V Evropě už nezbývají téměř žádné pralesy. Půlka z nich je ohrožená kácením, hrozí vědci

Polovina původních evropských pralesů je ohrožená kácením. Problém se týká i Slovenska, varují američtí a evropští vědci (včetně českých) v objemné studii, kterou zveřejnil časopis Diversity & Distributions.

Současná Evropa je plná měst, pastvin a polí – je rozmanitá a vytvářená lidmi. Jenže tam, kde se dnes projíždí auta po dálnicích, se před tisíci lety pásli v lesích zubři, kde kvete řepka, lovili pod větvemi pralesních velikánů vlci. Ještě před asi šesti tisíci lety pokrýval téměř celou Evropu prales.

Teprve pokrok lidských technologií a s ním související množství obyvatel umožnily, aby lesy začaly řídnout a mizet. Spolu s nimi mizela i zvířata, která v nich žila: medvědi, vlci, pratuři, zubři a mnoho dalších velkých savců v současnosti existuje jen jako stovky ohrožených a dobře hlídaných exemplářů. V celé Evropě už zůstal zachovaný jen jediný, poslední pruh praevropského pralesa – ten Bělověžský mezi Polskem a Běloruskem. Do dneška ho paradoxně zachránilo vlastně „sobectví“ středověké polské šlechty, která si ho uhájila jako loviště.

V Evropě existují zbytky pralesů, jsou ale v ohrožení

Nová studie, která na počátku června vyšla v odborném časopise Diversity & Distributions ale ukázala, že po Evropě se najde ještě dostatečné množství menších zbytků tohoto původního pralesa – ty poskytují útočiště pro množství rostlinných i živočišných druhů, které už by jinde nepřežily. Současně ale autoři této práce varují, že tyto střípky pralesa ohrožuje nedostatečná ochrana.

Na práci se podílely dvě desítky vědců z různých evropských a amerických vědeckých institucí, zapojili se do něj i experti z České republiky. Využili jednak dostupné databáze stromů, ale také rozhovory se stovkami expertů, kteří se věnují lesnictví.

„Kontaktovali jsme stovky expertů na lesy, vědce i lidi z neziskových organizací a získávali od nich informace o lesích v jejich zemích,“ uvedl Francesco Maria Sabatini z berlínské Humboldtovy univerzity. „Bez jejich přímého zapojení bychom nikdy nevytvořili naše databáze, které jsou nyní nejobsáhlejší v Evropě.“

Prales – prastarý, panenský, dlouhou dobu netčený

Zásadním tématem této práce bylo popsat, jaký prales se považuje za původní, primární. Klasicky do této definice zapadají tropické deštné pralesy, kde nikdy nebyl člověk – v Evropě ale vlastně takové území neexistuje. Vyšli tedy z definice Organizace spojených národů z roku 2005, která je definuje jako „prastaré, panenské, dlouhou dobu nedotčené vlivem člověka.“ Aby se to zjednodušilo, omezili vědci dobu, kdy se člověk nesměl pralesa dotknout, na šedesát let.

Primární lesy v Evropě
Zdroj: Onlinelibrary.wiley.com

Vědci našli v Evropě pouhých 13 760 kilometrů čtverečních těchto pralesů – to je přibližně pětina velikosti České republiky. „Ne že by se jich nikdy nedotkla lidská ruka, to by v Evropě bylo neuvěřitelné,“ komentoval výsledky Sabatini. „Přesto v nich nejsou žádné viditelné stopy po lidské aktivitě. Zřejmě proto, že byly zakryté desítkami let lidské nepřítomnosti, kdy mohly ekologické procesy fungovat přirozeně.“

Díky této přirozené dynamice vývoje jsou pralesy schopné poskytovat životní prostředí více druhům než lesy, které se v minulosti více proměnily lidským vlivem. Platí přitom ale, že pokud by do těchto ploch člověk jakýmkoliv způsobem zasáhl, rovnováha by se rychle narušila.

Vědci zmapovali hranice lesů, aby popsali, jak kvalitní je v současnosti jejich ochrana. Ukázalo se, že asi devětaosmdesát procent primárních pralesů má v Evropě nějakou formu ochrany. Ale jen 46 procent ji má zajištěnou pevně a jednoznačně – ve více než polovině těchto vzácných lesů je tedy možné beztrestně kácet dřevo.

„Velké plochy původních pralesů jsou dnes kácené zejména v horských územích, například v Rumunsku nebo na Slovensku – a také na Balkáně,“ uvedl český biolog Miroslav Svoboda, který se na této práci také podílel. „Rostoucí zájem o bioenergii a také ilegální kácení vedou k ničení nenahraditelného přírodního dědictví – často přitom nikdo neví, že kácený les je lesem primárním.

Vědci doufají, že jejich výzkum pomůže tato místa ochránit, případně může pomoci ke schvalování lepších zákonů, které k tomu přispějí.