Sněžka strana 4 z 4

Kvůli následkům silného větru se bez dodávek elektřiny ocitly tisíce lidí po celé republice. Večer bylo nejvíce poruch na východě Čech a na severu Moravy. Naopak v západní části Čech už se situace zklidnila. Energetici jsou v terénu a snaží se dodávky obnovit. Oznámily to mluvčí ČEZu Soňa Holingerová a E.ONu Martina Slavíková. Vítr působil problémy také v dopravě. Některé vlaky stály, na kamion na silnici mezi Hlinskem a Ždírcem nad Doubravou spadl strom a zranil řidiče.

Na horách poprvé sněžilo, na Šumavě ve čtvrtek ráno naměřili až osm stupňů pod nulou. Pro noc na pátek vydali meteorologové výstrahu před přízemními mrazy, která se týká západní poloviny Čech. Chladné časy by ale měly s rostoucí oblačností polevit, o víkendu se noční a ranní teploty vrátí k pěti stupňům, denní dosáhnou i dvaceti.

Správě Krkonošského národního parku se přihlásila žena, která na vrcholu Sněžky vytvořila z kamenů spirálu. Podle mluvčího parku zaplatila pokutu 5000 korun. Žena prý sestavila obrazec z volně roztroušených kamenů ve středu odpoledne. Poškodila však křehký ekosystém arkto-alpínské tundry v nejcennější lokalitě Krkonoš.

Pod vrcholem Sněžky někdo ve čtvrtek nad ránem vytvořil z kamenů spirálu o průměru asi šest metrů, takzvanou mandalu, čímž nevratně poničil křehký ekosystém arkto-alpínské tundry. Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) obrazec okamžitě rozebrala a případné svědky vyzývá k poskytnutí informací. Zvažuje i trestní oznámení na neznámého pachatele.

Přesně před padesáti lety tehdejší ministerstvo kultury Československé socialistické republiky označilo Jeseníky za chráněnou krajinnou oblast. Se svou rozlohou téměř 750 km čtverečních se CHKO Jeseníky zařadila k největším chráněným oblastem v Česku. Nejvyšší moravské hory se za půl století hodně změnily, ale stále patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům.

Chladný květen přinesl v sobotu dopoledne do německých spolkových zemí Hesensko, Durynsko a Porýní–Falc sníh. Nasněžilo i v polohách kolem tří set metrů nad mořem. První květnový víkend tam tak silničáři opět vyjeli do služby. K větším dopravním nehodám ale nedošlo. Chladné počasí bude u sousedů pokračovat i v dalších dnech. Nasněžilo i na českých horách. V noci na neděli by mělo i mrznout.

Teprve po čtvrt roce skončilo pátrání po německém turistovi, který se koncem ledna ztratil v Krkonoších. Zabloudil v okolí Sněžky. Čeští i polští horští záchranáři ho poté hledali, když neuspěli, usoudili, že nejspíše zahynul. Až nyní nalezli jeho tělo.

Krkonošská horská služba vydala upozornění před zledovatělým terénem na hřebenech hor. V Krkonoších i nadále platí třetí stupeň lavinového nebezpečí z pěti. Na hřebenové Luční boudě v nadmořské výšce 1415 metrů byla ráno navíc silná mlha, minus pět stupňů pod nulou a vítr v nárazech dosahoval přes 45 kilometrů v hodině.

Silný nárazový vítr ve středu kolem deváté hodiny večer srazil z úbočí Sněžky směrem do Obřího dolu muže a ženu. Oba se zřítili do Rudného Žlebu, když za tmy sestupovali ze Sněžky. Až ve čtvrtek ráno muž přivolal pomoc. Na místě zasahoval vrtulník, který těžce zraněnou a podchlazenou ženu s pomocí lanového podvěsu přepravil do bezpečí. V tiskové zprávě to uvedli zástupci krkonošské horské služby. V Krkonoších na hřebenech již několik dní fouká silný vítr. V noci na čtvrtek byla na hřebenech také mlha a teplota kolem nuly.

Krkonošská horská služba kvůli silnému větru nedoporučuje hřebenové túry. Na vrcholcích hor by měl v pátek vítr v nárazech dosahovat rychlosti přes 108 kilometrů v hodině. Kvůli silnému větru se ráno nerozjel horní úsek lanovky na Sněžku, dolní část z Pece pod Sněžkou na Růžovou horu je v provozu. Vyplývá to z informací na webech horské služby a lanové dráhy.

Na Českomoravské vrchovině, ve Slezsku a místy také na jižní Moravě hrozí do úterního poledne silný vítr. Ten například zastavil oba úseky lanovky na Sněžku. Na severozápadě země se pak vedle toho může od pondělního večera do úterního rána tvořit náledí, varuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Nadprůměrné prosincové srážky a vydatné sněžení posledních dní dokázalo svlažit českou krajinu a dodat vodu tuzemským přehradám. Ve větších hloubkách na úrovni podzemních vod se však srážkový deficit podle hydrologů stále nepodařilo zažehnat. Česko tak sice může být nasycené vodou – pouze ale ve svrchních dvaceti centimetrech půdy.