Detektory jsou oči elektronového mikroskopu, moravští vědci vyvinuli nový typ

Brněnští vědci vyvinuli unikátní detektor elektronů pro environmentální rastrovací mikroskop. Umožní zkoumat i vysoce citlivé biologické vzorky v přirozeném stavu, některé dokonce živé. Novinka získala českou i mezinárodní patentovou ochranu a publikoval ji vědecký časopis Ultramicroscopy.

Detektory elektronů jsou v podstatě oči elektronového mikroskopu. Kolika různými detektory je mikroskop vybaven, tolik různých typů informací mohou vědci vidět a analyzovat. Úroveň detektorů ovlivňuje rozlišení i kvalitu obrazu, který operátor mikroskopu vidí po digitálním zpracování na monitoru počítače.

Vzorek dodali Doc. Aleš Hampl a Mgr. Michaela Kloučková z Ústavu histologie a embryologie, Lékařské fakulty, Masarykovy univerzity
Zdroj: AV ČR

Nový detektor je výsledkem více než desetiletého výzkumu a vývoje. Kombinuje tři typy detektorů, které umožňují současně zkoumat povrchovou topografii i materiálové složení vzorků, a to s relativně vysokou kvalitou i v prostředí různě vysokého tlaku plynů.

Vidí tam, kde jsou jiné přístroje slepé

Detektor je tak citlivý, že dokáže zachytit informaci i při velmi nízkých proudech elektronového svazku, tedy v podmínkách, kde většina ostatních detektorů „vidí“ pouze šum. Mikroskop vybavený novým detektorem umožňuje zkoumat i nejcitlivější biologické vzorky často v přirozeném stavu tak, že jim elektronový paprsek prakticky neublíží.

Z hlediska realizace jde při tom o relativně jednoduchý a levný koncept. Unikátní vlastnosti spolu s nízkou výrobní cenou dělají z detektoru vysoce atraktivní inovaci pro všechny výrobce elektronových mikroskopů na světě, uvedla Pavla Schieblová z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR.

Vědecká skupina, která se v Ústavu přístrojové techniky věnuje environmentální elektronové mikroskopii, si v posledních letech připsala řadu inovací. V brněnském ústavu funguje také laboratoř zaměřená nejen na základní výzkum a vývoj detekčních systémů, ale také na spolupráci s českými i zahraničními vědci z různých oborů.

V laboratoři tak nyní zkoumají raná somatická embrya rostlin, dále geneticky modifikované rostliny či speciální biopolymery pro průmyslové i lékařské použití. Vědci se zaměřují také na vlastnosti ledu nebo výzkum rozsivek pomocí originální metody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 11 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
20. 1. 2026
Načítání...