Vladimír Remek a start rakety Sojuz 28

Vladimír Remek slaví sedmdesátku. Dodnes je jediným Čechem, který se podíval do vesmíru

Vojenský pilot Vladimír Remek vstoupil do dějin jako první československý kosmonaut a zároveň první občan jiného státu než Sovětského svazu a USA, který se podíval na oběžnou dráhu Země. Svou další kariéru spojil s politikou a diplomacií. Nyní je Remek, který 26. září slaví sedmdesátiny, v důchodu.

 

Vladimír Remek se narodil v Českých Budějovicích v rodině generála letectva. V roce 1970 absolvoval letecké učiliště v Košicích, působil jako stíhač ve Zvolenu. V letech 1972 až 1976 studoval na sovětské vojenské letecké akademii J. A. Gagarina v Moninu u Moskvy.

Historie Remkovy cesty do vesmíru se začala psát v roce 1976, když vojenští lékaři povolali na prohlídky osmdesát pilotů. Hustým sítem testů prošli čtyři, kromě Remka ještě Oldřich Pelčák, Michal Vondroušek a pozdější šéf českého letectva Ladislav Klíma. Po mnohaměsíčním tvrdém výcviku dvou posádek (Remek s velitelem Alexejem Gubarevem, Pelčák s Nikolajem Rukavišnikovem) nakonec jen několik dnů před startem Praha rozhodla, že poletí Remek.

Video Prvním Čechem ve vesmíru byl Remek
video

Prvním Čechem ve vesmíru byl Remek

Kosmická loď Sojuz 28 s Remkem na palubě měla původně odstartovat v pro komunisty symbolický den 25. února, tedy výročí takzvaného Vítězného února. Kvůli technickým problémům se však Sojuz od kosmodromu v kazašské stepi odlepil až 2. března 1978. Po startu pak zamířil k orbitálnímu komplexu Saljut, na němž kosmonauti strávili osm dní. Náročnou fází bylo sblížení a spojení s orbitální stanicí, na které tou dobou již dva a půl měsíce pracovali kosmonauti Jurij Romaněnko a Georgij Grečko. Remek na stanici provedl řadu experimentů připravených československými vědci.

Jeho let byl bezesporu úspěchem československého výzkumu, přesto se nad ním vznášela řada dohadů. Jedním z nich byla například otázka, proč dostal Remek přednost před Oldřichem Pelčákem, druhým mužem, který se k letu připravoval. Kolovala o tom řada fám a dohadů. Například ta, že Vladimír Remek letěl proto, že jeho otec byl Slovák, matka Češka, takže byl vlastně autentický Čechoslovák. Jinou verzí je soupeření sovětských institucí a fakt, že Pelčákův parťák Rukavišnikov nebyl voják.

Jednoznačný československý úspěch

Let československého občana do kosmu byl chápán i jako manifestace československo-sovětského přátelství, někdo jej vnímal jako úlitbu za sovětskou okupaci. Skutečností nicméně je, že Československo se v té době velmi významně podílelo na programu výzkumu vesmíru Interkosmos. Přibližně na stejné úrovni byly také NDR a Polsko. Jak ale v jednom rozhovoru vzpomínal Oldřich Pelčák, přednost nakonec dostalo Československo. „Protože to by byl pěkný bordel, kdyby dřív letěli Němci, kteří prohráli válku!“ řekl k tomu před lety časopisu Týden.

Na Zem se první mezinárodní vesmírná posádka vrátila 10. března 1978. Remek byl 87. člověkem v kosmu, před ním se tam podívalo 43 sovětských kosmonautů a 43 amerických astronautů. Ve vesmíru strávil sedm dní, 22 hodin a 18 minut.

Po svém letu do kosmu působil Remek dál v armádě. Od roku 1970 postupně prošel funkcemi od stíhacího pilota až po zástupce velitele letecké divize. V roce 1990 se stal ředitelem ve Vojenském muzeu letectví a kosmonautiky v Praze-Kbelích, z funkce odešel po neshodách v roce 1995. Poté pracoval přes pět let jako obchodní zástupce ČZ Strakonice v Moskvě a jako generální ředitel společného podniku CZ-Turbo-GAZ v ruském Nižním Novgorodu. 

Vladimír Remek a start rakety Sojuz 28
Zdroj: ČTK

Z kosmu do politiky 

Následně se stal obchodním radou českého velvyslanectví v Rusku. V roce 2004 byl zvolen na komunistické kandidátce poslancem Evropského parlamentu, mandát obhájil v roce 2009. V roce 2013 ho prezident Miloš Zeman prosadil za velvyslance v Rusku, pověřovací listiny předal v lednu 2014, čímž se oficiálně ujal funkce. Ve funkci skončil letos v lednu a odešel do důchodu.

Remek je podruhé ženatý, z každého manželství má jednu dceru. V roce 2001 přežil pád vojenského vrtulníku, na jehož palubě cestoval společně s americkým astronautem Eugenem Cernanem.