Vědci vyrobili bodajícího robota. Nožem umí zasadit 60 druhů ran

Robot, který umí bodat, by mohl výrazně pomoci policejním vyšetřovatelům. Díky němu poznají, jak vypadal útočník.

Když dojde k útoku nožem a oběť je pobodána, dá se ze stop nože na oblečení odvodit spousta informací o pachateli. Forenzní vědci se proto už řadu let pokouší pochopit, co říká poškození látky v okolí bodné rány o zbrani, síle úderu nebo o tělesných mírách útočníka. Takový výzkum je ale nesmírně náročný, protože musí probíhat manuálně, což bere spoustu času a navíc jsou údery pokaždé příliš jiné na to, aby se daly nějak statisticky zpracovávat.

Typy testovaných nožů
Zdroj: Benson et al./Forensic Science International

Tým forenzních techniků proto přišel s vynálezem, který by jim měl jejich analýzy výrazně usnadnit. Vyrobili bodajícího robota, stroj, který je schopen provádět desítky různých úderů, a tak se dají studovat jeho rány na nejrůznějších druzích látek.

Podobných strojů sice již na světě existuje více, ale nový robot z laboratoří University of Technology Sydney a University of Santa Cruz do Sul v Brazílii je mnohem kvalitnější. Umí bodat nejméně 60 způsoby, rameno je uzpůsobené tak, že přístroj může využívat spoustu různých druhů nožů a jiných bodných zbraní.

Jedno správné bodnutí

Vědci už stroj použili k prvním testům; využili čtyři druhy běžně dostupných nožů a modrou bavlněnou látku. Robot do něj bodal z mnoha úhlů a různou silou, takže výzkumníci získali první data, která se dají využít pro další analýzy. Našli už výrazné rozdíly mezi tím, jak vypadají důsledky bodnutí od různých čepelí: některé způsobují drobné oděrky v ráně, jiné ji jen lehce pomačkají, další ji zase vtlačí do rány.

EU a roboti (zdroj: ČT24)

Dokonce se podařilo prokázat, že některé druhy nožů neumožňují říci, pod jakým úhlem byl úder veden – jde především o rovné nože s ostrým jednoduchým ostřím.
Přestože jde o první verzi stroje, jsou výsledky velmi zajímavé, ale zatím ne uspokojivé. Jeho další verze budou muset vylepšit především sílu bodnutí – zatím má jen 1 megapaskal, což odpovídá spíš síle lidského kousnutí.