Těhotenství jako hormonální horská dráha: matky pěti dětí mají výrazně vyšší riziko alzheimera

Matky, které rodily pětkrát a více, mají výrazně vyšší riziko onemocnění alzheimerem než ženy s menším počtem dětí. V nové studii to zjistili vědci. Lidí s Alzheimerovou chorobou na světě každým rokem přibývá, většinou přitom demence postihuje právě ženy.  

Během studie vědci zjistili, že u matek, které porodily minimálně pětkrát, může být riziko vzniku alzheimera až o 70 % vyšší než u žen, které mají méně dětí.

„Na základě předchozího výzkumu jsme předpokládali, že těhotenství ukončené porodem dítěte by mohlo být spojeno s rizikem Alzheimerovy choroby,“ uvedl pro CNN autor studie Ki Woong Kim, neuropsychiatr z Seoul National University. 

Studie dále upozornila, že může existovat i vztah mezi neúspěšným těhotenstvím a alzheimerem: u žen, které prodělaly jedno nebo dvě neúspěšná těhotenství, existuje téměř o polovinu menší riziko, že se u nich vyvine Alzheimerova nemoc, než u těch, které nebyly těhotné nikdy.  

Podle vědců jsou na vině hormony

Tým vědců zkoumal víc než 3500 žen v Řecku a Jižní Koreji. Do studie vědci zahrnuli pouze ženy starší šedesáti let, jejich průměrný věk byl přitom 71 let.

Za zvýšením rizika onemocnění alzheimerem stojí podle této studie hormony. Těhotenství je totiž podle Kima hormonální horská dráha. Proč? V prvním trimestru těhotenství roste hladina estrogenů pomalu, po zbytek těhotenství naopak velmi rychle. V posledních měsících těhotenství můžou být hladiny estrogenů až 40krát vyšší než během jejich maxima při menstruačním cyklu. Během čtyř dnů po porodu hladiny estrogenů u většiny žen rychle klesnou zpět na průměrnou hodnotu. Kromě estrogenu se během těhotenství zvyšují i hladiny progesteronu a kortizolu. I ty se po narození dítěte opět prudce sníží.

 Právě tato hormonální nerovnována mohla mít vliv na výsledky studie, domnívá se Kim. „Protože většina neúspěšných těhotenství skončí v prvním trimestru, je možné, že mírně zvýšená úroveň estrogenu v prvních třech měsících těhotenství je optimální pro snížení rizika Alzheimerova onemocnění, “ vysvětlil. Naopak velký počet porodů může mít podle něj na ženu opačný vliv. Neustálé vystavení ženy dramaticky zvýšené hladině hormonů a její následný prudký pokles by mohly mít negativní vliv na mozek. 

Ženy jsou alzheimerem ohroženější než muži

Podle Zprávy o Alzheimerově chorobě ve světě z roku 2016 žije na Zemi přibližně 47 milionů lidí s demencí. Odhaduje se, že do roku 2050 jejich počet vzroste na více než 130 milionů. Alzheimerova choroba přitom stojí za více než polovinou případů demence. Jenom v Česku touto nemocí trpí přibližně 153 tisíc lidí. 

Odhadovaný vývoj demence v ČR
Zdroj: ČT24

Ženy se přitom s Alzheimerovou chorobou setkávají výrazně častěji než muži. Podle Alzheimerovy asociace jsou šedesátileté ženy dvakrát více ohrožené alzheimerem než obávanou rakovinou prsu. Jedna z hlavních příčin je podle lékařky Ivy Holmerové délka dožití. Ženy totiž umírají o několik let později než muži. Dalším důvodem mohou být i hormony, jak tvrdí nová studie, připouští Holmerová. 

Příčiny tohoto stále rozšířenějšího onemocnění, které postihuje zejména lidi starší šedesáti let, vědci ještě stále zcela neobjasnili. Shodují se ale, že za jeho vznikem stojí řada faktorů. V posledních letech vzniká stále více studií, které se touto nemocí zabývají.  

Prevencí alzheimera je podle odborníků především zdravá životospráva. „Člověk by měl žít aktivně, a to tělesně, duševně i sociálně,“ řekla České televizi Holmerová. Pokud si lidé všimnou, že je trápí problémy s pamětí, měli by se podle ní nechat otestovat u lékaře. Ne vždy ale musí výpadky paměti značit demenci, někdy může mít podobné příznaky například deprese. 

Alois Alzheimer
Profil

Alois Alzheimer

O „podivně těžkém onemocnění mozkové kůry“ poprvé referoval německý psychiatr Alois Alzheimer. Rodák z bavorského Marktbreitu v roce 1887 absolvoval lékařskou fakultu ve Würzburgu, působil v Městském ústavu pro mentálně postižené ve Frankfurtu nad Mohanem a v roce 1903 odešel do Mnichova, kde vedl neuroanatomické laboratoře při Královské psychiatrické klinice zdejší univerzity.

„Bláznivý lékař s mikroskopem“, jak se Alzheimerovi přezdívalo, o nemoci, která později získala jeho jméno, poprvé referoval 3. listopadu 1906 v Tübingenu. Nevzbudilo to ale žádnou pozornost, a i když byla choroba o dva roky později pojmenována jako „Morbus Alzheimer“, zmínka o ní opět prošla bez povšimnutí a nemoc byla považovaná za projev předčasné stařecké senility.

Alzheimer byl sice v roce 1912 jmenován profesorem a zároveň ředitelem Psychiatrické a neurologické kliniky Univerzity ve Vratislavi, kde 19. prosince 1915 v 51 letech zemřel v důsledku srdečního selhání, vědeckého uznání za průlomovou diagnózu se ale nikdy nedočkal. Až kolem roku 1980 lékařská věda charakterizovala Alzheimerovu chorobu jako jednu z nemocí sužujících naše století.