Koncem století bude Evropa bojovat se záplavami. Starý kontinent čeká třikrát tolik velmi silných bouří

Do konce století by se mohl v Evropě a Severní Americe počet silných bouří zvýšit na trojnásobek současného stavu. Tvrdí to autoři nové vědecké studie, kteří vypracovali předpověď vývoje bouří v souladu se scénáři klimatických změn. Ti dospěli k názoru, že pokud nedojde k rychlému snížení emisí skleníkových plynů, budou hrozit silné bouře na rozsáhlé části severní polokoule.

Dopad na místní komunity bude podle hlavního autora práce Matta Hawcrofta závažný – silné bouře s sebou totiž budou přinášet také častější povodně. Práce vyšla v odborném časopise Environmental Research Letters na konci listopadu.

Hawcroft, který pracuje na univerzitě v Exeteru, její výsledky komentoval: „Očekáváme, že extrémní srážky při teplejším klimatu zesílí jak intenzitou, tak frekvencí.“ Zjednodušeně: povodně budou silnější a častější. „V naší práci jsme se zaměřili na změny, které přinášejí větší množství srážek a tedy i povodní. Tyto informace o dynamické povaze změn jsou pro nás velmi důležité, protože nám poskytují důkazy o povaze a dopadech změn ve srážkách. Ty pak můžeme využít například v přípravě adaptačních strategií,“ vysvětluje vědec.

Jaká je příčina změny?

Klíčovou roli v rozmanitosti každodenního počasí hrají mimotropické cyklony, které jsou poháněné takzvaným tryskovým prouděním – tedy prouděním vzduchu v atmosféře ze západu na východ. Jde o oblast nízkého tlaku v centru bouře, kolem které se proti směru hodinových ručiček otáčí vítr. 

To vede k tomu, že teplý vzduch se posouvá z jihu a studený vzduch ze severu. Na místech, kde se teplý a studený vzduch setkávají, se formují fronty – a ty mohou způsobovat silné deště. Právě ty nejsilnější bouře, které vznikají tímto způsobem, jsou pak zodpovědné za ty nejhorší povodně jak v Severní Americe, tak i v Evropě. Záplavy přinášejí jak obrovské ztráty na životech, tak i škody materiální.

Pro vlády, pojišťovny i další instituce je zásadní schopnost předvídat, kdy a jak často se v budoucnosti takové bouře budou vyskytovat; podle toho se dají připravovat nejrůznější opatření, protiopatření a další scénáře. Bohužel kvůli sílící klimatické změně jsou současné modely ovlivněné spoustou nejistot.

Předvídání bouří bude klíčové

V nové práci vědci vycházeli z nejnovějších metod, které sledují bouře a na základě těchto dat vytvářejí modely jejich budoucího chování. Díky tomu byli vědci schopní vytvořit přesnější předpověď než dříve. Jejich práce konstatuje, že do konce století se počet bouří jistě zvýší; pokud se nepodaří výrazně snižovat emise skleníkových plynů, pak právě ty nejsilnější bouře budou přicházet asi trojnásobně často.

„Vzhledem ke složitosti reakcí na oteplování je značná nejistota v regionálních vzorech klimatických změn. Právě vzhledem k této nejistotě je potřeba, aby byly k dispozici co nejčistější informace tam, kde jsou třeba. V naší práci dokazujeme, že přes tuto složitost jsme schopní poskytnout konzistentní předpovědi změn těchto rizikových událostí,“ komentoval smysl práce Hawcroft.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 17 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 19 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 20 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...