Dvě významné vědecké instituce společně vyvinuly systém lehoučkých solárních článků, které jsou schopné změnit světelnou energii na rádiové vlny a v této podobě ji posílat dolů k lidem na Zemi.
Američané vymysleli solární panely, které budou lapat energii ve vesmíru a posílat ji na Zemi
Jednou z největších výzev 21. století je nedostatek energie. Lidstvo jí potřebuje čím dál více a přes pokrok v mnoha oborech se stále nezdá, že by jí bylo dost. A tak se vizionáři rozhlížejí po dalších zdrojích, které by mohly pomoci tento stále naléhavější problém vyřešit.
Jednou z cest by mohla být Space Solar Power Initiative (dále SSPI), na níž spolupracují společnost Northrup Grumman a univerzita Caltech. „Navrhujeme vyvinout technologii, která by nám umožnila vyrábět největší vesmírné struktury,“ uvedl profesor Harry Atwater z Caltechu a současně účastník této iniciativy.
Japonský koncept solární elektrárny na oběžné dráze
Myšlenka posílat energii na Zemi z vesmíru je poměrně jednoduchá a současně elegantní a opravdu by mohla podle mnohých analýz fungovat. Ovšem jen v případě, že se podaří získat značné investice do začátků.
SSPI nyní přišla s prototypem, který by přesně takhle mohl fungovat. Navrhují modulární design, který je zárukou jednak nízké ceny a spolehlivosti, ale současně i schopnosti snadno opravit nebo nahradit vadné/opotřebované díly.
Vesmírná stavebnice
Základním dílkem této vesmírné skládanky bude lehoučký fotovoltaický článek o rozměrech 10 x 10 centimetrů. Bude jen 3 centimetry silný a vážit má 0,8 gramů. Navíc se dá stlačit pro potřeby minimalizace prostorových požadavků při startu.
Jeden panel by se měl skládat ze 400 takových dílků, přičemž jeden satelit by měl mít asi 900 panelů. Při startu budou složené, ale ve vesmíru se rozbalí, asi jako koberec, až budou velké jako menší hřiště.
SSPI uvažuje o celé flotile těchto satelitů, mělo by jich být 2500 – když poletí těsně vedle sebe, vytvoří plochu o rozměrech kolem 9 kilometrů čtverečních. Každý jednotlivý satelit by byl navíc vybavený zařízením schopným převádět energii získanou ze slunečních paprsků na rádiové vlny, jež se dají snadno odeslat k přijímačům dole na planetě.
Laciné a spolehlivé – možná
Krása takového systému spočívá v tom, že pro něj není potřeba žádná speciální infrastruktura dole na Zemi, energie by šla přijímat úplně obyčejnými anténami. K elektřině z vesmíru by se tak mohli dostat i obyvatelé chudších zemí, které nemají dostatek peněz například na stavbu vlastní jaderné elektrárny.
Výroba solárních panelů je dnes již tak laciná, že by nemělo vadit ani to, když budou některé ve vesmíru poškozené – ať už radiací nebo mikrometeority.
Podle zástupců iniciativy SSPI je zatím největší překážkou cena, kterou stojí doprava materiálu na oběžnou dráhu. Ale současný vývoj na trhu s dopravci do vesmíru, kde se objevuje stále více hráčů, jim nahrává – ceny kosmické dopravy rok od roku výrazně klesají.