Mexická rybka může ukázat, jak pomoci lidem po infarktu. Zkoumá se možnost regenerace svalů v srdci

Nenápadná jihoamerická rybka, která si umí sama opravit srdce, může ukrývat tajemství k řešení léčby u lidí, kteří prodělali infarkt, popsala vědecká studie. Práce vyšla v odborném časopise Cell Reports.

Když genetici studovali genom rybek teter mexických, našli v něm rovnou tři části, které jsou zapojené do jejich unikátní schopnosti regenerace srdeční tkáně. Jeden gen v tom měl obzvlášť silnou úlohu, popsali výzkumníci. Doufají, že díky jejich práci bude jednou možné podobně léčit srdeční sval u lidí s infarktem.

Na infarkt zemře asi 30 procent pacientů – zbytek sice přežije, ale tkáň už mají poškozenou navždy. Člověk totiž není schopen „opravy“ svalů, z nichž se srdce skládá. Pacientům tak nezbývá než žít s rizikem dál, nebo podstoupit náročnou a riskantní transplantaci srdce.

Geny, které má i člověk

Výzkum rybek financovala nadace British Heart Foundation. Vědci studovali dva typy ryby tetra mexická – jeden žijící v řekách, který si srdeční tkáň vyléčit umí, a naopak typ obývající jeskyně, který to nedokáže.

Jeskynní tetry se dostaly do izolovaných jeskynních systémů v severní části Mexika zřejmě při povodních; už odsud ale nebyly schopné uniknout. To se stalo přibližně před 1,5 milionu let, takže tyto tetry měly dostatek času podstoupit evoluční změny, jež je na život v extrémním prostředí jeskyní přizpůsobil. Dokázaly to například tím, že ztratily zrak, který v temnotě nepotřebují, ovšem zároveň přišly o schopnost regenerace srdeční tkáně.

Vědci tudíž mohli porovnat oba typy rybek; věděli přesně, po čem pátrají. Našli dva geny označované jako lrrc10 a caveolin, které byly mnohem aktivnější u rybek z řek, u nichž došlo k poškození srdce. Poté, co to zjistili, dokázali vypnout gen lrrc10 u dalších druhů ryb schopných regenerace, například u dánia pruhovaného.

Ukázalo se, že pokud gen opravdu nefunguje správně, pak si dánia nebyla schopná tkáň správně opravit – zůstane pak zjizvená. A to jí brání správně fungovat, nemůže tedy docházet ke standardnímu cyklu srdeční činnosti a srdce potom špatně rozvádí krev po těle.

Oba výše jmenované geny se nacházejí také u člověka – o lrrc10 se už ví, že je spojený s kardiomyopatií, což je skupina onemocnění srdečního svalu spojených s poruchou srdeční funkce.

Podle autorů práce výsledky studie naznačují, že jednoho dne bude možné regenerovat poškozenou tkáň také u lidí – tím, že se upraví, jak tyto geny fungují. To by mělo být možné jak pomocí léků, tak i díky moderním genetickým nástrojům, jako jsou například dobře známé „genetické nůžky“ Crispr-Cas9.