Čínské město Čcheng-tu plánuje do roku 2020 vypustit na oběžnou dráhu satelit, který bude odrážet sluneční světlo a osvětlovat v noci městské ulice. Kritici varují před světelným smogem, který by mohl mít špatný vliv na přírodu a astronomům bude komplikovat pozorování vesmíru.
Pro čínské město se vyrábí umělý Měsíc, který by měl v noci osvětlovat ulice
O ambiciózním plánu metropole vnitrozemské provincie S'-čchuan a jednoho z nejlidnatějších čínských měst informoval mimo jiné deník The Telegraph. Jak uvedl předseda soukromého výzkumného ústavu Wu Čchun-feng, povrch satelitu dokáže odrazit sluneční světlo a osvětlit plochu o průměru až 80 kilometrů. Satelit už několik let prochází testy, a pokud se projekt podaří, bude vydávat světlo osmkrát intenzivnější než Měsíc.
Negativní dopad?
Někteří vědci varují, že zařízení může rušit divokou zvěř a dělat problémy satelitním a jiným systémům, které sledují a zkoumají zemskou atmosféru. Vývojáři svůj projekt hájí tím, že „umělý Měsíc“ poskytne světlo podobné tomu za soumraku, a zvěř tak rušit nebude.
Obdobný satelit už v roce 1999 na oběžnou dráhu kolem Země vyslali Rusové. Vědci měli za to, že by se pomocí vesmírných zrcadel mohla osvětlovat sibiřská města. Podstatou experimentu „Znamja“ bylo rozevřít na kosmické nákladní lodi Progress membránu o průměru 25 metrů potaženou kovovou vrstvou. Odrazem slunečního světla v tomto vesmírném zrcadle měla být osvětlena některá místa na Zemi. Zrcadlo se ale Rusům nepovedlo dvakrát rozevřít a od projektu upustili. Progress pak shořel v atmosféře a zbylé úlomky spadly do Tichého oceánu.
Umělá hvězda na nebi
O něco podobného se pokusili Rusové i vloni, tentokrát se satelitem Maják. Po vypuštění měl rozvinout čtyři velké plachty, které měly vytvořit tvar čtyřstěnu s plochou čtyři metry čtvereční. Lehoučký materiál této plachty je pokrytý kovovou vrstvičkou, která odráží většinu slunečního světla – autoři sondy mluvili až o pětadevadesátiprocentní odrazivosti.
Někteří astronomové mluvili o tom, že půjde o třetí nejjasnější objekt na obloze (po Slunci a Měsíci), jiní, že až o čtvrtý nejjasnější (ještě po Venuši). Nakonec nebyl téměř na obloze vidět a rychle zanikl.
Mnoho astronomů od počátku proti projektu protestovalo, vadilo jim především to, že objekt na oběžné dráze naruší spoustu pozorování, na něž se vědci spoléhají. Současně je podle kritiků projektu sporné, zda je něco takového vůbec etické: v podstatě jde jen o reklamu a marketing a je otázkou, zda něco takového na oběžnou dráhu patří.
„Vědecká komunita bojuje o co nejtemnější oblohu. A teď to může narušit jakási nesmyslná hloupost – to mi trhá srdce,“ postěžoval si například Nick Howes z Kielder Observatory v Northumberlandu.
Podobně negativně se k projektu postavili i někteří čeští astronomové. „Snahy, aby bylo něco na oběžné dráze dobře vidět či dokonce aby to mělo za cíl osvětlovat odraznými plochami v noci část zemského povrchu, tady už byly a jsou opakovaně. Považuji to za naprostou úchylku,“ argumentoval Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.
Stejné argumenty lze použít i pro současný čínský plán.