Detektory jsou oči elektronového mikroskopu, moravští vědci vyvinuli nový typ

Brněnští vědci vyvinuli unikátní detektor elektronů pro environmentální rastrovací mikroskop. Umožní zkoumat i vysoce citlivé biologické vzorky v přirozeném stavu, některé dokonce živé. Novinka získala českou i mezinárodní patentovou ochranu a publikoval ji vědecký časopis Ultramicroscopy.

Detektory elektronů jsou v podstatě oči elektronového mikroskopu. Kolika různými detektory je mikroskop vybaven, tolik různých typů informací mohou vědci vidět a analyzovat. Úroveň detektorů ovlivňuje rozlišení i kvalitu obrazu, který operátor mikroskopu vidí po digitálním zpracování na monitoru počítače.

Vzorek dodali Doc. Aleš Hampl a Mgr. Michaela Kloučková z Ústavu histologie a embryologie, Lékařské fakulty, Masarykovy univerzity
Zdroj: AV ČR

Nový detektor je výsledkem více než desetiletého výzkumu a vývoje. Kombinuje tři typy detektorů, které umožňují současně zkoumat povrchovou topografii i materiálové složení vzorků, a to s relativně vysokou kvalitou i v prostředí různě vysokého tlaku plynů.

Vidí tam, kde jsou jiné přístroje slepé

Detektor je tak citlivý, že dokáže zachytit informaci i při velmi nízkých proudech elektronového svazku, tedy v podmínkách, kde většina ostatních detektorů „vidí“ pouze šum. Mikroskop vybavený novým detektorem umožňuje zkoumat i nejcitlivější biologické vzorky často v přirozeném stavu tak, že jim elektronový paprsek prakticky neublíží.

Z hlediska realizace jde při tom o relativně jednoduchý a levný koncept. Unikátní vlastnosti spolu s nízkou výrobní cenou dělají z detektoru vysoce atraktivní inovaci pro všechny výrobce elektronových mikroskopů na světě, uvedla Pavla Schieblová z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR.

Vědecká skupina, která se v Ústavu přístrojové techniky věnuje environmentální elektronové mikroskopii, si v posledních letech připsala řadu inovací. V brněnském ústavu funguje také laboratoř zaměřená nejen na základní výzkum a vývoj detekčních systémů, ale také na spolupráci s českými i zahraničními vědci z různých oborů.

V laboratoři tak nyní zkoumají raná somatická embrya rostlin, dále geneticky modifikované rostliny či speciální biopolymery pro průmyslové i lékařské použití. Vědci se zaměřují také na vlastnosti ledu nebo výzkum rozsivek pomocí originální metody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
před 5 hhodinami

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
před 7 hhodinami

Mozek dětí bez horní končetiny se dokáže handicapu přizpůsobit

Mozek dětí, které se narodily bez dlaně nebo i celé paže, je schopen se handicapu v raném věku přizpůsobit. Mezinárodní tým vědců s českou účastí dokázal, že u takových dětí dochází k rozsáhlé reorganizaci mozkové mapy těla.
před 9 hhodinami

Einsteinův teleskop za 61 miliard může vyrůst nedaleko českých hranic

Že v Evropě vznikne velký podzemní detektor gravitačních vln, je už rozhodnuté. Právě v těchto dnech se řeší, kde by mohl fungovat. O zařízení, jemuž se říká Einsteinův teleskop, se ucházejí tři lokality, definitivně se rozhodne na začátku příštího roku.
před 10 hhodinami
Načítání...