojeným státům by pomohl jistý druh denacifikace“. „Spojené státy se staly nejagresivnější mocností světa, jsou největším ohrožením míru, národního sebeurčení a mezinárodní spolupráce.“
Česky vyšly mimo jiné Chomského knihy Syntaktické struktury, Perspektivy moci, 11. 9., Hegemonie nebo přežití, Tajnosti, lži a demokracie či Člověk, moc a spravedlnost.
Noam Chomsky byl od roku 1949 ženatý s lingvistkou Carol, se kterou má dvě dcery a syna. Po jejím skonu v roce 2008 se v roce 2014 oženil s překladatelkou Valerií Wassermanovou.
