V Evropě už nezbývají téměř žádné pralesy. Půlka z nich je ohrožená kácením, hrozí vědci

Polovina původních evropských pralesů je ohrožená kácením. Problém se týká i Slovenska, varují američtí a evropští vědci (včetně českých) v objemné studii, kterou zveřejnil časopis Diversity & Distributions.

Současná Evropa je plná měst, pastvin a polí – je rozmanitá a vytvářená lidmi. Jenže tam, kde se dnes projíždí auta po dálnicích, se před tisíci lety pásli v lesích zubři, kde kvete řepka, lovili pod větvemi pralesních velikánů vlci. Ještě před asi šesti tisíci lety pokrýval téměř celou Evropu prales.

Teprve pokrok lidských technologií a s ním související množství obyvatel umožnily, aby lesy začaly řídnout a mizet. Spolu s nimi mizela i zvířata, která v nich žila: medvědi, vlci, pratuři, zubři a mnoho dalších velkých savců v současnosti existuje jen jako stovky ohrožených a dobře hlídaných exemplářů. V celé Evropě už zůstal zachovaný jen jediný, poslední pruh praevropského pralesa – ten Bělověžský mezi Polskem a Běloruskem. Do dneška ho paradoxně zachránilo vlastně „sobectví“ středověké polské šlechty, která si ho uhájila jako loviště.

Mapa pralesů v ČR
Zdroj: ČT24

V Evropě existují zbytky pralesů, jsou ale v ohrožení

Nová studie, která na počátku června vyšla v odborném časopise Diversity & Distributions ale ukázala, že po Evropě se najde ještě dostatečné množství menších zbytků tohoto původního pralesa – ty poskytují útočiště pro množství rostlinných i živočišných druhů, které už by jinde nepřežily. Současně ale autoři této práce varují, že tyto střípky pralesa ohrožuje nedostatečná ochrana.

Na práci se podílely dvě desítky vědců z různých evropských a amerických vědeckých institucí, zapojili se do něj i experti z České republiky. Využili jednak dostupné databáze stromů, ale také rozhovory se stovkami expertů, kteří se věnují lesnictví.

„Kontaktovali jsme stovky expertů na lesy, vědce i lidi z neziskových organizací a získávali od nich informace o lesích v jejich zemích,“ uvedl Francesco Maria Sabatini z berlínské Humboldtovy univerzity. „Bez jejich přímého zapojení bychom nikdy nevytvořili naše databáze, které jsou nyní nejobsáhlejší v Evropě.“

Prales
Zdroj: Remoteforests.org

Prales – prastarý, panenský, dlouhou dobu netčený

Zásadním tématem této práce bylo popsat, jaký prales se považuje za původní, primární. Klasicky do této definice zapadají tropické deštné pralesy, kde nikdy nebyl člověk – v Evropě ale vlastně takové území neexistuje. Vyšli tedy z definice Organizace spojených národů z roku 2005, která je definuje jako „prastaré, panenské, dlouhou dobu nedotčené vlivem člověka.“ Aby se to zjednodušilo, omezili vědci dobu, kdy se člověk nesměl pralesa dotknout, na šedesát let.

Primární lesy v Evropě
Zdroj: Onlinelibrary.wiley.com

Vědci našli v Evropě pouhých 13 760 kilometrů čtverečních těchto pralesů – to je přibližně pětina velikosti České republiky. „Ne že by se jich nikdy nedotkla lidská ruka, to by v Evropě bylo neuvěřitelné,“ komentoval výsledky Sabatini. „Přesto v nich nejsou žádné viditelné stopy po lidské aktivitě. Zřejmě proto, že byly zakryté desítkami let lidské nepřítomnosti, kdy mohly ekologické procesy fungovat přirozeně.“

Díky této přirozené dynamice vývoje jsou pralesy schopné poskytovat životní prostředí více druhům než lesy, které se v minulosti více proměnily lidským vlivem. Platí přitom ale, že pokud by do těchto ploch člověk jakýmkoliv způsobem zasáhl, rovnováha by se rychle narušila.

Prales
Zdroj: Remoteforests.org

Vědci zmapovali hranice lesů, aby popsali, jak kvalitní je v současnosti jejich ochrana. Ukázalo se, že asi devětaosmdesát procent primárních pralesů má v Evropě nějakou formu ochrany. Ale jen 46 procent ji má zajištěnou pevně a jednoznačně – ve více než polovině těchto vzácných lesů je tedy možné beztrestně kácet dřevo.

„Velké plochy původních pralesů jsou dnes kácené zejména v horských územích, například v Rumunsku nebo na Slovensku – a také na Balkáně,“ uvedl český biolog Miroslav Svoboda, který se na této práci také podílel. „Rostoucí zájem o bioenergii a také ilegální kácení vedou k ničení nenahraditelného přírodního dědictví – často přitom nikdo neví, že kácený les je lesem primárním.

Vědci doufají, že jejich výzkum pomůže tato místa ochránit, případně může pomoci ke schvalování lepších zákonů, které k tomu přispějí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 6 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 7 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 23 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
včera v 14:38

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...