Nikdo přesně neví, jaké množství alkoholu už je pro člověka smrtící – jde o velmi individuální záležitost. Většinou se pokládají za smrtelnou hranici 4 promile alkoholu v krvi: extrémní „rekordní čísla“ jsou nejčastěji způsobená selháním měřících přístrojů, testery jsou totiž značně nespolehlivé.
Často se objevují zprávy o lidech, kteří nadýchali extrémní množství alkoholu, experti jsou vůči těmto objevům dost skeptičtí. Nejčastěji totiž tyto údaje vycházejí z měření pomocí dechových testerů – ale jejich spolehlivost je značně nevyrovnaná. Platí to i u přístrojů používaných policií. Množství alkoholu v krvi se dá ale opravdu spolehlivě prokázat pouze ve specializované laboratoři s toxikologickými přístroji. I proto se berou dechové zkoušky jen jako orientační – sice spolehlivě ukážou, že alkohol v těle je, ale s jeho množstvím už tak přesné nejsou.
Smrtelná dávka etanolu se u dospělého pohybuje mezi 250 a 750 gramy. To je přibližně 600–1800 mililitrů 40procentního alkoholu, který člověk vypije během méně než půl hodiny. Takové množství látky v těle odpovídá 3,5–5 promile alkoholu v organismu.
Proměnlivé faktory
Konkrétní množství alkoholu, které člověka zabije, je velmi proměnlivé, upínat se k hranici 4 promile nedává smysl. Citlivější, nemocní nebo zesláblí lidé mohou zemřít i při mnohem menší množství, odolnější jedinci zase mohou vydržet i více, zejména pokud pijí pravidelně velké dávky alkoholu. Samozřejmě vždy záleží také na aktuálním stavu člověka.
Známý je příklad bubeníka kapely Led Zeppelin Johna Bonhama, který ke snídani pravidelně pil 16 panáků vodky, což by pro řadu štíhlejších lidí bylo smrtící množství. Zemřel 25. září 1980, když vypil (podle koronera) během dne 40 dávek vodky – pak jeho organismus zkolaboval.
V rozhovoru pro magazín Vice potvrdil ředitel amerického úřadu National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism George Koob, že takové případy existují; tato organizace zaznamenala mnoho lidí, kteří tolerovali i extrémní množství alkoholu.
Co se děje s tělem – i alkoholem
Alkohol se do těla vstřebává především ze žaludku a tenkého střeva – právě proto je při konzumaci tak důležité, je-li člověk hladový (a tedy pije nalačno), anebo po jídle. Při prázdném žaludku se etanol vstřebává už ze žaludku, žaludeční sliznicí, a může tak velmi rychle působit na organismus. A naopak: Při naplněném žaludku se alkohol mísí s jídlem v žaludku, vstřebání je zpomaleno a převážná část alkoholu jde ze žaludku do střeva.
Část požitého alkoholu se proto nevstřebá, může jít až o jeho třetinu. Alkohol se z těla také vylučuje, a to rovnou několika cestami – také jde o velmi individuální záležitost: alkohol v nezměněné podobě uniká jak potem, tak třeba dechem. Většina alkoholu v těle se ale takzvaně metabolizuje, nakonec se tedy rozloží na oxid uhličitý a vodu.
Akutní otrava alkoholem se projevuje útlumem centrálního nervového systému různého stupně (až po kóma u těžkých otrav), hypotermií (spolu s poruchou termoregulace a vasodilatací – rozšířením cév), hypoglykemií (nedostatek glukózy v krvi). Chronická konzumace alkoholu zase ovlivňuje i další metabolismus s následkem hepatotoxicity (poškození jater).
Častou příčinou smrti při předávkování alkoholem je udušení se vlastními zvratky; organismus je natolik otrávený, že není schopen na toto dušení reagovat a člověk je natolik intoxikovaný, že ho ani dušení neprobudí.
Rekordy: dá se jim věřit?
Muž z Ostravska měl o víkendu v krvi 8,83 promile alkoholu, skončil na interní jednotce intenzivní péče. Primářka interního oddělení Naděžda Mičudová uvedla, že se za svoji třiatřicetiletou praxi s něčím podobným nesetkala. Muž byl podle ní orientovaný, na to, že má v krvi přes osm promile alkoholu, nevypadal. Ještě po dalších necelých osmi hodinách měl muž v krvi stále přes pět promile alkoholu, dodala.
