Tisk strana 2 z 2

Ještě 20. dubna nacistický ministr propagandy Joseph Goebbels opěvoval Adolfa Hitlera coby nejstatečnější srdce Německa. O deset dní později spáchal vůdce třetí říše ve svém berlínském bunkru sebevraždu, zhrzený generalitou i vlastním národem. O posledních hodinách muže, který šest let týral Evropu, se ovšem veřejnost nedozvěděla víc, než že „hrdinně padl“. Poslední dubnový den od jeho smrti uplynulo třičtvrtě století. Připomínáme starší výroční text webu ČT24.

Výsledky sobotních parlamentních voleb na Slovensku jsou prohrou expremiéra a předsedy nejsilnější vládní strany Smer-SD Roberta Fica, šéf vítězného hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti Igor Matovič se bude muset zhostit své nejzodpovědnější role v politice. Napsala to slovenská média v reakci na dílčí výsledky hlasování, podle kterých Smer-SD nevyhrál páté parlamentní volby v řadě.

Autoritářský režim prezidenta Daniela Ortegy se snaží umlčet nikaragujská opoziční média, a tak už rok a půl zadržuje ve skladech celního úřadu desítky tun papíru a dalšího materiálu určeného dvěma velkým mediálním skupinám v zemi, informoval nejstarší deník této středoamerické země La Prensa. Podle listu hrozí, že se Nikaragua stane první zemí světa bez tištěných novin.

Evropské deníky po brexitu varují, že Velkou Británii může potkat deziluze, protože citelné změny nastanou až po přechodném období ke konci roku. Nové uspořádání potřebuje také Evropa, píše rakouský Der Standard. Německý Die Welt varuje, že v Británii je „příliš mnoho shnilého“. Švýcarský Tages-Anzeiger zase konstatuje, že plná národní suverenita v dnešním světě není možná a brexit jen nahraje Kremlu. Titulní stránky britských sobotních deníků mezitím zaplnily radost, smutek, nejistota i očekávání.

Podle organizace Reportéři bez hranic, která každý rok sestavuje žebříček svobody tisku, se postkomunistické země v posledních letech propadají. Nejhorší je situace v Maďarsku a Bulharsku. Maďarský premiér Viktor Orbán dokázal kontrolu médií utužit tak, že jeho země skončila na 87. místě, například za Albánií a Mongolskem – a z Bulharska, které v žebříčku obsadilo 111. příčku, kritická žurnalistika prakticky vymizela. Pro pořad Reportéři ČT v Bulharsku natáčel Marek Wollner, v Maďarsku Tereza Engelová.

Jako drtivé popisují britské listy vítězství Konzervativní strany premiéra Borise Johnsona ve čtvrtečních parlamentních volbách v Británii. Podle mnohých by to mohl být nejlepší výsledek konzervativců od voleb v roce 1987. Labouristé podle nich naopak utrpěli nejhorší porážku od roku 1935. Levicový bulvár Daily Mirror píše o „předvánoční noční můře“, podle pravicového bulvárního listu Daily Express je výsledek voleb vítězstvím „pro Borise… a pro brexit“.

Britští poslanci se po jistém váhání rozhodli pro rozpuštění parlamentu ve snaze prolomit patovou situaci kolem brexitu, volby 12. prosince ale budou nepředvídatelné a riskantní manévr se premiérovi Borisi Johnsonovi může vymstít. I tak komentují britské deníky úterní zlomové rozhodnutí Dolní sněmovny, které vydláždilo cestu k volbám v netradičním termínu v druhém prosincovém týdnu. Analytici opět připomínají scénář z roku 2017, kdy výsledek konzervativců výrazně zaostal za slibnými předvolebními průzkumy.

Informace o smrti Karla Gotta se ve středu rozšířila do všech českých médií během pár minut. Fotka zpěváka zaplnila stránky zpravodajských serverů, jeho nejznámější písničky zněly v televizním i rozhlasovém vysílání většinou celý den. V médiích se ale objevoval často i během své šedesátileté kariéry – a to hlavně v těch bulvárních. „Byl vždycky otevřený komunikaci a chtěl hledat kompromisy,“ říká v rozhovoru pro Newsroom ČT24 šéfredaktor deníku Blesk Radek Lain.

Rozhořčení, rozruch a šok vyvolalo podle čtvrtečních vydání britských novin rozhodnutí premiéra Borise Johnsona přerušit před plánovaným brexitem na několik týdnů zasedání parlamentu. Podle levicového listu The Guardian se nyní opozice připravuje na „poslední zoufalý pokus“ zabránit odchodu Velké Británie z Evropské unie bez dohody. List Financial Times napsal, že Johnson parlamentu odepřel vyjádřit se k nejzávažnějšímu rozhodnutí za posledních čtyřicet let. Evropští novináři píší nejčastěji o ráně pro jednu z nejstarších demokracií.

Svoboda tisku se ve světě opět zhoršila, vyplývá to z každoroční zprávy mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Česko se v žebříčku 180 zemí oproti loňsku propadlo z 34. na 40. místo, je ale před Spojenými státy, které spadly ještě níž. Největší svobodu tisku poskytuje médiím Norsko, následuje Finsko, Švédsko a Nizozemsko. Na opačném konci žebříčku je Turkmenistán, Severní Korea a Eritrea.