Vysokorychlostní tratě strana 2 z 2

Letos se podařilo otevřít mnohem více nových dálničních kilometrů než loni. Nebylo to vůbec obtížné vzhledem k tomu, že v roce 2018 zachraňoval situaci jeden jediný čtyřkilometrový úsek. Tentokrát to bylo 33 kilometrů na dvou dálnicích. Především se podařilo protáhnout dálnici D3, takže se bez přerušení jezdí od pomezí středních a jižních Čech až do Českých Budějovic. K tomu ještě lze připočítat nový úsek dálnice D1 u Přerova. Pokračovala také modernizace železničních tratí, rekonstrukcí prošly třeba úseky u Tanvaldu, nový je i výjezd z Plzně na Domažlice.

Během jedenácti let by mělo být kompletní vysokorychlostní železniční spojení Brna s Ostravou. Správa železniční dopravní cesty chce mít do roku 2030 hotovou novou trať z Prosenic u Přerova do Ostravy, která naváže na zmodernizovanou trať Brno–Přerov. Půjde nejspíše o první dokončený delší vysokorychlostní úsek v Česku

Mezi Prahou a středočeskými Poříčany se pohybují zeměměřiči. Vyměřují trasu budoucí vysokorychlostní železnice, která tudy povede směrem na Brno. Geodeti pracují také na jihu i severu Moravy. Příprava vysokorychlostních tratí se tak přesunula z kanceláří i do terénu. Neznamená to však, že by se v nejbližší době mělo začít stavět. Pokud se podaří získat stavební povolení, budou první úseky vysokorychlostních železnic v Česku vznikat od roku 2025.

Aktuální plán výstavby tuzemské vysokorychlostní železniční tratě mezi Prahou a Brnem počítá s jejím vedením na Vysočině přes Světlou nad Sázavou, Jihlavu a Velké Meziříčí. Některým obcím v kraji se ale podoba trasy nelíbí a vyjadřují nespokojenost.

Krajský soud v Ostravě zamítl žalobu města Bohumín na krajské hejtmanství kvůli stavbě vysokorychlostní železniční trati. Radnici vadí, že v projektu je celkem pět variant pro vedení železnice, kvůli tomu musí město blokovat všechny pozemky, přes které by trať mohla vést. Blokace pozemků pro všechny varianty prý omezuje město v dalším rozvoji, to ale soud odmítl.

Ze zvažovaných variant vedení vysokorychlostní trati (VRT) mezi Prahou a Brnem vychází podle Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) na Vysočině nejlépe trasa severním směrem. Její stavba má být až o třetinu levnější než vedení dráhy přes Pelhřimovsko, kde je navíc vodárenská nádrž Švihov. Trať pro vlaky s rychlostí až 320 kilometrů v hodině by tak Vysočinou mohla vést přes Světlou nad Sázavou, Jihlavu a Velké Meziříčí. Celá dráha mezi Prahou a Brnem by mohla být rozestavěná v roce 2030, řekl v Jihlavě ředitel odboru strategie SŽDC Radek Čech.

Plán vysokorychlostního propojení mezi Ostravou a Brnem pomalu sestupuje z říše snů a dostává reálnější obrysy. Geodeti začali zaměřovat místa, kudy by nový koridor měl v budoucnu vést. Jejich data pak využijí projektanti při plánování. S výstavbou dlouho očekávané dráhy pro rychlovlaky se má začít v roce 2025.

První úseky vysokorychlostních tratí v Česku se začnou stavět v roce 2025. Půjde o nové spojení Ostravy s Přerovem a také o výjezd z Prahy směrem na východ do Běchovic, kde pak naváže trať dále do Brna. Po jednání s ministrem dopravy Vladimírem Kremlíkem (za ANO) to slíbil generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jiří Svoboda. Zdůraznil, že je to dřívější termín, než se kterým SŽDC dříve počítala, a umožní to dohoda o převzetí francouzských technických norem pro vysokorychlostní železnici.

České vysokorychlostní tratě se budou řídit vzorem z nejklasičtějších – totiž francouzskými tratěmi LGV, po kterých se jezdí již od začátku 80. let. Správa železniční dopravní cesty uzavřela na Železniční konferenci v Dříteči u Pardubic memorandum s Francouzskou státní železniční společností (SNCF), které umožní převzít francouzské normy a předpisy pro stavbu. SŽDC chce první vysokorychlostní trať (VRT) v Česku začít stavět za šest let.