Studie vědců prokázala, že muži hledají sobě podobné partnerky či partnery, ve skutečnosti si ale najdou jiné. Podobnost je nejčastěji v tom, že extraverti tvoří vztahy s extraverty a introverti s introverty. Kultura ani sexuální orientace preference zásadně neovlivňují.
Studie: Muži si hledají podobné partnery, ale nenachází je. Platí to u heterosexuálů i homosexuálů
Principu, kdy lidé hledají partnery co nejvíce sobě podobné, se odborně říká homogamie. „Výzkumy doposud ukazovaly spíše na to, že si lidé hledají spíše partnera, který je jim podobný, většina studií se však zabývala heterosexuálními svazky a také chybělo srovnání odlišných kultur,“ uvedla Zuzana Štěrbová.
Nový výzkum se zabýval tím, co preferují muži z ČR a Brazílie, a to heterosexuálové i homosexuálové. Na studii se podílel Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), který sídlí v Klecanech u Prahy, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a University of São Paulo v Brazílii.
Rozdíly mezi homosexuály a heterosexuály
První studie se zúčastnilo 522 mužů a druhé studie oba partneři z 89 dlouhodobých vztahů. Muži zadávali své osobnostní vlastnosti z modelu takzvané Velké pětky (extraverze, přívětivost, svědomitost, otevřenost a emoční stabilita), požadavky u svých ideálních partnerů a vlastnosti skutečných partnerů či partnerek.
„Výsledky ukázaly, že heterosexuální i homosexuální muži udávali preference pro sobě podobné partnery či partnerky ve všech osobnostních charakteristikách kromě emoční stability. Co se tedy týče ideálních partnerů, mezi heterosexuály a homosexuály z České republiky i Brazílie nebyly nalezeny žádné rozdíly,“ dodala Štěrbová. Podle ní tyto výsledky mohou naznačovat, že preference pro soběpodobnost se vyvinuly coby součást psychologických mechanismů výběru partnera, a proto se uplatňují u všech jedinců, nehledě na kulturní prostředí či sexuální orientaci.
Chceme sobě podobné, ale nemáme je
Studie zároveň ukázala, že vzájemná podobnost skutečných párů byla oproti preferencím výrazně nižší, a to u mužů obou sexuálních orientací. Lidé jsou nuceni dělat při reálném výběru oproti preferencím kompromisy, což vede k rozdílu mezi ideálními a skutečnými partnery.
Homosexuální páry podle vědců dosahovaly nižší podobnosti než páry heterosexuální. „Vysvětlení může být hned několik, například, že homosexuálové mají menší ,partnerský trh‘ než heterosexuálové, a proto pro ně může být obtížnější nalézt partnera podobného jejich ideálu. Dále v případě heterosexuálů může být výběr ovlivňován ženami, které jsou v průměru vybíravější než muži,“ doplnila Štěrbová.