Vojenský pilot Vladimír Remek vstoupil do dějin jako první československý kosmonaut a zároveň první občan jiného státu než Sovětského svazu a USA, který se podíval na oběžnou dráhu Země. Svou další kariéru spojil s politikou a diplomacií. Nyní je Remek, který 26. září slaví sedmdesátiny, v důchodu.
Vladimír Remek slaví sedmdesátku. Dodnes je jediným Čechem, který se podíval do vesmíru
Vladimír Remek se narodil v Českých Budějovicích v rodině generála letectva. V roce 1970 absolvoval letecké učiliště v Košicích, působil jako stíhač ve Zvolenu. V letech 1972 až 1976 studoval na sovětské vojenské letecké akademii J. A. Gagarina v Moninu u Moskvy.
Historie Remkovy cesty do vesmíru se začala psát v roce 1976, když vojenští lékaři povolali na prohlídky osmdesát pilotů. Hustým sítem testů prošli čtyři, kromě Remka ještě Oldřich Pelčák, Michal Vondroušek a pozdější šéf českého letectva Ladislav Klíma. Po mnohaměsíčním tvrdém výcviku dvou posádek (Remek s velitelem Alexejem Gubarevem, Pelčák s Nikolajem Rukavišnikovem) nakonec jen několik dnů před startem Praha rozhodla, že poletí Remek.
Prvním Čechem ve vesmíru byl Remek (zdroj: ČT24)
obrázek
Kosmická loď Sojuz 28 s Remkem na palubě měla původně odstartovat v pro komunisty symbolický den 25. února, tedy výročí takzvaného Vítězného února. Kvůli technickým problémům se však Sojuz od kosmodromu v kazašské stepi odlepil až 2. března 1978. Po startu pak zamířil k orbitálnímu komplexu Saljut, na němž kosmonauti strávili osm dní. Náročnou fází bylo sblížení a spojení s orbitální stanicí, na které tou dobou již dva a půl měsíce pracovali kosmonauti Jurij Romaněnko a Georgij Grečko. Remek na stanici provedl řadu experimentů připravených československými vědci.
Jeho let byl bezesporu úspěchem československého výzkumu, přesto se nad ním vznášela řada dohadů. Jedním z nich byla například otázka, proč dostal Remek přednost před Oldřichem Pelčákem, druhým mužem, který se k letu připravoval. Kolovala o tom řada fám a dohadů. Například ta, že Vladimír Remek letěl proto, že jeho otec byl Slovák, matka Češka, takže byl vlastně autentický Čechoslovák. Jinou verzí je soupeření sovětských institucí a fakt, že Pelčákův parťák Rukavišnikov nebyl voják.
Jednoznačný československý úspěch
Let československého občana do kosmu byl chápán i jako manifestace československo-sovětského přátelství, někdo jej vnímal jako úlitbu za sovětskou okupaci. Skutečností nicméně je, že Československo se v té době velmi významně podílelo na programu výzkumu vesmíru Interkosmos. Přibližně na stejné úrovni byly také NDR a Polsko. Jak ale v jednom rozhovoru vzpomínal Oldřich Pelčák, přednost nakonec dostalo Československo. „Protože to by byl pěkný bordel, kdyby dřív letěli Němci, kteří prohráli válku!“ řekl k tomu před lety časopisu Týden.
Na Zem se první mezinárodní vesmírná posádka vrátila 10. března 1978. Remek byl 87. člověkem v kosmu, před ním se tam podívalo 43 sovětských kosmonautů a 43 amerických astronautů. Ve vesmíru strávil sedm dní, 22 hodin a 18 minut.
Po svém letu do kosmu působil Remek dál v armádě. Od roku 1970 postupně prošel funkcemi od stíhacího pilota až po zástupce velitele letecké divize. V roce 1990 se stal ředitelem ve Vojenském muzeu letectví a kosmonautiky v Praze-Kbelích, z funkce odešel po neshodách v roce 1995. Poté pracoval přes pět let jako obchodní zástupce ČZ Strakonice v Moskvě a jako generální ředitel společného podniku CZ-Turbo-GAZ v ruském Nižním Novgorodu.
obrázek
Z kosmu do politiky
Následně se stal obchodním radou českého velvyslanectví v Rusku. V roce 2004 byl zvolen na komunistické kandidátce poslancem Evropského parlamentu, mandát obhájil v roce 2009. V roce 2013 ho prezident Miloš Zeman prosadil za velvyslance v Rusku, pověřovací listiny předal v lednu 2014, čímž se oficiálně ujal funkce. Ve funkci skončil letos v lednu a odešel do důchodu.
Remek je podruhé ženatý, z každého manželství má jednu dceru. V roce 2001 přežil pád vojenského vrtulníku, na jehož palubě cestoval společně s americkým astronautem Eugenem Cernanem.