Vojenská policie strana 3 z 3

Česká republika se sice stala členem Severoatlantické aliance v roce 1999, už předtím ale naši vojáci vyrazili na zahraniční mise. Vůbec první byla operace Pouštní bouře v roce 1990 v Perském zálivu. Nejpočetnější zastoupení měla naše armáda v zemích bývalé Jugoslávie, kde se vystřídalo zhruba 18 tisíc českých a tehdy ještě československých vojáků. Do Afghánistánu zamířilo asi 9 tisíc a do Iráku více než 2300 příslušníků armády. Řada vojáků bohužel zaplatila cenu nejvyšší, od roku 1990 zahynulo při zahraničních misích celkem 29 vojáků.

Do čela Vojenské policie nastupil plukovník generálního štábu Miroslav Murček. Ten má u Vojenské policie pětadvacetiletou praxi. Šéfoval jejímu olomouckému velitelství a působil v pěti zahraničních misích. Ve funkci nahradí Pavla Kříže, kterého ve středu odvolal ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Svůj krok zdůvodnil dlouhodobou nespokojeností se situací uvnitř sboru.

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) se rozhodl odvolat náčelníka Vojenské policie Pavla Kříže. Ve funkci ho od pátku nahradí plukovník generálního štábu Miroslav Murček. Metnar to oznámil i členům sněmovního branného výboru. Rozhodnutí zdůvodnil dlouhodobou nespokojeností se situací uvnitř Vojenské policie, uvedlo ministerstvo. Kříž vojenské policisty vedl od roku 2015 a trvdí, že se Vojenskou policii snažil vždy řídit podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.