Stephen Hawking varuje před rozhodnutím Donalda Trumpa – odstoupení od klimatické dohody by mohlo nenávratně změnit klima.
Trumpova politika by mohla změnit Zemi na Venuši, varuje fyzik Hawking
Britský teoretický fyzik a jeden z nejznámějších vědců vůbec poskytl exkluzivní rozhovor pro britské BBC News. Mluvil v něm o těch nejaktuálnějších otázkách dneška i o tom, co ho nejvíc trápí ohledně budoucnosti. Hawking letos oslavil 75. narozeniny.
Nejvíce se v průběhu rozhovoru věnoval tématu klimatické změny, kterou pokládá za zcela reálnou a jednoznačně způsobenou člověkem a jeho aktivitou. Shoduje se v tomto pohledu s Klimatickým panelem OSN i drtivou většinou klimatologů – jde podle něj o jev, který je lidstvo schopné ovlivňovat, a to negativně i pozitivně.
Hawking načrtl cestu ke hvězdám (zdroj: ČT24)
„Blížíme se k bodu, kdy se globální oteplování stane nezvratitelným. Trumpovo jednání by mohlo posunout Zemi ke změně, kdy by se kvůli tomu mohla změnit na obdobu Venuše – s teplotami přes 250 stupňů Celsia a deštěm tvořeným kyselinou sírovou,“ varoval vědec v rozhovoru.
Riziko všech rizik
- Hawking patří již léta mezi popkulturní celebrity. Objevil se v seriálech Simpsonovi, Futurama či Star Trek a jeho robotický hlas použila například britská skupina Pink Floyd na albu The Division Bell. Hawking se své popularitě nijak nebrání, a naopak si jí užívá. V roce 2014 natočil režisér James Marsh na základě jeho života film Teorie všeho, kde fyzika hrál britský herec Eddie Redmayne.
„Klimatická změna je jedním z největších rizik, jimž čelíme, a současně patří k těm, jimž můžeme zabránit, pokud budeme jednat okamžitě. Tím, že popírá důkazy o klimatické změně a že odstoupil od Pařížské dohody, způsobí Donald Trump nenapravitelné poškození přírody naší překrásné planety, čímž ohrozí přirozený svět, nás i naše děti.“
Na dotaz, zda si myslí, že člověk má sílu na to napravit environmentální problémy a vyřešit i mezilidské konflikty, reagoval ale Hawking značně skepticky: „Obávám se, že evoluce nás vybavila agresí a nenasytností. Neexistuje ani náznak, že by se konfliktem zmenšovaly – a s rozvojem vojenské technologie a zbraní masového ničení by to mohlo být katastrofální. Nejlepší nadějí na přežití lidstva by tedy bylo vytvoření nezávislých kolonií ve vesmíru.“ Hawking přitom dlouhodobě varuje před jinými technologickými riziky, zejména robotizací. V roce 2015 uvedl, že „do 100 let roboti lidi takřka ve všem nahradí a překonají.“
Podle Hawkinga je nástup umělé inteligence již takříkajíc za dveřmi. „Neexistuje žádný fyzikální zákon, který by bránil částicím, aby se organizovaly ještě lépe, než to dokáže lidský mozek,“ řekl s tím, že „umělá inteligence může ovládnout finanční trhy nebo vyvinout zbraně, o kterých v tuto chvíli nemáme ani ponětí.“
Einstein 21. století
Vědec, který proslul svými poznatky o vzniku vesmíru, o velkém třesku a černých dírách, bývá někdy označován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina. V jednadvaceti letech mu lékaři dávali dva roky života, navzdory jejich prognózám však Hawking oslaví 8. ledna 75. narozeniny.
Jeho tělo je kvůli amyotrofické laterální skleróze totálně ochrnuté a neschopné řeči a vědec pracuje z pojízdného křesla. Hlas ztratil při tracheotomii v roce 1985, ale s pomocí počítače dokáže mluvit díky systému, který převádí do podoby mluveného slova pohyby jeho tváře. Podle jeho dcery Lucy, která se živí jako novinářka a spisovatelka a která s ním spolupracovala na vydání vědecké knihy pro děti, udržuje Hawkinga při životě i nezměrná tvrdohlavost a vůle, při níž je schopen využít veškeré své energie k tomu, aby se soustředil na svůj cíl. Nejde mu prý jen o holé přežití, ale hlavně o to, aby svou prací přispěl do vědomostního fondu společnosti.
Populární Hawking, který již v roce 1970 publikoval stať o vzniku vesmíru, o sobě tvrdí, že má v hlavě jen fyziku, astrofyziku, matematiku či kosmologii. Jeho knihy jsou bestsellery. Proslavila ho především kniha Stručná historie času z roku 1988, ve které se snažil přiblížit srozumitelným způsobem tajemství kosmologie – vědy o stavbě a vývoji vesmíru. Knihy se prodalo přes deset milionů výtisků. „Prodal jsem víc knih o fyzice než Madonna o sexu,“ prohlásil jednou slavný a bohatý vědec.