Až dosud byl rekordmanem mezi podnapilými řidiči v republice čtyřiačtyřicetiletý Milan Čurda z Tuháně na Semilsku, který v roce 2005 naboural fekální vůz s osmi promile alkoholu v dechu.
Houbař z Ostravska jej překonal téměř o jedno promile alkoholu a pravděpodobně mu patří nelichotivý český rekord. Světový rekord nejspíš drží Polák, který nadýchal 12,3 promile po oslavě s kamarády.
Tento polský případ ale ukazuje, že podobné rekordy jsou značně nevěrohodné a většinou se jedná o nějaké zkreslení. Miroslav Hirt, přednosta Ústavu soudního lékařství v Brně, tuto situaci komentoval v roce 2010 v rozhovoru pro Deník slovy: „Ano, je to množství, které překračuje smrtelnou dávku trojnásobně (pobavený úsměv). Aby člověk dosáhl takového množství alkoholu v krvi, musel by muž, průměrně vážící asi 80 kilogramů, vypít 'na ex' 2,5 litru 40% vodky. To je 5 půllitrových lahví, nebo ještě lépe 50 velkých panáků. A pokud by to pil delší dobu, muselo by být množství alkoholu úměrné délce doby pití. Takže těch 50 velkých panáků je minimum! Chcete na to téma mluvit dál?“
Alkohol zabíjí i dlouhodobě
Kromě úmrtí, kdy alkohol zabíjí akutně při jeho okamžité nadměrné konzumaci, je smrtící také jeho dlouhodobá konzumace. Nejnovější údaje Světové zdravotnické organizace WHO říkají, že kvůli alkoholu zemřelo v roce 2016 přes tři miliony lidí.
Alkohol tak stál za každým dvacátým úmrtím, vyplývá ze zprávy, kterou na svých internetových stránkách zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO). Více než tři čtvrtiny úmrtí způsobených alkoholem podle WHO připadalo na muže.
„Příliš mnoho lidí, jejich rodin a komunit trpí důsledky škodlivého užívání alkoholu v podobě násilí, zranění, mentálních problémů a nemocí jako rakovina a mrtvice,“ uvedl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Je na čase posílit kroky k odvrácení této významné hrozby pro rozvoj zdravé společnosti,“ dodal.
Za úmrtími připisovanými alkoholu stála ve 28 procentech případů zranění, a to například v důsledku automobilových nehod, sebepoškozování či násilí na lidech. Za 21 procenty úmrtí byly zažívací potíže a v 19 procentech souvisela s kardiovaskulární nemocí. Zbytek připadal na infekční choroby, různé typy rakoviny, mentální potíže a další zdravotní problémy, píše WHO.
Lihoviny, pivo a na třetím místě víno
Organizace odhaduje, že problémy v důsledku požívání alkoholu trpí po celém světě 237 milionů mužů a 46 milionů žen, a předpovídá, že globální spotřeba alkoholu na osobu v příštích deseti letech poroste. Největší spotřeba je podle WHO v Evropě, a to navzdory více než desetiprocentnímu poklesu od roku 2010.
Celosvětově je 45 procent čistého alkoholu konzumováno ve formě lihovin. Na druhém místě je pivo (34 procent), za kterým následuje víno (12 procent). Od roku 2010 došlo v globálním měřítku pouze k malým změnám v preferencích alkoholických nápojů. Nejvýraznější přeměnou v tomto směru prošla Evropa, kde se spotřeba lihovin snížila o tři procenta, zatímco spotřeba piva a vína vzrostla, upozorňuje WTO.
„Všechny země mohou dělat mnohem více pro snížení zdravotních a sociálních dopadů škodlivého užívání alkoholu,“ prohlásil doktor Vladimir Poznyak z WHO. „Osvědčené a nákladově efektivní kroky zahrnují zvyšování daní na alkoholické nápoje, zákazy či restrikce reklamy na alkohol a omezení fyzické dostupnosti alkoholu,“ uvedl.
